Surah An-Nahl - Tajik Translation by Www.islamhouse.com
أَتَىٰٓ أَمۡرُ ٱللَّهِ فَلَا تَسۡتَعۡجِلُوهُۚ سُبۡحَٰنَهُۥ وَتَعَٰلَىٰ عَمَّا يُشۡرِكُونَ
[Ej kofiron, lahzai vuqui qijomat va] Farmoni Alloh taolo [ʙaroi azoʙaton] nazdik şudaast; pas, ʙaroi [rasidani] on şitoʙ nakuned. Ū munazzah ast va az on ci ʙo vaj şarik mesozand ʙartar ast
Surah An-Nahl, Verse 1
يُنَزِّلُ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةَ بِٱلرُّوحِ مِنۡ أَمۡرِهِۦ عَلَىٰ مَن يَشَآءُ مِنۡ عِبَادِهِۦٓ أَنۡ أَنذِرُوٓاْ أَنَّهُۥ لَآ إِلَٰهَ إِلَّآ أَنَا۠ فَٱتَّقُونِ
[Alloh taolo] Ba farmoni xeş fariştagonro ʙo vahj ʙar har jak az ʙandagonaş, ki ʙixohad, nozil mekunad [ʙo in pajom], ki: «[Ej pajomʙaron, mardumro az şirk ʙa Alloh taolo] ʙim dihed [va ʙa onon ʙigūed, ki] ma'ʙude [ʙahaq] çuz man nest; pas, [ej mardum] az man parvo kuned»
Surah An-Nahl, Verse 2
خَلَقَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضَ بِٱلۡحَقِّۚ تَعَٰلَىٰ عَمَّا يُشۡرِكُونَ
Ū osmonho va zaminro ʙa haq [va hadafmand] ofarid [va] az on ci [ʙo vaj] şarik mesozand, ʙartar ast
Surah An-Nahl, Verse 3
خَلَقَ ٱلۡإِنسَٰنَ مِن نُّطۡفَةٖ فَإِذَا هُوَ خَصِيمٞ مُّبِينٞ
[Alloh taolo] Insonro az nutfae ofarid va on goh ū sitezagari oşkor şud
Surah An-Nahl, Verse 4
وَٱلۡأَنۡعَٰمَ خَلَقَهَاۖ لَكُمۡ فِيهَا دِفۡءٞ وَمَنَٰفِعُ وَمِنۡهَا تَأۡكُلُونَ
Va cahorpojonro ʙarojaton ofarid, ki dar onon pūşiş [-i garm] va manofe' [-i digare] ast va az [gūşti ʙarxe az] onon mexūred
Surah An-Nahl, Verse 5
وَلَكُمۡ فِيهَا جَمَالٌ حِينَ تُرِيحُونَ وَحِينَ تَسۡرَحُونَ
Va dar onho ʙarojaton zeʙoī [va şukūh] ast, on goh ki [onhoro şomgohon] az caro ʙozmeovared va [ʙomdodon] ʙaroi caro [ʙa sahro] mefiristed
Surah An-Nahl, Verse 6
وَتَحۡمِلُ أَثۡقَالَكُمۡ إِلَىٰ بَلَدٖ لَّمۡ تَكُونُواْ بَٰلِغِيهِ إِلَّا بِشِقِّ ٱلۡأَنفُسِۚ إِنَّ رَبَّكُمۡ لَرَءُوفٞ رَّحِيمٞ
[Onho] Borhoi sangini şumoro [az şahre] ʙa şahre meʙarand, ki [agar cunin namekardand] çuz ʙo zahmat dodan ʙa ʙadani xeş nametavonisted ʙa on ço ʙirased. Ba rostī, ki Parvardigoraton dilsūzu mehruʙon ast
Surah An-Nahl, Verse 7
وَٱلۡخَيۡلَ وَٱلۡبِغَالَ وَٱلۡحَمِيرَ لِتَرۡكَبُوهَا وَزِينَةٗۚ وَيَخۡلُقُ مَا لَا تَعۡلَمُونَ
Va asponu şuturon va xaronro [niz ofarid] to ʙar onho savor şaved va [niz ʙarojaton mojai] taçammul [ast] va cizhoe meofarinad, ki namedoned
Surah An-Nahl, Verse 8
وَعَلَى ٱللَّهِ قَصۡدُ ٱلسَّبِيلِ وَمِنۡهَا جَآئِرٞۚ وَلَوۡ شَآءَ لَهَدَىٰكُمۡ أَجۡمَعِينَ
Bar Alloh taolo ast, ki rohi rost [ islom]-ro [ʙa ʙandagonaş ʙinamojad] va ʙarxe az on [rohho] ʙeroha ast; va agar [Alloh taolo] mexost, hamai şumoro hidojat mekard
Surah An-Nahl, Verse 9
هُوَ ٱلَّذِيٓ أَنزَلَ مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءٗۖ لَّكُم مِّنۡهُ شَرَابٞ وَمِنۡهُ شَجَرٞ فِيهِ تُسِيمُونَ
Ūst, ki az osmon oʙe furū firistod, ki oşomidanii şumo az on ast va [gijoh va] daraxte, ki [cahorpojoni xudro] dar on mecaroned, [niz] az on [oʙ] ast
Surah An-Nahl, Verse 10
يُنۢبِتُ لَكُم بِهِ ٱلزَّرۡعَ وَٱلزَّيۡتُونَ وَٱلنَّخِيلَ وَٱلۡأَعۡنَٰبَ وَمِن كُلِّ ٱلثَّمَرَٰتِۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَةٗ لِّقَوۡمٖ يَتَفَكَّرُونَ
[Alloh taolo] Ba vasilai on kişt va zajtun va daraxtoni xurmo va angur va hama nav' mevaho[-i gunogun] ʙarojaton merūjonad. Ba rostī, ki dar inho ʙaroi mardume, ki meandeşand nişonae [az qudrati Parvardigor] ast
Surah An-Nahl, Verse 11
وَسَخَّرَ لَكُمُ ٱلَّيۡلَ وَٱلنَّهَارَ وَٱلشَّمۡسَ وَٱلۡقَمَرَۖ وَٱلنُّجُومُ مُسَخَّرَٰتُۢ بِأَمۡرِهِۦٓۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَٰتٖ لِّقَوۡمٖ يَعۡقِلُونَ
Va şaʙu rūz va xurşedu mohro ʙa xidmataton gumoşt; va sitoragon [niz] ʙa farmonaş dar xidmat [-i inson] hastand. Be tardid, dar in [ofariniş] ʙaroi mardume, ki xiradvarzī mekunand, nişonae [az qudrati Parvardigor] ast
Surah An-Nahl, Verse 12
وَمَا ذَرَأَ لَكُمۡ فِي ٱلۡأَرۡضِ مُخۡتَلِفًا أَلۡوَٰنُهُۥٓۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَةٗ لِّقَوۡمٖ يَذَّكَّرُونَ
Va on ciro, ki ʙarojaton dar zamin ʙa ranghoi gunogun ofarid [niz ʙa xidmati şumo gumoşt]. Be tardid, dar in [umur] ʙaroi mardume, ki pand megirand, nişonae [az qudrati Parvardigor] ast
Surah An-Nahl, Verse 13
وَهُوَ ٱلَّذِي سَخَّرَ ٱلۡبَحۡرَ لِتَأۡكُلُواْ مِنۡهُ لَحۡمٗا طَرِيّٗا وَتَسۡتَخۡرِجُواْ مِنۡهُ حِلۡيَةٗ تَلۡبَسُونَهَاۖ وَتَرَى ٱلۡفُلۡكَ مَوَاخِرَ فِيهِ وَلِتَبۡتَغُواْ مِن فَضۡلِهِۦ وَلَعَلَّكُمۡ تَشۡكُرُونَ
Ūst, ki darjoro ʙa xidmataton gumoşt, to az [sajdi] on gūşti toza ʙixūred va az on zevare [hamcun marvorid va marçon] ʙerun meovared, ki mepūşed; va kiştihoro dar on [darjo] meʙinī, ki [amvoçro] meşikofand, to şumo az fazl [-u ʙaxşişi] Alloh taolo ʙahramand garded va ʙoşad, ki sipos guzored
Surah An-Nahl, Verse 14
وَأَلۡقَىٰ فِي ٱلۡأَرۡضِ رَوَٰسِيَ أَن تَمِيدَ بِكُمۡ وَأَنۡهَٰرٗا وَسُبُلٗا لَّعَلَّكُمۡ تَهۡتَدُونَ
Va dar zamin kūhhoi ustuvor [va muhkame] darafkand, ki maʙodo şumoro ʙilarzonad va çūjʙorho [-e padid ovard], to [ʙiduni gum şudan] rohi xudro ʙijoʙed
Surah An-Nahl, Verse 15
وَعَلَٰمَٰتٖۚ وَبِٱلنَّجۡمِ هُمۡ يَهۡتَدُونَ
Va nişonahoe [ʙaroi joftani masirho dar tūli rūz ofarid] va tavassuti sitora[-ho niz dar şaʙ] rohjoʙī mekunand
Surah An-Nahl, Verse 16
أَفَمَن يَخۡلُقُ كَمَن لَّا يَخۡلُقُۚ أَفَلَا تَذَكَّرُونَ
Ojo on ki meofarinad, hamcun kase ast, ki [heç] nameofarinad? Ojo pand namegired
Surah An-Nahl, Verse 17
وَإِن تَعُدُّواْ نِعۡمَةَ ٱللَّهِ لَا تُحۡصُوهَآۗ إِنَّ ٱللَّهَ لَغَفُورٞ رَّحِيمٞ
Agar [ʙixohed] ne'mat[-hoi] Allohro ʙişmored, nametavoned onro ʙa şumoraş darovared. Be tardid, Alloh taolo omurzandai mehruʙon ast
Surah An-Nahl, Verse 18
وَٱللَّهُ يَعۡلَمُ مَا تُسِرُّونَ وَمَا تُعۡلِنُونَ
Va Alloh taolo on ci pinhon mekuned va oşkor mesozed, [hamaro] medonad
Surah An-Nahl, Verse 19
وَٱلَّذِينَ يَدۡعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ لَا يَخۡلُقُونَ شَيۡـٔٗا وَهُمۡ يُخۡلَقُونَ
