Surah Fatir - Tajik Translation by Khoja Mirov
ٱلۡحَمۡدُ لِلَّهِ فَاطِرِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ جَاعِلِ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةِ رُسُلًا أُوْلِيٓ أَجۡنِحَةٖ مَّثۡنَىٰ وَثُلَٰثَ وَرُبَٰعَۚ يَزِيدُ فِي ٱلۡخَلۡقِ مَا يَشَآءُۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءٖ قَدِيرٞ
Hama sitoişho az oni Alloh ast, ki padidovarandai osmonho va zamin ast. Fariştagonro ʙa sūi ʙandagonaş pajomovaranda qaror dodaast, doroi ʙolhoi dugona va segona va cahorgonaand, ki ʙo on ʙolho ʙaroi rasonidani amri Alloh parvoz mekunand. Dar ofariniş har cī ʙixohad, meafzojad. Begumon Alloh ʙar har cize tavonost
Surah Fatir, Verse 1
مَّا يَفۡتَحِ ٱللَّهُ لِلنَّاسِ مِن رَّحۡمَةٖ فَلَا مُمۡسِكَ لَهَاۖ وَمَا يُمۡسِكۡ فَلَا مُرۡسِلَ لَهُۥ مِنۢ بَعۡدِهِۦۚ وَهُوَ ٱلۡعَزِيزُ ٱلۡحَكِيمُ
Har rahmate, ki Alloh ʙaroi mardum ʙikuşojad, kase nametavonad onro ʙozdorad. Va on ciro ʙozdorad, kase çuz Ū nametavonad onro ravon sozad. Va Ūst pirūzmandu hakim. Az in rū, na dar kore oçiz memonad va na korero ʙiduni hikmat ançom medihad
Surah Fatir, Verse 2
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ ٱذۡكُرُواْ نِعۡمَتَ ٱللَّهِ عَلَيۡكُمۡۚ هَلۡ مِنۡ خَٰلِقٍ غَيۡرُ ٱللَّهِ يَرۡزُقُكُم مِّنَ ٱلسَّمَآءِ وَٱلۡأَرۡضِۚ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَۖ فَأَنَّىٰ تُؤۡفَكُونَ
Ej mardum, ne'matero, ki Alloh ʙar şumo arzonī dodaast ʙo dilu zaʙon va uzvhoi xeş Ūro, jod kuned. Ojo çuz Alloh ofarinandai digare hast, ki şumoro az osmon ʙoron va az zamin oʙ va ma'danho rūzī dihad? Allohi ʙarhaq, çuz Ū ma'ʙudi digare nest, pas cī guna az tavhid va iʙodati Ū ʙeroha meşaved
Surah Fatir, Verse 3
وَإِن يُكَذِّبُوكَ فَقَدۡ كُذِّبَتۡ رُسُلٞ مِّن قَبۡلِكَۚ وَإِلَى ٱللَّهِ تُرۡجَعُ ٱلۡأُمُورُ
Agar turo ej Rasul, qavmat durūƣgū şumoridand, pajomʙaronero ham, ki peş az tu ʙudaand, durūƣgū ʙarovardand va hamai korho ʙa sūi Alloh ʙozgardonda meşavad, pas har jakero tiʙqi amalaş çazo doda meşavad
Surah Fatir, Verse 4
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ إِنَّ وَعۡدَ ٱللَّهِ حَقّٞۖ فَلَا تَغُرَّنَّكُمُ ٱلۡحَيَوٰةُ ٱلدُّنۡيَا وَلَا يَغُرَّنَّكُم بِٱللَّهِ ٱلۡغَرُورُ
Ej mardum, va'dai Alloh dar ʙorai qijomat va savoʙu azoʙ haq ast. Zindagii dunjo (lazzat va şahvathojaş) şumoro nafireʙad va on şajtoni fireʙanda şumoro dar ʙorai Alloh nafireʙad
Surah Fatir, Verse 5
إِنَّ ٱلشَّيۡطَٰنَ لَكُمۡ عَدُوّٞ فَٱتَّخِذُوهُ عَدُوًّاۚ إِنَّمَا يَدۡعُواْ حِزۡبَهُۥ لِيَكُونُواْ مِنۡ أَصۡحَٰبِ ٱلسَّعِيرِ
Şajton ʙa tahqiq, duşmani şumost. Ūro duşman gired va itoat nakuned ūro. Alʙatta, ū farmonʙaroni xeşro da'vat mekunad, to hama az dūzaxijon ʙoşand
