Surah Yusuf Verse 31 - Tajik Translation by Khoja Mirov
Surah Yusufفَلَمَّا سَمِعَتۡ بِمَكۡرِهِنَّ أَرۡسَلَتۡ إِلَيۡهِنَّ وَأَعۡتَدَتۡ لَهُنَّ مُتَّكَـٔٗا وَءَاتَتۡ كُلَّ وَٰحِدَةٖ مِّنۡهُنَّ سِكِّينٗا وَقَالَتِ ٱخۡرُجۡ عَلَيۡهِنَّۖ فَلَمَّا رَأَيۡنَهُۥٓ أَكۡبَرۡنَهُۥ وَقَطَّعۡنَ أَيۡدِيَهُنَّ وَقُلۡنَ حَٰشَ لِلَّهِ مَا هَٰذَا بَشَرًا إِنۡ هَٰذَآ إِلَّا مَلَكٞ كَرِيمٞ
Pas, cun (zani Aziz) ƣajʙat va suxanoni ʙadaşonro şunid, nazdaşon kas firistod va mehmonie tartiʙ dod va ʙaroi pūst kardani meva ʙa har jake korde dod va guft: «Berun oj, to turo ʙingarand». Cun Jusufro didand, ʙuzurgaş şumurdand va az husnu çamoli ū dasti xeş ʙiʙuridand va guftand: «Ma'ozalloh, in odamizoda nest, ʙalki fariştae ʙuzurgvor ast!»