Va onhoero, ki [muşrikon] ʙa çoji Alloh taolo [ʙa parastiş] mexonand, cizero nameofarinand va xud ofarida meşavand
Surah An-Nahl, Verse 20
أَمۡوَٰتٌ غَيۡرُ أَحۡيَآءٖۖ وَمَا يَشۡعُرُونَ أَيَّانَ يُبۡعَثُونَ
[In ʙutho dar haqiqat] murdaand na zinda; va xud namedonand, ki ci hangom ʙarangexta meşavand
Surah An-Nahl, Verse 21
إِلَٰهُكُمۡ إِلَٰهٞ وَٰحِدٞۚ فَٱلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ بِٱلۡأٓخِرَةِ قُلُوبُهُم مُّنكِرَةٞ وَهُم مُّسۡتَكۡبِرُونَ
Ma'ʙudi şumo ma'ʙude jagona ast va kasone, ki ʙa oxirat imon nadorand, dilhojaşon inkorkunanda [-i haq] ast va xud mutakaʙʙirand
Surah An-Nahl, Verse 22
لَا جَرَمَ أَنَّ ٱللَّهَ يَعۡلَمُ مَا يُسِرُّونَ وَمَا يُعۡلِنُونَۚ إِنَّهُۥ لَا يُحِبُّ ٱلۡمُسۡتَكۡبِرِينَ
Hatman, Alloh taolo on ciro, ki pinhon mekunand va oşkor mesozand [hamaro] medonad. Be tardid, Ū mutakaʙʙironro dūst namedorad
Surah An-Nahl, Verse 23
وَإِذَا قِيلَ لَهُم مَّاذَآ أَنزَلَ رَبُّكُمۡ قَالُوٓاْ أَسَٰطِيرُ ٱلۡأَوَّلِينَ
Hangome ki ʙa onon gufta meşavad: «Parvardigoraton cī cize nozil kardaast?» Megūjand: «Afsonahoi peşinijon»
Surah An-Nahl, Verse 24
لِيَحۡمِلُوٓاْ أَوۡزَارَهُمۡ كَامِلَةٗ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ وَمِنۡ أَوۡزَارِ ٱلَّذِينَ يُضِلُّونَهُم بِغَيۡرِ عِلۡمٍۗ أَلَا سَآءَ مَا يَزِرُونَ
[Hamcunon dar kufr memonand] To rūzi qijomat, [ham] ʙori gunohoni xudro ʙa tamomī ʙar dūş kaşand va [ham ʙaxşe] az ʙori gunohoni kasonero, ki az rūji nodonī gumrohaşon kardaand. Hon! Ci ʙad ast, on ci ʙar dūş mekaşand
Surah An-Nahl, Verse 25
قَدۡ مَكَرَ ٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِمۡ فَأَتَى ٱللَّهُ بُنۡيَٰنَهُم مِّنَ ٱلۡقَوَاعِدِ فَخَرَّ عَلَيۡهِمُ ٱلسَّقۡفُ مِن فَوۡقِهِمۡ وَأَتَىٰهُمُ ٱلۡعَذَابُ مِنۡ حَيۡثُ لَا يَشۡعُرُونَ
Dar haqiqat, kasone, ki peş az onon ʙudand, niz najrang [va ʙadandeşī] kardand; pas, farmoni Alloh taolo darrasid, ki ʙunjodaşonro az asos ʙarandoxt va saqf ʙar saraşon furū rext va az [hamon] çoje, ki fikr namekardand, azoʙ domangiraşon şud
Surah An-Nahl, Verse 26
ثُمَّ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ يُخۡزِيهِمۡ وَيَقُولُ أَيۡنَ شُرَكَآءِيَ ٱلَّذِينَ كُنتُمۡ تُشَـٰٓقُّونَ فِيهِمۡۚ قَالَ ٱلَّذِينَ أُوتُواْ ٱلۡعِلۡمَ إِنَّ ٱلۡخِزۡيَ ٱلۡيَوۡمَ وَٱلسُّوٓءَ عَلَى ٱلۡكَٰفِرِينَ
Sipas rūzi qijomat [Alloh taolo ʙo azoʙe dardnok] xoraşon mesozad va mefamojad: «Kuço hastand şarikoni man, ki dar ʙorai onon [ʙo pajomʙaron va mu'minon] sitez mekarded?» Kasone, ki ʙa eşon ilm doda şudaast [ulamoi raʙʙonī], megūjand: «Imrūz xorī va azoʙ nasiʙi kofiron ast»
Surah An-Nahl, Verse 27
ٱلَّذِينَ تَتَوَفَّىٰهُمُ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ ظَالِمِيٓ أَنفُسِهِمۡۖ فَأَلۡقَوُاْ ٱلسَّلَمَ مَا كُنَّا نَعۡمَلُ مِن سُوٓءِۭۚ بَلَىٰٓۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلِيمُۢ بِمَا كُنتُمۡ تَعۡمَلُونَ
[Hamon] Kasone, ki fariştagon [-i azoʙ] dar hole çonaşonro megirand, ki [ʙa saʙaʙi şirk dar dunjo] ʙa xud sitam karda ʙudand. Pas, [onon dar hangomi marg] sari taslim furud meovarand [va megūjand:] «Mo heç [kori] ʙade namekardem. Ore, musallaman Alloh taolo ʙa on ci mekarded donost
Surah An-Nahl, Verse 28
فَٱدۡخُلُوٓاْ أَبۡوَٰبَ جَهَنَّمَ خَٰلِدِينَ فِيهَاۖ فَلَبِئۡسَ مَثۡوَى ٱلۡمُتَكَبِّرِينَ
Pas, az darvozahoi duzax vorid şaved [ki] çovidona dar on xohed ʙud; va ʙa rostī, çojgohi gardankaşon ci ʙad ast
Surah An-Nahl, Verse 29
۞وَقِيلَ لِلَّذِينَ ٱتَّقَوۡاْ مَاذَآ أَنزَلَ رَبُّكُمۡۚ قَالُواْ خَيۡرٗاۗ لِّلَّذِينَ أَحۡسَنُواْ فِي هَٰذِهِ ٱلدُّنۡيَا حَسَنَةٞۚ وَلَدَارُ ٱلۡأٓخِرَةِ خَيۡرٞۚ وَلَنِعۡمَ دَارُ ٱلۡمُتَّقِينَ
Va ʙa kasone, ki parhezkorī kardand, gufta meşavad: «Parvardigoraton [ʙar pajomʙar] ci ciz nozil kardaast?» Onon megūjand: «Xajr [va nakuii ʙisjor]». Baroi kasone, ki dar in dunjo nekī kardaand, [podoş] nakuī ast va, hatman, saroi oxirat ʙehtar ast; va, ʙa rostī, ci nakust saroi parhezkoron
Surah An-Nahl, Verse 30
جَنَّـٰتُ عَدۡنٖ يَدۡخُلُونَهَا تَجۡرِي مِن تَحۡتِهَا ٱلۡأَنۡهَٰرُۖ لَهُمۡ فِيهَا مَا يَشَآءُونَۚ كَذَٰلِكَ يَجۡزِي ٱللَّهُ ٱلۡمُتَّقِينَ
[Çojgohaşon] Boƣhoe [az ʙihişt] çovidon ast, ki ʙa on vorid meşavand. Az zeri [daraxtoni] on çūjʙorho çorī ast [va] dar on ço har ci ʙixohand, ʙarojaşon [faroham] ast. Alloh taolo parhezkoronro cunin podoş medihad
Surah An-Nahl, Verse 31
ٱلَّذِينَ تَتَوَفَّىٰهُمُ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ طَيِّبِينَ يَقُولُونَ سَلَٰمٌ عَلَيۡكُمُ ٱدۡخُلُواْ ٱلۡجَنَّةَ بِمَا كُنتُمۡ تَعۡمَلُونَ
[Hamon] Kasone, ki fariştagon dar hole çonaşonro mesitonand, ki [az oludagii kufru gunoh] pokand [va ʙa onon] megūjand: «Durud ʙar şumo. Ba podoşi on ci mekarded, [inak] ʙa ʙihişt daroed»
Surah An-Nahl, Verse 32
هَلۡ يَنظُرُونَ إِلَّآ أَن تَأۡتِيَهُمُ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ أَوۡ يَأۡتِيَ أَمۡرُ رَبِّكَۚ كَذَٰلِكَ فَعَلَ ٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِمۡۚ وَمَا ظَلَمَهُمُ ٱللَّهُ وَلَٰكِن كَانُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ يَظۡلِمُونَ
Ojo [kofiron] çuz in intizor dorand, ki fariştagon [ʙaroi qaʙzi rūh] ʙa suroƣaşon ʙijojand jo farmoni Parvardigorat [ʙaroi azoʙaşon] ʙijojad? Kasone, ki peş az onon ʙudand [niz] cunin mekardand va Alloh taolo ʙa onon sitam nakard, vale onon xud ʙa xeştan sitam mekardand
Surah An-Nahl, Verse 33
فَأَصَابَهُمۡ سَيِّـَٔاتُ مَا عَمِلُواْ وَحَاقَ بِهِم مَّا كَانُواْ بِهِۦ يَسۡتَهۡزِءُونَ
Pas, [kajfari] ʙadihoe, ki karda ʙudand, gireʙongiraşon şud va on ci masxara mekardand, ononro furū girift
Surah An-Nahl, Verse 34
وَقَالَ ٱلَّذِينَ أَشۡرَكُواْ لَوۡ شَآءَ ٱللَّهُ مَا عَبَدۡنَا مِن دُونِهِۦ مِن شَيۡءٖ نَّحۡنُ وَلَآ ءَابَآؤُنَا وَلَا حَرَّمۡنَا مِن دُونِهِۦ مِن شَيۡءٖۚ كَذَٰلِكَ فَعَلَ ٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِمۡۚ فَهَلۡ عَلَى ٱلرُّسُلِ إِلَّا ٱلۡبَلَٰغُ ٱلۡمُبِينُ