Surah Fatir, Verse 6
ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لَهُمۡ عَذَابٞ شَدِيدٞۖ وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَعَمِلُواْ ٱلصَّـٰلِحَٰتِ لَهُم مَّغۡفِرَةٞ وَأَجۡرٞ كَبِيرٌ
Va onon, ki kofir şudand va jagonagii Allohro inkor kardaand va niz on ci pajomʙaron ovardaand, inkor kardaand, ʙarojaşon dar oxirat azoʙi saxtest va ʙaroi kasone, ki imon ovardaand va korhoi şoista kardaand, omūrziş az gunohhojaşon va savoʙi ʙuzurgest. Va on çannat ast
Surah Fatir, Verse 7
أَفَمَن زُيِّنَ لَهُۥ سُوٓءُ عَمَلِهِۦ فَرَءَاهُ حَسَنٗاۖ فَإِنَّ ٱللَّهَ يُضِلُّ مَن يَشَآءُ وَيَهۡدِي مَن يَشَآءُۖ فَلَا تَذۡهَبۡ نَفۡسُكَ عَلَيۡهِمۡ حَسَرَٰتٍۚ إِنَّ ٱللَّهَ عَلِيمُۢ بِمَا يَصۡنَعُونَ
Ojo on ki kirdori ʙadaş dar nazaraş orosta şuda, pas onro nek va zeʙo meʙinad, monandi mū'mini şoistakor ast? Pas, oxirat azoʙi saxtest va ʙaroi kasone, ki imon ovardaand va korhoi şoista kardaand, omurziş az gunohhojaşon va savoʙi ʙuzurgest. Va on çannat ast. Alloh, ʙa tahqiq, har kiro ʙixohad ʙeroh gardonad, gumroh mekunad va har kiro ʙixohad hidojat kunad, hidojat mekunad. Naʙojad ki çoni tu ʙa xotiri onho ducori ƣamu andūh şavad. Alʙatta, Alloh ʙa korhoi ʙade, ki mekunand, ogoh ast va ʙa ʙadtarin çazo giriftoraşon mekunad
Surah Fatir, Verse 8
وَٱللَّهُ ٱلَّذِيٓ أَرۡسَلَ ٱلرِّيَٰحَ فَتُثِيرُ سَحَابٗا فَسُقۡنَٰهُ إِلَىٰ بَلَدٖ مَّيِّتٖ فَأَحۡيَيۡنَا بِهِ ٱلۡأَرۡضَ بَعۡدَ مَوۡتِهَاۚ كَذَٰلِكَ ٱلنُّشُورُ
Va Alloh ast, on Zote, ki ʙodhoro firistod, to aʙrhoro ʙarangezand. Pas, mo on aʙrhoro ʙa sarzaminhoi murda meronem va zamini murdaro ʙo vasilai on zinda mekunem. Zinda gaştan dar rūzi qijomat niz cunin ast
Surah Fatir, Verse 9
مَن كَانَ يُرِيدُ ٱلۡعِزَّةَ فَلِلَّهِ ٱلۡعِزَّةُ جَمِيعًاۚ إِلَيۡهِ يَصۡعَدُ ٱلۡكَلِمُ ٱلطَّيِّبُ وَٱلۡعَمَلُ ٱلصَّـٰلِحُ يَرۡفَعُهُۥۚ وَٱلَّذِينَ يَمۡكُرُونَ ٱلسَّيِّـَٔاتِ لَهُمۡ عَذَابٞ شَدِيدٞۖ وَمَكۡرُ أُوْلَـٰٓئِكَ هُوَ يَبُورُ
Har kī xohoni izzat ast, az Alloh talaʙ namojad va ʙidonad, ki izzat hama az oni Alloh ast va çuz ʙo itoat va pajravī az Ū ʙa dast nameojad. Suxani xuşu pok misli tilovati Qur'on va tasʙeh va zikri Alloh ʙa sūi Ū ʙolo meravad va kirdori nek ast, ki onro ʙolo meʙarad. Va ʙaroi on muşrikho, ki az rūi makr ʙa fasodkorī mepardozand, azoʙi saxtest va makraşon niz az mijon meravad
Surah Fatir, Verse 10
وَٱللَّهُ خَلَقَكُم مِّن تُرَابٖ ثُمَّ مِن نُّطۡفَةٖ ثُمَّ جَعَلَكُمۡ أَزۡوَٰجٗاۚ وَمَا تَحۡمِلُ مِنۡ أُنثَىٰ وَلَا تَضَعُ إِلَّا بِعِلۡمِهِۦۚ وَمَا يُعَمَّرُ مِن مُّعَمَّرٖ وَلَا يُنقَصُ مِنۡ عُمُرِهِۦٓ إِلَّا فِي كِتَٰبٍۚ إِنَّ ذَٰلِكَ عَلَى ٱللَّهِ يَسِيرٞ