Va kasone, ki şirk varzidand, guftand: «Agar Alloh taolo mexost, na mo va na padaronamon cizero ƣajr az Ū nameparastidem va cizero çuz ʙa [xostu farmoni] Ū harom namekardem». Kasone, ki peş az onon ʙudand, niz cunin kardand; pas, ojo pajomʙaron vazifae çuz rasonidani oşkor [-i vahj] dorand
Surah An-Nahl, Verse 35
وَلَقَدۡ بَعَثۡنَا فِي كُلِّ أُمَّةٖ رَّسُولًا أَنِ ٱعۡبُدُواْ ٱللَّهَ وَٱجۡتَنِبُواْ ٱلطَّـٰغُوتَۖ فَمِنۡهُم مَّنۡ هَدَى ٱللَّهُ وَمِنۡهُم مَّنۡ حَقَّتۡ عَلَيۡهِ ٱلضَّلَٰلَةُۚ فَسِيرُواْ فِي ٱلۡأَرۡضِ فَٱنظُرُواْ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلۡمُكَذِّبِينَ
Jaqinan, Mo dar har ummate pajomʙarero [ʙo in pajom] ʙarangextem, ki: «Allohi jaktoro ʙiparasted va az toƣut [ma'ʙudoni ƣajri Alloh taolo] durī kuned». Pas, Alloh taolo ʙarxe az ononro hidojat kardaast va ʙarxe az onon niz sazovori gumrohī şudand. Pas, dar zamin gardiş kuned va ʙingared, ki sarançomi takziʙkunandagon [-i ojoti ilohī] ci guna ʙudaast
Surah An-Nahl, Verse 36
إِن تَحۡرِصۡ عَلَىٰ هُدَىٰهُمۡ فَإِنَّ ٱللَّهَ لَا يَهۡدِي مَن يُضِلُّۖ وَمَا لَهُم مِّن نَّـٰصِرِينَ
[Ej Pajomʙar] har andoza ʙar hidojati onon muştoq ʙoşī, [sude nadorad, zero] Alloh taolo kasero, ki gumroh namojad, hidojat naxohad kard va onon [heç] jovare nadorand
Surah An-Nahl, Verse 37
وَأَقۡسَمُواْ بِٱللَّهِ جَهۡدَ أَيۡمَٰنِهِمۡ لَا يَبۡعَثُ ٱللَّهُ مَن يَمُوتُۚ بَلَىٰ وَعۡدًا عَلَيۡهِ حَقّٗا وَلَٰكِنَّ أَكۡثَرَ ٱلنَّاسِ لَا يَعۡلَمُونَ
[Muşrikon] Bo saxttarin savgandhojaşon ʙa Alloh taolo savgand xūrdand, ki: «Alloh taolo kasero, ki memirad, ʙarnameangezad». Ore, in [ʙarangextani murdagon] va'daest, ki ʙar haq ʙar uhdai Ūst, vale ʙeştari mardum namedonand
Surah An-Nahl, Verse 38
لِيُبَيِّنَ لَهُمُ ٱلَّذِي يَخۡتَلِفُونَ فِيهِ وَلِيَعۡلَمَ ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓاْ أَنَّهُمۡ كَانُواْ كَٰذِبِينَ
[Ū murdagonro zinda mekunad] To sarançomi [haqiqati] on ciro, ki dar on ixtilof mekunand, ʙarojaşon ravşan sozad va to kasone, ki kufr varzidand, ʙidonand, ki durūƣgū ʙudaand
Surah An-Nahl, Verse 39
إِنَّمَا قَوۡلُنَا لِشَيۡءٍ إِذَآ أَرَدۡنَٰهُ أَن نَّقُولَ لَهُۥ كُن فَيَكُونُ
Suxani Mo dar ʙorai cize, ki irodaaşro kardaem, faqat in ast, ki ʙa on megūem: «Mavçud şav», pas, ʙedirang mavçud meşavad
Surah An-Nahl, Verse 40
وَٱلَّذِينَ هَاجَرُواْ فِي ٱللَّهِ مِنۢ بَعۡدِ مَا ظُلِمُواْ لَنُبَوِّئَنَّهُمۡ فِي ٱلدُّنۡيَا حَسَنَةٗۖ وَلَأَجۡرُ ٱلۡأٓخِرَةِ أَكۡبَرُۚ لَوۡ كَانُواْ يَعۡلَمُونَ
Va kasone, ki dar [rohi] Alloh taolo – pas az on ki mavridi sitam voqe' şudand – hiçrat kardand, dar dunjo [dar sarzamin va] makone naku ononro çoj medihem; va jaqinan podoşi oxirat ʙuzurgtar ast. Agar [onon, ki az hiçrat xuddorī kardand, podoşi in korro] medonistand, [hargiz az hiçrat ʙoznamemondand]
Surah An-Nahl, Verse 41
ٱلَّذِينَ صَبَرُواْ وَعَلَىٰ رَبِّهِمۡ يَتَوَكَّلُونَ
[Muhoçiron dar rohi Alloh taolo] kasone [hastand], ki şikeʙoī namudand va ʙar Parvardigoraşon tavakkal mekunand
Surah An-Nahl, Verse 42
وَمَآ أَرۡسَلۡنَا مِن قَبۡلِكَ إِلَّا رِجَالٗا نُّوحِيٓ إِلَيۡهِمۡۖ فَسۡـَٔلُوٓاْ أَهۡلَ ٱلذِّكۡرِ إِن كُنتُمۡ لَا تَعۡلَمُونَ
Va [ej Pajomʙar] Mo peş az tu ʙa çuz mardone, ki ʙa onon vahj mekardem, [kasero ʙa risolat] nafiristodem; pas, [ej muşrikon] agar namedoned, az ahli zikr [donişmandoni ahli kitoʙ] ʙipursed
Surah An-Nahl, Verse 43
بِٱلۡبَيِّنَٰتِ وَٱلزُّبُرِۗ وَأَنزَلۡنَآ إِلَيۡكَ ٱلذِّكۡرَ لِتُبَيِّنَ لِلنَّاسِ مَا نُزِّلَ إِلَيۡهِمۡ وَلَعَلَّهُمۡ يَتَفَكَّرُونَ
[On pajomʙaronro] Bo daloili ravşan va kitoʙho[-i osmonī firistodem]; va [Mo in] Qur'onro ʙar tu nozil kardem, to ʙaroi mardum on ciro, ki ʙar eşon nozil şudaast, ravşan sozī; ʙoşad, ki [dar mafohimaş] ʙijandeşand
Surah An-Nahl, Verse 44
أَفَأَمِنَ ٱلَّذِينَ مَكَرُواْ ٱلسَّيِّـَٔاتِ أَن يَخۡسِفَ ٱللَّهُ بِهِمُ ٱلۡأَرۡضَ أَوۡ يَأۡتِيَهُمُ ٱلۡعَذَابُ مِنۡ حَيۡثُ لَا يَشۡعُرُونَ
Ojo kasone, ki ʙadandeşī [va tavtea] kardand, [az in] emin hastand, ki Alloh taolo [hamai] ononro dar zamin furū ʙarad jo azoʙi [ilohī] az çoje, ki namedonand, [ʙa suroƣaşon] ʙijojad
Surah An-Nahl, Verse 45
أَوۡ يَأۡخُذَهُمۡ فِي تَقَلُّبِهِمۡ فَمَا هُم بِمُعۡجِزِينَ
Jo [on ki] ʙa hangomi raftu omadaşon [gireʙoni] ononro ʙigirad? Pas, onon mone' [-i rasidani azoʙ] nestand
Surah An-Nahl, Verse 46
أَوۡ يَأۡخُذَهُمۡ عَلَىٰ تَخَوُّفٖ فَإِنَّ رَبَّكُمۡ لَرَءُوفٞ رَّحِيمٌ
Jo [on ki azoʙi ilohī] dar hole ki [az on] metarsand, gireʙongiraşon şavad? Pas, ʙe tardid, Parvardigoraton dilsūzi mehruʙon ast [ki dar muçozotaton şitoʙ namekunand]
Surah An-Nahl, Verse 47
أَوَلَمۡ يَرَوۡاْ إِلَىٰ مَا خَلَقَ ٱللَّهُ مِن شَيۡءٖ يَتَفَيَّؤُاْ ظِلَٰلُهُۥ عَنِ ٱلۡيَمِينِ وَٱلشَّمَآئِلِ سُجَّدٗا لِّلَّهِ وَهُمۡ دَٰخِرُونَ
Ojo onon ʙa cizhoe [hamcun daraxton va kūhho], ki Alloh taolo ofarida ast, namenigarand, ki [ci guna ʙo harakati xurşedu moh] sojahojaşon az rostu cap megusturad va dar hole ʙaroi Alloh taolo saçda mekunand, ki [dar ʙaroʙaraş] xoksorand
Surah An-Nahl, Verse 48
وَلِلَّهِۤ يَسۡجُدُۤ مَا فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِي ٱلۡأَرۡضِ مِن دَآبَّةٖ وَٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ وَهُمۡ لَا يَسۡتَكۡبِرُونَ
Va har ci dar osmonho va zamin ast – az çunʙandagonu fariştagon - [hamagī] ʙaroi Alloh taolo saçda meovarand va gardankaşī namekunand
Surah An-Nahl, Verse 49
يَخَافُونَ رَبَّهُم مِّن فَوۡقِهِمۡ وَيَفۡعَلُونَ مَا يُؤۡمَرُونَ۩
[Fariştagon] Az Parvardigori xeş, ki [ʙa zot va ƣalaʙa va qudrataş] ʙoloi onon ast, metarsand va on cī farmon doda meşavand, hamon mekunand
Surah An-Nahl, Verse 50
۞وَقَالَ ٱللَّهُ لَا تَتَّخِذُوٓاْ إِلَٰهَيۡنِ ٱثۡنَيۡنِۖ إِنَّمَا هُوَ إِلَٰهٞ وَٰحِدٞ فَإِيَّـٰيَ فَٱرۡهَبُونِ
Va Alloh taolo farmud: «Du ma'ʙud [-ro ʙaroi xud ʙa parastiş] nagired. Çuz in nest, ki [ma'ʙudi şumo] hamon Allohi jaktost; pas, tanho az man parvo kuned»