Va Alloh şumoro az xok va sipas az nutfa ʙijofarid. On goh çufthoi jakdigaraton qaror dod. Heç zane homila nameşavad va tavallud namekunad, magar ʙa ilmi Ū. Va heç solxūrdae umre ʙa ū doda nameşavad va az umri kase cize kam namegardad, çuz on ki hama dar kitoʙi Lavhi Mahfuz navişta şudaast. Va ʙeşak, in korho ʙar Alloh oson ast
Surah Fatir, Verse 11
وَمَا يَسۡتَوِي ٱلۡبَحۡرَانِ هَٰذَا عَذۡبٞ فُرَاتٞ سَآئِغٞ شَرَابُهُۥ وَهَٰذَا مِلۡحٌ أُجَاجٞۖ وَمِن كُلّٖ تَأۡكُلُونَ لَحۡمٗا طَرِيّٗا وَتَسۡتَخۡرِجُونَ حِلۡيَةٗ تَلۡبَسُونَهَاۖ وَتَرَى ٱلۡفُلۡكَ فِيهِ مَوَاخِرَ لِتَبۡتَغُواْ مِن فَضۡلِهِۦ وَلَعَلَّكُمۡ تَشۡكُرُونَ
In du ʙahr ʙaroʙar nestand: jake oʙaş şirinu guvorost va jake şūru talx. Az hardu gūşti (mohī) toza mexūred va az onho cizhoe ʙaroi oroişi tani xeş (az durru marçon) ʙerun mekaşed va meʙinī kiştihoro ʙaroi joftani rizqu rūzī va ƣanimat, ki oʙro meşikofand va peş maravand, to şumo az fazli Alloh rizqu rūzī talaʙed va ʙoşad, ki sipostuzor ʙoşed
Surah Fatir, Verse 12
يُولِجُ ٱلَّيۡلَ فِي ٱلنَّهَارِ وَيُولِجُ ٱلنَّهَارَ فِي ٱلَّيۡلِ وَسَخَّرَ ٱلشَّمۡسَ وَٱلۡقَمَرَۖ كُلّٞ يَجۡرِي لِأَجَلٖ مُّسَمّٗىۚ ذَٰلِكُمُ ٱللَّهُ رَبُّكُمۡ لَهُ ٱلۡمُلۡكُۚ وَٱلَّذِينَ تَدۡعُونَ مِن دُونِهِۦ مَا يَمۡلِكُونَ مِن قِطۡمِيرٍ
Alloh az şaʙ kam mekunadu ʙa rūz meafzojad va az rūz kam mekunadu ʙa şaʙ meafzojad va oftoʙu mohro rom kard. Har jake to zamone muajjan dar harakatand. In ast Alloh, Parvardigori şumo. Farmonravoī az oni Ūst. Cizhoero, ki ƣajri Ū ma'ʙudi xeş mexoned, moliki pūsti mijoni donai xurmoe ham nestand
Surah Fatir, Verse 13
إِن تَدۡعُوهُمۡ لَا يَسۡمَعُواْ دُعَآءَكُمۡ وَلَوۡ سَمِعُواْ مَا ٱسۡتَجَابُواْ لَكُمۡۖ وَيَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ يَكۡفُرُونَ بِشِرۡكِكُمۡۚ وَلَا يُنَبِّئُكَ مِثۡلُ خَبِيرٖ
Ej mardum, agar on ma'ʙudoni ʙotilro ʙixoned, sadojatonro nameşunavand va agar ʙişnavand, çavoʙaton namegūjand va dar rūzi qijomat şirk ovardanatonro inkor mekunand va heç kas monandi Alloh turo ogohu ʙoxaʙar nasozad
Surah Fatir, Verse 14
۞يَـٰٓأَيُّهَا ٱلنَّاسُ أَنتُمُ ٱلۡفُقَرَآءُ إِلَى ٱللَّهِۖ وَٱللَّهُ هُوَ ٱلۡغَنِيُّ ٱلۡحَمِيدُ
Ej mardum, şumo dar hamai ciz ʙa Alloh mūhtoçed. Ū az hamai maxluqotaş ʙenijoz ast va dar zot va nomhojaş sitoiş karda şudaast
Surah Fatir, Verse 15
إِن يَشَأۡ يُذۡهِبۡكُمۡ وَيَأۡتِ بِخَلۡقٖ جَدِيدٖ
Agar ʙixohad, şumoro az mijon meʙarad va mardumi digarero meovarad, çojguzini şumo mesozad, ki ūro ʙo jagonagī parastiş mekunand
Surah Fatir, Verse 16
وَمَا ذَٰلِكَ عَلَى ٱللَّهِ بِعَزِيزٖ
Va in kor ʙar Alloh duşvor nest
Surah Fatir, Verse 17