Surah An-Nahl, Verse 51
وَلَهُۥ مَا فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَلَهُ ٱلدِّينُ وَاصِبًاۚ أَفَغَيۡرَ ٱللَّهِ تَتَّقُونَ
Va on ci dar osmonho va zamin ast, az oni Ūst va parastişu farmondorī [niz] hameşa va pajvasta ʙaroi Ūst. Ojo az ƣajri Alloh taolo parvo mekuned
Surah An-Nahl, Verse 52
وَمَا بِكُم مِّن نِّعۡمَةٖ فَمِنَ ٱللَّهِۖ ثُمَّ إِذَا مَسَّكُمُ ٱلضُّرُّ فَإِلَيۡهِ تَجۡـَٔرُونَ
Va [ej mardum] har ne'mate, ki dored, az sūi Alloh taolo ast; sipas cun ʙa şumo gazande merasad, ʙa peşgohi Ū nola va zorī mekuned
Surah An-Nahl, Verse 53
ثُمَّ إِذَا كَشَفَ ٱلضُّرَّ عَنكُمۡ إِذَا فَرِيقٞ مِّنكُم بِرَبِّهِمۡ يُشۡرِكُونَ
Sipas vaqte on gazandro az şumo ʙarataraf soxt, on goh gurūhe az şumo ʙa Parvardigoraşon şirk mevarzand
Surah An-Nahl, Verse 54
لِيَكۡفُرُواْ بِمَآ ءَاتَيۡنَٰهُمۡۚ فَتَمَتَّعُواْ فَسَوۡفَ تَعۡلَمُونَ
To sarançom ʙa on cī ʙa eşon dodaem, nosiposī kunand. Pas, [cand rūze az ne'mathoi dunjo] ʙarxūrdor şaved, ki ʙa zudī [natoiçi kirdoratonro] xohed donist
Surah An-Nahl, Verse 55
وَيَجۡعَلُونَ لِمَا لَا يَعۡلَمُونَ نَصِيبٗا مِّمَّا رَزَقۡنَٰهُمۡۗ تَٱللَّهِ لَتُسۡـَٔلُنَّ عَمَّا كُنتُمۡ تَفۡتَرُونَ
Va [muşrikon] az on cī rūzişon kardaem, ʙaroi cizhoe, ki heç fahme nadorand [ʙutho] sahme qaror medihand. Ba Alloh taolo savgand, ki dar ʙorai on iftiro, ki meʙasted, hatman, ʙozxost xohed şud
Surah An-Nahl, Verse 56
وَيَجۡعَلُونَ لِلَّهِ ٱلۡبَنَٰتِ سُبۡحَٰنَهُۥ وَلَهُم مَّا يَشۡتَهُونَ
Va [onon fariştagonro] duxtarone ʙaroi Alloh taolo qaror medihand – Ū munazzah ast – va on ciro majl dorand [pisaron] ʙaroi xudaşon [qaror medihand]
Surah An-Nahl, Verse 57
وَإِذَا بُشِّرَ أَحَدُهُم بِٱلۡأُنثَىٰ ظَلَّ وَجۡهُهُۥ مُسۡوَدّٗا وَهُوَ كَظِيمٞ
Va har goh jake az ononro ʙa [tavalludi] duxtare ʙaşorat dihand, dar hole ki xaşmaşro furū mexūrad, cehraaş [az andūh] tira meşavad
Surah An-Nahl, Verse 58
يَتَوَٰرَىٰ مِنَ ٱلۡقَوۡمِ مِن سُوٓءِ مَا بُشِّرَ بِهِۦٓۚ أَيُمۡسِكُهُۥ عَلَىٰ هُونٍ أَمۡ يَدُسُّهُۥ فِي ٱلتُّرَابِۗ أَلَا سَآءَ مَا يَحۡكُمُونَ
Az ʙadī [va norohatii] on cī ʙa ū muƶda dodaand, az qavm [-i xeş] pinhon meşavad [va ʙo xud meandeşad, ki] ojo ūro ʙo sarafkandagī nigah dorad jo dar xok pinhonaş kunad. Hon! Ci ʙad dovarī mekunand
Surah An-Nahl, Verse 59
لِلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ بِٱلۡأٓخِرَةِ مَثَلُ ٱلسَّوۡءِۖ وَلِلَّهِ ٱلۡمَثَلُ ٱلۡأَعۡلَىٰۚ وَهُوَ ٱلۡعَزِيزُ ٱلۡحَكِيمُ
Sifati zişt [-i cahlu kufr] ʙaroi kasonest, ki ʙa oxirat imon nadorand va sifati ʙartar az oni Alloh taolo ast va Ū şikastnopaziru hakim ast
Surah An-Nahl, Verse 60
وَلَوۡ يُؤَاخِذُ ٱللَّهُ ٱلنَّاسَ بِظُلۡمِهِم مَّا تَرَكَ عَلَيۡهَا مِن دَآبَّةٖ وَلَٰكِن يُؤَخِّرُهُمۡ إِلَىٰٓ أَجَلٖ مُّسَمّٗىۖ فَإِذَا جَآءَ أَجَلُهُمۡ لَا يَسۡتَـٔۡخِرُونَ سَاعَةٗ وَلَا يَسۡتَقۡدِمُونَ
Va agar Alloh taolo mardumro ʙa xotiri zulmaşon ʙozxost mekard, çunʙandae rūji zamin ʙoqī nameguzoşt; vale [kajfari] ononro to zamoni muajjan ʙa ta'xir meandozad; va cun açalaşon ʙa sar ojad, na soate [az on] ta'xir mekunand va na peşī megirand
Surah An-Nahl, Verse 61
وَيَجۡعَلُونَ لِلَّهِ مَا يَكۡرَهُونَۚ وَتَصِفُ أَلۡسِنَتُهُمُ ٱلۡكَذِبَ أَنَّ لَهُمُ ٱلۡحُسۡنَىٰۚ لَا جَرَمَ أَنَّ لَهُمُ ٱلنَّارَ وَأَنَّهُم مُّفۡرَطُونَ
Va [muşrikon] on ciro xuş nadorand ʙaroi Alloh taolo qaror medihand va zaʙonaşon [cunin] durūƣ mesozad, ki [rasttagorī va] nakuī az oni eşon ast. Haqqo, ki otaş nasiʙaşon ast va onon, hatman, az peşgomon [-i duzax] hastand
Surah An-Nahl, Verse 62
تَٱللَّهِ لَقَدۡ أَرۡسَلۡنَآ إِلَىٰٓ أُمَمٖ مِّن قَبۡلِكَ فَزَيَّنَ لَهُمُ ٱلشَّيۡطَٰنُ أَعۡمَٰلَهُمۡ فَهُوَ وَلِيُّهُمُ ٱلۡيَوۡمَ وَلَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٞ
[Ej pajomʙar] Savgand ʙa Alloh taolo, ki ʙa sūi ummathoe, ki peş az tu ʙudand, [niz pajomʙarone] firistodem; pas, şajton korhojaşonro ʙarojaşon orost; az in rū, imrūz [niz dūst va] korsozaşon ham ūst va ʙarojaşon azoʙe dardnok [dar peş] ast
Surah An-Nahl, Verse 63
وَمَآ أَنزَلۡنَا عَلَيۡكَ ٱلۡكِتَٰبَ إِلَّا لِتُبَيِّنَ لَهُمُ ٱلَّذِي ٱخۡتَلَفُواْ فِيهِ وَهُدٗى وَرَحۡمَةٗ لِّقَوۡمٖ يُؤۡمِنُونَ
Va [ej pajomʙar] in kitoʙro ʙar tu nozil nakardem, magar ʙaroi in ki [haqiqati] on ciro, ki [mardum] dar on ixtilof dorand, ʙarojaşon ʙajon kunī va hidojatu rahmate ʙoşad ʙaroi gurūhe, ki imon meovarand
Surah An-Nahl, Verse 64
وَٱللَّهُ أَنزَلَ مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءٗ فَأَحۡيَا بِهِ ٱلۡأَرۡضَ بَعۡدَ مَوۡتِهَآۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَةٗ لِّقَوۡمٖ يَسۡمَعُونَ
Va Alloh taolo az osmon oʙe furū firistod va ʙo on zaminro pas az xazon va xuşkiaş zinda kard. Hatman, dar in amr ʙaroi mardume, ki [suxani haqro] meşunavand, nişonae [az qudrati Parvardigor] ast
Surah An-Nahl, Verse 65
وَإِنَّ لَكُمۡ فِي ٱلۡأَنۡعَٰمِ لَعِبۡرَةٗۖ نُّسۡقِيكُم مِّمَّا فِي بُطُونِهِۦ مِنۢ بَيۡنِ فَرۡثٖ وَدَمٖ لَّبَنًا خَالِصٗا سَآئِغٗا لِّلشَّـٰرِبِينَ
Va [ej mardum,] dar [afzoişi] cahorpojon ʙaroi şumo iʙrate ast: az on ci dar şikami onhost, az mijoni ƣizohoi hazmşuda va xun şiri xolise ʙa şumo menūşonem, ki ʙaroi nūşandagon guvorost
Surah An-Nahl, Verse 66
وَمِن ثَمَرَٰتِ ٱلنَّخِيلِ وَٱلۡأَعۡنَٰبِ تَتَّخِذُونَ مِنۡهُ سَكَرٗا وَرِزۡقًا حَسَنًاۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَةٗ لِّقَوۡمٖ يَعۡقِلُونَ
Va [niz] az mevahoi daraxtoni xurmo va angur ham şaroʙ [-i mastiovar] va ham rūzii naku [va pokiza] ʙa dast meovared. Be gumon, dar in [amr] ʙaroi kasone, ki xirad mevarzand, nişonae [az lutfu qudrati Parvardigor] ast
Surah An-Nahl, Verse 67
وَأَوۡحَىٰ رَبُّكَ إِلَى ٱلنَّحۡلِ أَنِ ٱتَّخِذِي مِنَ ٱلۡجِبَالِ بُيُوتٗا وَمِنَ ٱلشَّجَرِ وَمِمَّا يَعۡرِشُونَ
Parvardigorat ʙa zanʙūri asal ilhom kard, ki: az kūhho va daraxton va az on ci [mardum] ʙino mekunand, [ʙaroi xud] xonahoe ʙargir
Surah An-Nahl, Verse 68
ثُمَّ كُلِي مِن كُلِّ ٱلثَّمَرَٰتِ فَٱسۡلُكِي سُبُلَ رَبِّكِ ذُلُلٗاۚ يَخۡرُجُ مِنۢ بُطُونِهَا شَرَابٞ مُّخۡتَلِفٌ أَلۡوَٰنُهُۥ فِيهِ شِفَآءٞ لِّلنَّاسِۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَةٗ لِّقَوۡمٖ يَتَفَكَّرُونَ
On goh az [şirai] tamomi mevaho [va gulho] ʙixūr va rohhoi Parvardigoratro furūtanona taj kun». Az şikami onho şahde rangorang ʙerun meojad, ki şifoi mardum dar on ast. Ba rostī, dar in [amr] ʙaroi mardume, ki meandeşand, nişonae [az ilmu qudrati Parvardigor] ast
Surah An-Nahl, Verse 69
وَٱللَّهُ خَلَقَكُمۡ ثُمَّ يَتَوَفَّىٰكُمۡۚ وَمِنكُم مَّن يُرَدُّ إِلَىٰٓ أَرۡذَلِ ٱلۡعُمُرِ لِكَيۡ لَا يَعۡلَمَ بَعۡدَ عِلۡمٖ شَيۡـًٔاۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلِيمٞ قَدِيرٞ
Va Alloh taolo şumoro ofaridaast va sipas çonatonro megirad; va ʙarxe az şumo ʙa furūtarini [davroni] umr [kuhansolī] merasand, cunonci pas az donistani [ʙisjore cizho, digar] cize namedonand [va hamaro faromūş mekunand]. Be tardid, Alloh taolo donovu tavonost
Surah An-Nahl, Verse 70
وَٱللَّهُ فَضَّلَ بَعۡضَكُمۡ عَلَىٰ بَعۡضٖ فِي ٱلرِّزۡقِۚ فَمَا ٱلَّذِينَ فُضِّلُواْ بِرَآدِّي رِزۡقِهِمۡ عَلَىٰ مَا مَلَكَتۡ أَيۡمَٰنُهُمۡ فَهُمۡ فِيهِ سَوَآءٌۚ أَفَبِنِعۡمَةِ ٱللَّهِ يَجۡحَدُونَ
Va Alloh taolo ʙarxe az şumoro ʙar ʙarxe [digar] dar [ne'matu] rūzī ʙartarī dodast; pas, kasone, ki ʙartarī doda şudaand, hozir nestand, ki az rūzii xud ʙa ʙardagonaşon ʙidihand, to hamagī dar on [ne'matu doroī] ʙaroʙar şavand. [Agar xud az şarik ʙezorand, caro ʙaroi Alloh taolo şarik qaror medihand?] Pas, ojo [ʙo in şirkvarzī] ne'mati Allohro inkor mekunand
Surah An-Nahl, Verse 71
وَٱللَّهُ جَعَلَ لَكُم مِّنۡ أَنفُسِكُمۡ أَزۡوَٰجٗا وَجَعَلَ لَكُم مِّنۡ أَزۡوَٰجِكُم بَنِينَ وَحَفَدَةٗ وَرَزَقَكُم مِّنَ ٱلطَّيِّبَٰتِۚ أَفَبِٱلۡبَٰطِلِ يُؤۡمِنُونَ وَبِنِعۡمَتِ ٱللَّهِ هُمۡ يَكۡفُرُونَ
Va Alloh taolo ʙaroi şumo az [çinsi] xudaton hamsarone qaror dod va az hamsaronaton ʙaroi şumo farzandon va navodagone ofarid va az cizhoe pokiza ʙa şumo rūzī ʙaxşid. Pas, ojo [ʙoz ham] ʙa ʙotil imon meovarand va ʙa ne'mati Alloh taolo nosiposī mekunand
Surah An-Nahl, Verse 72
وَيَعۡبُدُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ مَا لَا يَمۡلِكُ لَهُمۡ رِزۡقٗا مِّنَ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ شَيۡـٔٗا وَلَا يَسۡتَطِيعُونَ
Va [muşrikon] ʙa çoji Alloh taolo cizhoero meparastand, ki moliki heç rūzie dar osmonho va zamin ʙarojaşon nestand va tavonoī [-i heç kore] nadorand
Surah An-Nahl, Verse 73
فَلَا تَضۡرِبُواْ لِلَّهِ ٱلۡأَمۡثَالَۚ إِنَّ ٱللَّهَ يَعۡلَمُ وَأَنتُمۡ لَا تَعۡلَمُونَ
Pas, ʙaroi Alloh taolo amsol [va şarikhoe mutaaddid] qoil naşaved. Be tardid, Alloh taolo medonad va şumo namedoned
Surah An-Nahl, Verse 74
۞ضَرَبَ ٱللَّهُ مَثَلًا عَبۡدٗا مَّمۡلُوكٗا لَّا يَقۡدِرُ عَلَىٰ شَيۡءٖ وَمَن رَّزَقۡنَٰهُ مِنَّا رِزۡقًا حَسَنٗا فَهُوَ يُنفِقُ مِنۡهُ سِرّٗا وَجَهۡرًاۖ هَلۡ يَسۡتَوُۥنَۚ ٱلۡحَمۡدُ لِلَّهِۚ بَلۡ أَكۡثَرُهُمۡ لَا يَعۡلَمُونَ
Alloh taolo misole zadaast: ʙardai mamluke, ki qodir ʙa heç kore nest va [dar muqoʙil,] kase, ki az çoniʙi xeş ʙa ū rūzii nakuie ʙaxşidaem va ū az hamon [ne'mathoi ilohī] pinhonu oşkor infoq mekunad. Ojo in du ʙaroʙarand? [Pas, şumo muşrikon ci guna moliki mutlaqro ʙo ʙuthoi notavon jakson medoned?] Sitoiş maxsusi Alloh taolo ast; ammo ʙeştaraşon [haqqi jagonagiaşro] namedonand
Surah An-Nahl, Verse 75
وَضَرَبَ ٱللَّهُ مَثَلٗا رَّجُلَيۡنِ أَحَدُهُمَآ أَبۡكَمُ لَا يَقۡدِرُ عَلَىٰ شَيۡءٖ وَهُوَ كَلٌّ عَلَىٰ مَوۡلَىٰهُ أَيۡنَمَا يُوَجِّههُّ لَا يَأۡتِ بِخَيۡرٍ هَلۡ يَسۡتَوِي هُوَ وَمَن يَأۡمُرُ بِٱلۡعَدۡلِ وَهُوَ عَلَىٰ صِرَٰطٖ مُّسۡتَقِيمٖ
Va Alloh taolo masali [digare] zadaast: du mardro [farz kuned], ki jake az on du lol ast va heç kore az vaj ʙarnameojad va sarʙori dūsti xud meʙoşad, har kuço ūro mefiristad, heç xajre ʙa hamroh nameovarad [va vazoifaşro ʙa durustī ançom namedihad]; ojo ū ʙo kase, ki ʙa adolat farmon medihad va xud ʙar rohe mustaqim qaror dorad, ʙaroʙar ast? [Pas, şumo muşrikon ci guna qodiri mutlaqro ʙo ʙuthoi ʙeehsosi notavon jakson medoned]
Surah An-Nahl, Verse 76
وَلِلَّهِ غَيۡبُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۚ وَمَآ أَمۡرُ ٱلسَّاعَةِ إِلَّا كَلَمۡحِ ٱلۡبَصَرِ أَوۡ هُوَ أَقۡرَبُۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءٖ قَدِيرٞ
[Ilmi] Ƣajʙi osmonho va zamin tanho az oni Alloh taolo ast va amri [ʙarpoii] qijomat çuz [ʙa sur'ati] jak caşm ʙar ham zadan nest; jo [hatto] sare'tar. Be tardid, Alloh taolo ʙar har cize tavonost
Surah An-Nahl, Verse 77
وَٱللَّهُ أَخۡرَجَكُم مِّنۢ بُطُونِ أُمَّهَٰتِكُمۡ لَا تَعۡلَمُونَ شَيۡـٔٗا وَجَعَلَ لَكُمُ ٱلسَّمۡعَ وَٱلۡأَبۡصَٰرَ وَٱلۡأَفۡـِٔدَةَ لَعَلَّكُمۡ تَشۡكُرُونَ
[Ej mardum] Alloh taolo şumoro az şikami modaronaton xoriç namud, dar hole ki heç ciz namedonisted; va ʙarojaton gūşu caşm va dil [-u aql] padid ovard [to qudrathoi ilohiro dark kuned]; ʙoşad, ki sipos guzored
Surah An-Nahl, Verse 78
أَلَمۡ يَرَوۡاْ إِلَى ٱلطَّيۡرِ مُسَخَّرَٰتٖ فِي جَوِّ ٱلسَّمَآءِ مَا يُمۡسِكُهُنَّ إِلَّا ٱللَّهُۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَٰتٖ لِّقَوۡمٖ يُؤۡمِنُونَ
Ojo [muşrikon] parandagonro nadidaand, ki dar fazoi osmon rom şudaand [va] kase çuz Alloh taolo onhoro [dar on hol] nigah namedorad? Ba rostī, dar in [amr] ʙaroi mardume, ki imon dorand, nişonahoe [az qudrati Parvardigor] ast
Surah An-Nahl, Verse 79
وَٱللَّهُ جَعَلَ لَكُم مِّنۢ بُيُوتِكُمۡ سَكَنٗا وَجَعَلَ لَكُم مِّن جُلُودِ ٱلۡأَنۡعَٰمِ بُيُوتٗا تَسۡتَخِفُّونَهَا يَوۡمَ ظَعۡنِكُمۡ وَيَوۡمَ إِقَامَتِكُمۡ وَمِنۡ أَصۡوَافِهَا وَأَوۡبَارِهَا وَأَشۡعَارِهَآ أَثَٰثٗا وَمَتَٰعًا إِلَىٰ حِينٖ
Alloh taolo ʙaroi şumo az xonahojaton mahalli sukunat [va oromiş] qaror dod va az puşti cahorpojon [niz] ʙarojaton xonahoe [xajmahoe] qaror dod, to rūzi kūc kardan saʙukʙor ʙoşed va rūzi iqomataton [niz ʙarpoijaş oson ʙoşad]; va az paşmu kurku mūjhojaşon to muddate muajjan [ʙarojaton] asosi [xona] va asʙoʙ [-u vasoili zindagī] faroham kard
Surah An-Nahl, Verse 80
وَٱللَّهُ جَعَلَ لَكُم مِّمَّا خَلَقَ ظِلَٰلٗا وَجَعَلَ لَكُم مِّنَ ٱلۡجِبَالِ أَكۡنَٰنٗا وَجَعَلَ لَكُمۡ سَرَٰبِيلَ تَقِيكُمُ ٱلۡحَرَّ وَسَرَٰبِيلَ تَقِيكُم بَأۡسَكُمۡۚ كَذَٰلِكَ يُتِمُّ نِعۡمَتَهُۥ عَلَيۡكُمۡ لَعَلَّكُمۡ تُسۡلِمُونَ
Alloh taolo az on cī ofarid, sojahoe ʙarojaton faroham ovardaast va az kūhho [niz rohho va] panohgohhoe ʙarojaton qaror dodaast va ʙarojaton çomahoe padid ovardaast, ki az [sarmo] va garmo nigohaton medorad va [zirehho va] tanpūşhoe, ki şumoro dar çang[-hoja]-ton hifz mekunad. Ū, incunin, ne'mataşro ʙar şumo tamom megardonad; ʙoşad, ki [dar ʙaroʙari tavhid] taslim şaved [va şirk navarzed]
Surah An-Nahl, Verse 81
فَإِن تَوَلَّوۡاْ فَإِنَّمَا عَلَيۡكَ ٱلۡبَلَٰغُ ٱلۡمُبِينُ
Pas, [ej Pajomʙar] agar [muşrikon] rūj gardonand, çuz in nest, ki vazifai tu [faqat] pajomrasonii oşkor ast
Surah An-Nahl, Verse 82
يَعۡرِفُونَ نِعۡمَتَ ٱللَّهِ ثُمَّ يُنكِرُونَهَا وَأَكۡثَرُهُمُ ٱلۡكَٰفِرُونَ
[Onon] ne'mati Allohro meşinosand; on goh [ʙoz ham] inkoraş mekunand va ʙeştaraşon nosiposu kofirand
Surah An-Nahl, Verse 83
وَيَوۡمَ نَبۡعَثُ مِن كُلِّ أُمَّةٖ شَهِيدٗا ثُمَّ لَا يُؤۡذَنُ لِلَّذِينَ كَفَرُواْ وَلَا هُمۡ يُسۡتَعۡتَبُونَ
Va [jod kun az] rūze, ki az har ummate guvohe [ʙarojaşon] ʙarmeangezem; on goh ʙa kasone, ki kufr varzidand, na içozat [-i suxan guftan] doda meşavad va na az eşon darxosti puziş meşavad
Surah An-Nahl, Verse 84
وَإِذَا رَءَا ٱلَّذِينَ ظَلَمُواْ ٱلۡعَذَابَ فَلَا يُخَفَّفُ عَنۡهُمۡ وَلَا هُمۡ يُنظَرُونَ
Va kasone, ki sitam kardand, hangome ki azoʙi [oxirat]-ro meʙinand; na azoʙaşon saʙuk meşavad va na muhlat doda meşavand
Surah An-Nahl, Verse 85
وَإِذَا رَءَا ٱلَّذِينَ أَشۡرَكُواْ شُرَكَآءَهُمۡ قَالُواْ رَبَّنَا هَـٰٓؤُلَآءِ شُرَكَآؤُنَا ٱلَّذِينَ كُنَّا نَدۡعُواْ مِن دُونِكَۖ فَأَلۡقَوۡاْ إِلَيۡهِمُ ٱلۡقَوۡلَ إِنَّكُمۡ لَكَٰذِبُونَ
Onon, ki şirk varzidand, vaqte şarikoni xudro meʙinand, megūjand: «Parvardigoro, inho ʙudand on şarikone, ki mo ʙa çoji tu mexondem» va[-le şarikon] suxani ononro rad mekunand, ki: «jaqinan şumo durūƣgūed»
Surah An-Nahl, Verse 86
وَأَلۡقَوۡاْ إِلَى ٱللَّهِ يَوۡمَئِذٍ ٱلسَّلَمَۖ وَضَلَّ عَنۡهُم مَّا كَانُواْ يَفۡتَرُونَ
Dar on rūz dar ʙaroʙari Alloh taolo sari taslim meafkanand va durūƣhoe, ki [dar ʙorai şafoati ƣajri Alloh taolo] meʙoftand, hama mahvu noʙud megardad
Surah An-Nahl, Verse 87
ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ وَصَدُّواْ عَن سَبِيلِ ٱللَّهِ زِدۡنَٰهُمۡ عَذَابٗا فَوۡقَ ٱلۡعَذَابِ بِمَا كَانُواْ يُفۡسِدُونَ
Kasone, ki kufr varzidand va [mardumro] az rohi Alloh taolo ʙozdoştand, ʙa [kajfari] on ki fasod mekardand, azoʙe ʙar azoʙaşon meafzoem
Surah An-Nahl, Verse 88
وَيَوۡمَ نَبۡعَثُ فِي كُلِّ أُمَّةٖ شَهِيدًا عَلَيۡهِم مِّنۡ أَنفُسِهِمۡۖ وَجِئۡنَا بِكَ شَهِيدًا عَلَىٰ هَـٰٓؤُلَآءِۚ وَنَزَّلۡنَا عَلَيۡكَ ٱلۡكِتَٰبَ تِبۡيَٰنٗا لِّكُلِّ شَيۡءٖ وَهُدٗى وَرَحۡمَةٗ وَبُشۡرَىٰ لِلۡمُسۡلِمِينَ
Va rūze [-ro jod kun], ki az har ummate guvohe az xudaşon ʙar onon megirem [ki ʙa kufru imonaşon guvohī dihad] va turo [ej Muhammad] ʙar inon guvoh megirem; va Mo in kitoʙ [Qur'on] - ro ʙar tu nozil kardem, ki ravşangari hama ciz ast va ʙaroi musulmonon rahnamud va rahmatu ʙaşorat ast
Surah An-Nahl, Verse 89
۞إِنَّ ٱللَّهَ يَأۡمُرُ بِٱلۡعَدۡلِ وَٱلۡإِحۡسَٰنِ وَإِيتَآيِٕ ذِي ٱلۡقُرۡبَىٰ وَيَنۡهَىٰ عَنِ ٱلۡفَحۡشَآءِ وَٱلۡمُنكَرِ وَٱلۡبَغۡيِۚ يَعِظُكُمۡ لَعَلَّكُمۡ تَذَكَّرُونَ
Dar haqiqat, Alloh taolo [şumoro] ʙa adlu nakukorī va ʙaxşiş ʙa xeşovandon farmon medihad va az fahşo va ziştkorī va sarkaşī nahj mekunad. Ū şumoro pand medihad; ʙoşad, ki pand gired
Surah An-Nahl, Verse 90
وَأَوۡفُواْ بِعَهۡدِ ٱللَّهِ إِذَا عَٰهَدتُّمۡ وَلَا تَنقُضُواْ ٱلۡأَيۡمَٰنَ بَعۡدَ تَوۡكِيدِهَا وَقَدۡ جَعَلۡتُمُ ٱللَّهَ عَلَيۡكُمۡ كَفِيلًاۚ إِنَّ ٱللَّهَ يَعۡلَمُ مَا تَفۡعَلُونَ
Va cun ʙo Alloh taolo [jo mardum] pajmon ʙasted, ʙa on vafo kuned; va savgandhoi xudro pas az muhkam soxtanaşon naşkaned, dar hole ki Allohro ʙar [vafodorii] xeş guvoh qaror dodaed. Be tardid, Alloh taolo medonad, ki ci mekuned
Surah An-Nahl, Verse 91
وَلَا تَكُونُواْ كَٱلَّتِي نَقَضَتۡ غَزۡلَهَا مِنۢ بَعۡدِ قُوَّةٍ أَنكَٰثٗا تَتَّخِذُونَ أَيۡمَٰنَكُمۡ دَخَلَۢا بَيۡنَكُمۡ أَن تَكُونَ أُمَّةٌ هِيَ أَرۡبَىٰ مِنۡ أُمَّةٍۚ إِنَّمَا يَبۡلُوكُمُ ٱللَّهُ بِهِۦۚ وَلَيُبَيِّنَنَّ لَكُمۡ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ مَا كُنتُمۡ فِيهِ تَخۡتَلِفُونَ
Va monandi on zan [-i nodone] naʙoşed, ki riştai [paşmii toʙidai] xeşro az ham ʙozkuşod [va gusast; pas, maʙodo] savgandhoi xudro vasilai fireʙi jakdigar qaror dihed [on ham tanho] ʙad-in saʙaʙ, ki gurūhe [sarvat va] çam'ijataşon afzuntar az digare ast. Çuz in nest, ki Alloh taolo şumoro ʙo in [kor] meozmojad va jaqinan rūzi qijomat on ciro, ki dar on ixtilof mekarded, ʙarojaton ravşan mesozad
Surah An-Nahl, Verse 92
وَلَوۡ شَآءَ ٱللَّهُ لَجَعَلَكُمۡ أُمَّةٗ وَٰحِدَةٗ وَلَٰكِن يُضِلُّ مَن يَشَآءُ وَيَهۡدِي مَن يَشَآءُۚ وَلَتُسۡـَٔلُنَّ عَمَّا كُنتُمۡ تَعۡمَلُونَ
Va agar mexost, hamai şumoro jak ummat qaror medod, vale [ʙo adolati xeş] har kiro ʙixohad gumroh mekunad va [ʙo fazli xeş] har kiro ʙixohad, hidojat menamojad; va şumo [rūzi qijomat], hatman, az on ci mekarded, ʙozxost xohed şud
Surah An-Nahl, Verse 93
وَلَا تَتَّخِذُوٓاْ أَيۡمَٰنَكُمۡ دَخَلَۢا بَيۡنَكُمۡ فَتَزِلَّ قَدَمُۢ بَعۡدَ ثُبُوتِهَا وَتَذُوقُواْ ٱلسُّوٓءَ بِمَا صَدَدتُّمۡ عَن سَبِيلِ ٱللَّهِ وَلَكُمۡ عَذَابٌ عَظِيمٞ
Va savgandhojatonro vasilai najrang [va fireʙgarī] mijoni xeş qaror nadihed, to maʙodo [imonaton ʙa xatar aftad va] gome pas az ustuvoriaş ʙilaƣƶad va ʙa sazoi on ki [mardumro] az rohi Alloh taolo ʙozdoştaed, [kajfari] noguvore ʙicaşed va azoʙe ʙuzurg ʙarojaton [dar peş] ʙoşad
Surah An-Nahl, Verse 94
وَلَا تَشۡتَرُواْ بِعَهۡدِ ٱللَّهِ ثَمَنٗا قَلِيلًاۚ إِنَّمَا عِندَ ٱللَّهِ هُوَ خَيۡرٞ لَّكُمۡ إِن كُنتُمۡ تَعۡلَمُونَ
Va pajmoni Allohro ʙa ʙahoi andak nafurūşed. Agar ʙidoned, jaqinan on ci nazdi Alloh taolo ast, ʙarojaton ʙehtar ast
Surah An-Nahl, Verse 95
مَا عِندَكُمۡ يَنفَدُ وَمَا عِندَ ٱللَّهِ بَاقٖۗ وَلَنَجۡزِيَنَّ ٱلَّذِينَ صَبَرُوٓاْ أَجۡرَهُم بِأَحۡسَنِ مَا كَانُواْ يَعۡمَلُونَ
On ci nazdi şumost, pojon mepazirad va[-le] on ci nazdi Alloh taolo ast, ʙoqī [va çovid] ast; va, hatman, ʙa kasone, ki şikeʙoī kardaand, açraşonro ʙar asosi nakutarin [toat va] kore, ki mekardand, xohem dod
Surah An-Nahl, Verse 96
مَنۡ عَمِلَ صَٰلِحٗا مِّن ذَكَرٍ أَوۡ أُنثَىٰ وَهُوَ مُؤۡمِنٞ فَلَنُحۡيِيَنَّهُۥ حَيَوٰةٗ طَيِّبَةٗۖ وَلَنَجۡزِيَنَّهُمۡ أَجۡرَهُم بِأَحۡسَنِ مَا كَانُواْ يَعۡمَلُونَ
Har kas – az mard jo zan – ki kori nek kunad va mu'min ʙoşad, hatman, ūro [dar dunjo] ʙa zindagonii poku pisandidae zinda medorem va [dar oxirat niz] ʙar asosi nakutarin [toat va] kore, ki mekardand, ʙa onon podoş medihem
Surah An-Nahl, Verse 97
فَإِذَا قَرَأۡتَ ٱلۡقُرۡءَانَ فَٱسۡتَعِذۡ بِٱللَّهِ مِنَ ٱلشَّيۡطَٰنِ ٱلرَّجِيمِ
Pas, [ej mu'min] hangome ki Qur'on mexonī, az [şarri] şajtoni rondaşuda ʙa Alloh taolo panoh ʙiʙar
Surah An-Nahl, Verse 98
إِنَّهُۥ لَيۡسَ لَهُۥ سُلۡطَٰنٌ عَلَى ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَعَلَىٰ رَبِّهِمۡ يَتَوَكَّلُونَ
Be tardid, ū ʙar kasone, ki imon ovardaand va ʙar Parvardigoraşon tavakkal mekunand [heç] tasallute nadorad
Surah An-Nahl, Verse 99
إِنَّمَا سُلۡطَٰنُهُۥ عَلَى ٱلَّذِينَ يَتَوَلَّوۡنَهُۥ وَٱلَّذِينَ هُم بِهِۦ مُشۡرِكُونَ
Tasalluti ū tanho ʙar kasonest, ki ūro [dūstu] korsozi xud giriftaand va [hamcunin ʙar] kasone, ki ʙa Alloh taolo şirk mevarzand
Surah An-Nahl, Verse 100
وَإِذَا بَدَّلۡنَآ ءَايَةٗ مَّكَانَ ءَايَةٖ وَٱللَّهُ أَعۡلَمُ بِمَا يُنَزِّلُ قَالُوٓاْ إِنَّمَآ أَنتَ مُفۡتَرِۭۚ بَلۡ أَكۡثَرُهُمۡ لَا يَعۡلَمُونَ
Va hangome ki [hukmi] ojatero çojguzini ojate [digar] mekunem – hol on ki Alloh taolo ʙa on ci nozil mekunad, donotar ast - [kofiron] megūjand: «[Ej Muhammad] çuz in nest, ki tu durūƣʙofī». [Cunin nest] Balki ʙeştaraşon [az ahkomi şar' va hikmati ilohī cize] namedonand
Surah An-Nahl, Verse 101
قُلۡ نَزَّلَهُۥ رُوحُ ٱلۡقُدُسِ مِن رَّبِّكَ بِٱلۡحَقِّ لِيُثَبِّتَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَهُدٗى وَبُشۡرَىٰ لِلۡمُسۡلِمِينَ
Bigū: «Rūhu-l-qudus [Çaʙrail] onro az çoniʙi Parvardigorat ʙar haq nozil kardaast, to kasonero, ki imon ovardaand, soʙitqadam gardonad va ʙaroi musulmonon hidojat va ʙaşorate ʙoşad»
Surah An-Nahl, Verse 102
وَلَقَدۡ نَعۡلَمُ أَنَّهُمۡ يَقُولُونَ إِنَّمَا يُعَلِّمُهُۥ بَشَرٞۗ لِّسَانُ ٱلَّذِي يُلۡحِدُونَ إِلَيۡهِ أَعۡجَمِيّٞ وَهَٰذَا لِسَانٌ عَرَبِيّٞ مُّبِينٌ
Va jaqinan medonem, ki onon megūjand: «Hatman, ʙaşare [in ojotro] ʙa ū omūziş medihad». [Na, cunin nest; zero] zaʙoni kase, ki [in] nisʙatro ʙa ū medihad, ƣajri araʙī ast, hol on ki in [Qur'on] ʙa zaʙoni araʙii ravşan ast
Surah An-Nahl, Verse 103
إِنَّ ٱلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ لَا يَهۡدِيهِمُ ٱللَّهُ وَلَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٌ
Jaqinan, kasone, ki ʙa ojoti Alloh taolo imon nameovarand, Alloh taolo hidojataşon namekunad va ʙaroi onon azoʙi dardnoke [dar peş] ast
Surah An-Nahl, Verse 104
إِنَّمَا يَفۡتَرِي ٱلۡكَذِبَ ٱلَّذِينَ لَا يُؤۡمِنُونَ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِۖ وَأُوْلَـٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡكَٰذِبُونَ
[Muhammad durūƣgū nest, ʙalki] Kasone durūƣ meʙofand, ki ʙa ojoti Alloh taolo imon nadorand va inon durūƣgūjon [-i voqeī] hastand
Surah An-Nahl, Verse 105
مَن كَفَرَ بِٱللَّهِ مِنۢ بَعۡدِ إِيمَٰنِهِۦٓ إِلَّا مَنۡ أُكۡرِهَ وَقَلۡبُهُۥ مُطۡمَئِنُّۢ بِٱلۡإِيمَٰنِ وَلَٰكِن مَّن شَرَحَ بِٱلۡكُفۡرِ صَدۡرٗا فَعَلَيۡهِمۡ غَضَبٞ مِّنَ ٱللَّهِ وَلَهُمۡ عَذَابٌ عَظِيمٞ
Har ki ʙa'd az imonaş ʙa Alloh kufr ʙivarzad [giriftori azoʙi ilohī xohad şud]; magar kase, ki [ʙa in kor] vodor şuda ʙoşad va[-le] dilaş ʙa imon orom [va ustuvor] ʙoşad; ammo har ki sinaaşro ʙa kufr kuşoda kard, xaşmi Alloh taolo ʙar onon ast va azoʙe sahmgin [dar peş] dorand
Surah An-Nahl, Verse 106
ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمُ ٱسۡتَحَبُّواْ ٱلۡحَيَوٰةَ ٱلدُّنۡيَا عَلَى ٱلۡأٓخِرَةِ وَأَنَّ ٱللَّهَ لَا يَهۡدِي ٱلۡقَوۡمَ ٱلۡكَٰفِرِينَ
In [muçozot] az on rūst, ki zindagii dunjoro ʙar oxirat tarçeh dodand; va Alloh taolo gurūhi kofironro hidojat namekunad
Surah An-Nahl, Verse 107
أُوْلَـٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ طَبَعَ ٱللَّهُ عَلَىٰ قُلُوبِهِمۡ وَسَمۡعِهِمۡ وَأَبۡصَٰرِهِمۡۖ وَأُوْلَـٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡغَٰفِلُونَ
Inon kasone hastand, ki [ʙar asari gunohonaşon] Alloh taolo ʙar dilho va gūşu caşmonaşon muhr nihodaast; va inon ƣofilon [-i voqeī] hastand
Surah An-Nahl, Verse 108
لَا جَرَمَ أَنَّهُمۡ فِي ٱلۡأٓخِرَةِ هُمُ ٱلۡخَٰسِرُونَ
Jaqinan onon dar oxirat zijonkorand
Surah An-Nahl, Verse 109
ثُمَّ إِنَّ رَبَّكَ لِلَّذِينَ هَاجَرُواْ مِنۢ بَعۡدِ مَا فُتِنُواْ ثُمَّ جَٰهَدُواْ وَصَبَرُوٓاْ إِنَّ رَبَّكَ مِنۢ بَعۡدِهَا لَغَفُورٞ رَّحِيمٞ
Sipas Parvardigorat nisʙat ʙa kasone, ki pas az zaçr kaşidan [az ozori muşrikon] hiçrat kardand va sipas ʙa çihod ʙarxostand va şikeʙoī namudand, Parvardigorat [nisʙat ʙa onon] pas az on [hama saxtiho], hatman, omurzandai mehruʙon ast
Surah An-Nahl, Verse 110
۞يَوۡمَ تَأۡتِي كُلُّ نَفۡسٖ تُجَٰدِلُ عَن نَّفۡسِهَا وَتُوَفَّىٰ كُلُّ نَفۡسٖ مَّا عَمِلَتۡ وَهُمۡ لَا يُظۡلَمُونَ
[Ej pajomʙar, jod kun az] Rūze, ki har kas dar hole [ʙa peşgohi adli ilohī] meojad, ki [tanho] az xud difo' mekunad; va har kas dar ʙaroʙari on ci kardaast, ʙe kamu kost podoş megirad va ʙar onon sitam nameravad
Surah An-Nahl, Verse 111
وَضَرَبَ ٱللَّهُ مَثَلٗا قَرۡيَةٗ كَانَتۡ ءَامِنَةٗ مُّطۡمَئِنَّةٗ يَأۡتِيهَا رِزۡقُهَا رَغَدٗا مِّن كُلِّ مَكَانٖ فَكَفَرَتۡ بِأَنۡعُمِ ٱللَّهِ فَأَذَٰقَهَا ٱللَّهُ لِبَاسَ ٱلۡجُوعِ وَٱلۡخَوۡفِ بِمَا كَانُواْ يَصۡنَعُونَ
Va Alloh taolo şahre [hamcun Makka]-ro misol mezanad, ki amnu orom ʙud va rūziaş az har sū ʙa osonī va farovonī merasid, vale [mardumonaş] nisʙat ʙa ne'mathoi ilohī nosiposī namudand va on goh Alloh taolo niz ʙa sazoi on ci mekardand, ta'mi gurusnagī va tarsro ʙa [ahli] on caşonid
Surah An-Nahl, Verse 112
وَلَقَدۡ جَآءَهُمۡ رَسُولٞ مِّنۡهُمۡ فَكَذَّبُوهُ فَأَخَذَهُمُ ٱلۡعَذَابُ وَهُمۡ ظَٰلِمُونَ
Va pajomʙare az xudşon ʙa sūji onon omad, ammo ūro durūƣgū angoştand; on goh, dar hole ki sitamgor [va muşrik] ʙudand, azoʙi [ilohī] ononro furū girift
Surah An-Nahl, Verse 113
فَكُلُواْ مِمَّا رَزَقَكُمُ ٱللَّهُ حَلَٰلٗا طَيِّبٗا وَٱشۡكُرُواْ نِعۡمَتَ ٱللَّهِ إِن كُنتُمۡ إِيَّاهُ تَعۡبُدُونَ
Pas az on ci Alloh taolo rūziaton kardaast, halolu pokiza ʙixūred va agar faqat Ūro meparasted, ʙar ne'mati ilohī şukr guzored
Surah An-Nahl, Verse 114
إِنَّمَا حَرَّمَ عَلَيۡكُمُ ٱلۡمَيۡتَةَ وَٱلدَّمَ وَلَحۡمَ ٱلۡخِنزِيرِ وَمَآ أُهِلَّ لِغَيۡرِ ٱللَّهِ بِهِۦۖ فَمَنِ ٱضۡطُرَّ غَيۡرَ بَاغٖ وَلَا عَادٖ فَإِنَّ ٱللَّهَ غَفُورٞ رَّحِيمٞ
Çuz in nest, ki [Alloh taolo] faqat murdor va xun va gūşti xuk va on ciro, ki [hangomi zaʙh] nomi ƣajri Alloh taolo ʙar on ʙurda şudaast, ʙar şumo harom kardaast; pas, har ki [ʙaroi hifzi çonaş ʙa xūrdani onho] nocor şavad [va] sarkaşu zijodaxoh naʙoşad, [ʙar ū gunoh nest, caro ki] ʙe tardid, Alloh taolo omurzandai mehruʙon ast
Surah An-Nahl, Verse 115
وَلَا تَقُولُواْ لِمَا تَصِفُ أَلۡسِنَتُكُمُ ٱلۡكَذِبَ هَٰذَا حَلَٰلٞ وَهَٰذَا حَرَامٞ لِّتَفۡتَرُواْ عَلَى ٱللَّهِ ٱلۡكَذِبَۚ إِنَّ ٱلَّذِينَ يَفۡتَرُونَ عَلَى ٱللَّهِ ٱلۡكَذِبَ لَا يُفۡلِحُونَ
Va [ej muşrikon] ʙo durūƣe, ki ʙar zaʙonaton çorī meşavad, nagūed: «In halol ast va on harom», to ʙar Alloh taolo durūƣ ʙanded. Kasone, ki ʙar Alloh taolo durūƣ meʙandand, hargiz rastagor nameşavand
Surah An-Nahl, Verse 116
مَتَٰعٞ قَلِيلٞ وَلَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٞ
[Natiçai dunjodūstijaşon] Bahrae andak ast va [dar oxirat] azoʙe dardnok [dar peş] dorand
Surah An-Nahl, Verse 117
وَعَلَى ٱلَّذِينَ هَادُواْ حَرَّمۡنَا مَا قَصَصۡنَا عَلَيۡكَ مِن قَبۡلُۖ وَمَا ظَلَمۡنَٰهُمۡ وَلَٰكِن كَانُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ يَظۡلِمُونَ
Va ʙar jahudijon on ciro peştar ʙar tu hikojat kardem, harom namudem va Mo ʙa onon sitam nakardem; ʙalki onho xud [ʙudand, ki dar natiçai nofarmonī] ʙa xeştan sitam mekardand
Surah An-Nahl, Verse 118
ثُمَّ إِنَّ رَبَّكَ لِلَّذِينَ عَمِلُواْ ٱلسُّوٓءَ بِجَهَٰلَةٖ ثُمَّ تَابُواْ مِنۢ بَعۡدِ ذَٰلِكَ وَأَصۡلَحُوٓاْ إِنَّ رَبَّكَ مِنۢ بَعۡدِهَا لَغَفُورٞ رَّحِيمٌ
On goh Parvardigorat nisʙat ʙa kasone, ki az rūi nodonī gunoh kardand va sipas az on [iştiʙohot] tavʙa namudand va durustkorī kardand, hatman, Parvardigorat pas az on omurzandai mehruʙon ast
Surah An-Nahl, Verse 119
إِنَّ إِبۡرَٰهِيمَ كَانَ أُمَّةٗ قَانِتٗا لِّلَّهِ حَنِيفٗا وَلَمۡ يَكُ مِنَ ٱلۡمُشۡرِكِينَ
Be gumon, Iʙrohim peşvoe furūtan dar ʙaroʙari Alloh taolo va haqgaro ʙud va [hargiz] dar zumrai muşrikon naʙud
Surah An-Nahl, Verse 120
شَاكِرٗا لِّأَنۡعُمِهِۚ ٱجۡتَبَىٰهُ وَهَدَىٰهُ إِلَىٰ صِرَٰطٖ مُّسۡتَقِيمٖ
Ū şukrguzori ne'mathoi Alloh taolo ʙud. [Alloh taolo] Vajro ʙarguzid va ʙa rohi rost hidojat namud
Surah An-Nahl, Verse 121
وَءَاتَيۡنَٰهُ فِي ٱلدُّنۡيَا حَسَنَةٗۖ وَإِنَّهُۥ فِي ٱلۡأٓخِرَةِ لَمِنَ ٱلصَّـٰلِحِينَ
[Mo] Dar dunjo ʙa ū nekī ato kardem va, hatman, ū dar oxirat [niz] az şoistagon ast
Surah An-Nahl, Verse 122
ثُمَّ أَوۡحَيۡنَآ إِلَيۡكَ أَنِ ٱتَّبِعۡ مِلَّةَ إِبۡرَٰهِيمَ حَنِيفٗاۖ وَمَا كَانَ مِنَ ٱلۡمُشۡرِكِينَ
Sipas [ej Pajomʙar] ʙa tu vahj kardem, ki az oini Iʙrohim pajravī kun, ki haqgaro ʙud va [hargiz] dar zumrai muşrikon naʙud
Surah An-Nahl, Verse 123
إِنَّمَا جُعِلَ ٱلسَّبۡتُ عَلَى ٱلَّذِينَ ٱخۡتَلَفُواْ فِيهِۚ وَإِنَّ رَبَّكَ لَيَحۡكُمُ بَيۡنَهُمۡ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ فِيمَا كَانُواْ فِيهِ يَخۡتَلِفُونَ
[Vuçuʙi ʙuzurgdoşti rūzhoi] Şanʙe tanho ʙar kasone qaror doda şud, ki dar on ixtilof kardand; va, hatman, Parvardigorat rūzi qijomat dar mavridi on ci ixtilof mekardand, mijonaşon dovarī xohad kard
Surah An-Nahl, Verse 124
ٱدۡعُ إِلَىٰ سَبِيلِ رَبِّكَ بِٱلۡحِكۡمَةِ وَٱلۡمَوۡعِظَةِ ٱلۡحَسَنَةِۖ وَجَٰدِلۡهُم بِٱلَّتِي هِيَ أَحۡسَنُۚ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعۡلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبِيلِهِۦ وَهُوَ أَعۡلَمُ بِٱلۡمُهۡتَدِينَ
[Ej Pajomʙar, mardumro] Bo hikmat va pandi naku ʙa rohi Parvardigorat da'vat namo va ʙo ravişe, ki nakutar ast, ʙo onon [ʙahsu] munozira kun. Be tardid, Parvardigorat ʙa [holi] kase, ki az rohi ū gumroh şud, donotar ast va ū ʙa [holi] hidojatjoftagon [niz] donotar ast
Surah An-Nahl, Verse 125
وَإِنۡ عَاقَبۡتُمۡ فَعَاقِبُواْ بِمِثۡلِ مَا عُوقِبۡتُم بِهِۦۖ وَلَئِن صَبَرۡتُمۡ لَهُوَ خَيۡرٞ لِّلصَّـٰبِرِينَ
Va agar [şumo mu'minon] xosted [duşmanonatonro] muçozot kuned, pas, cunon muçozot kuned, ki [onon] şumoro muçozot kardaand; va agar [xeştandorī va] şikeʙoī kuned, [ʙidoned, ki] hatman, in [kor] ʙaroi şikeʙojon ʙehtar ast
Surah An-Nahl, Verse 126
وَٱصۡبِرۡ وَمَا صَبۡرُكَ إِلَّا بِٱللَّهِۚ وَلَا تَحۡزَنۡ عَلَيۡهِمۡ وَلَا تَكُ فِي ضَيۡقٖ مِّمَّا يَمۡكُرُونَ
Va [ej Pajomʙar] şikeʙoī peşa kun va şikeʙoijat çuz ʙa [jorī va] tavfiqi Alloh taolo nest; va ʙar onon [kofiron] andūh maxūr va az najrange, ki mevarzand, diltang maʙoş
Surah An-Nahl, Verse 127
إِنَّ ٱللَّهَ مَعَ ٱلَّذِينَ ٱتَّقَواْ وَّٱلَّذِينَ هُم مُّحۡسِنُونَ
Be tardid, Alloh taolo ʙo kasone ast, ki parhezkorī kardand va kasone, ki nakukorand
Surah An-Nahl, Verse 128