وَلَا تَزِرُ وَازِرَةٞ وِزۡرَ أُخۡرَىٰۚ وَإِن تَدۡعُ مُثۡقَلَةٌ إِلَىٰ حِمۡلِهَا لَا يُحۡمَلۡ مِنۡهُ شَيۡءٞ وَلَوۡ كَانَ ذَا قُرۡبَىٰٓۗ إِنَّمَا تُنذِرُ ٱلَّذِينَ يَخۡشَوۡنَ رَبَّهُم بِٱلۡغَيۡبِ وَأَقَامُواْ ٱلصَّلَوٰةَۚ وَمَن تَزَكَّىٰ فَإِنَّمَا يَتَزَكَّىٰ لِنَفۡسِهِۦۚ وَإِلَى ٱللَّهِ ٱلۡمَصِيرُ
Va heç kas ʙori gunohi digarero ʙar dūş nakaşad. Va agar şaxsi garonʙore kasero ʙaroi ʙardoştani ʙori gunohi xud talaʙ kunad, cize az on ʙori gunoh ʙardoşta nameşavad, harcand az xeşovandi nazdiki ū ʙoşad. Haroina, tu faqat kasonero metarsonī, ki Parvardigoraşonro nodida metarsand va namozi farzşudaro dar vaqtaş meguzorand. Har kī az şirk pok şavad va taqvo peşa kunad, alʙatta, ʙaroi xud pok şudaast. Va ʙozgaşti hama ʙa sūi Alloh ast va har jakero muvofiqi kirdoraşon çazoi munosiʙ xohad dod
Surah Fatir, Verse 18
وَمَا يَسۡتَوِي ٱلۡأَعۡمَىٰ وَٱلۡبَصِيرُ
Va noʙinovu ʙino ʙaroʙar nestand
Surah Fatir, Verse 19
وَلَا ٱلظُّلُمَٰتُ وَلَا ٱلنُّورُ
va na torikivu ravşanī
Surah Fatir, Verse 20
وَلَا ٱلظِّلُّ وَلَا ٱلۡحَرُورُ
va na sojavu harorati oftoʙ
Surah Fatir, Verse 21
وَمَا يَسۡتَوِي ٱلۡأَحۡيَآءُ وَلَا ٱلۡأَمۡوَٰتُۚ إِنَّ ٱللَّهَ يُسۡمِعُ مَن يَشَآءُۖ وَمَآ أَنتَ بِمُسۡمِعٖ مَّن فِي ٱلۡقُبُورِ
Va zindagonu murdagon ʙaroʙar nestand. Alʙatta, Alloh har kiro xohad, meşunavonad. Va tu nametavonī suxani xudro ʙa murdagone, ki dar gūr xuftaand, ʙişunavonī, pas hamcunon nametavonī haqiqatro ʙar kofirone, ki dilhojaşon murdaast, ʙişunavonī
Surah Fatir, Verse 22
إِنۡ أَنتَ إِلَّا نَذِيرٌ
Tu çuz ʙimdihandae nestī
Surah Fatir, Verse 23
إِنَّآ أَرۡسَلۡنَٰكَ بِٱلۡحَقِّ بَشِيرٗا وَنَذِيرٗاۚ وَإِن مِّنۡ أُمَّةٍ إِلَّا خَلَا فِيهَا نَذِيرٞ
Haroina, Mo turo ʙa haq ʙa pajƣamʙarī firistodem, to muƶda dihī ʙa çannat kasonero, ki ʙa tu imon ovardand va ʙa farmudai tu amal namudaand va ʙim dihī ʙa dūzax kasonero, ki ʙa tu imon naovardaand va az amri tu sarpecī kardaand va heç millate nest, magar ki dar mijonaşon ʙimdihandae omada ʙud, to huççati Allohro ʙar onho ʙarpo namojad
Surah Fatir, Verse 24
وَإِن يُكَذِّبُوكَ فَقَدۡ كَذَّبَ ٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِمۡ جَآءَتۡهُمۡ رُسُلُهُم بِٱلۡبَيِّنَٰتِ وَبِٱلزُّبُرِ وَبِٱلۡكِتَٰبِ ٱلۡمُنِيرِ
Va agar turo muşrikon durūƣgū şumorand, ʙegumon kasone ham, ki peş az onon ʙudaand, pajjomʙaronaşonro, ki ʙo mū'çizot va ʙo naviştaho va kitoʙi ravşaniʙaxş ʙa mijonaşon omada ʙudand, durūggū ʙarovardaand
Surah Fatir, Verse 25
ثُمَّ أَخَذۡتُ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْۖ فَكَيۡفَ كَانَ نَكِيرِ
Sipas onhoero, ki kufr varzidand, ʙa nav'hoi azoʙ furū giriftam. Pas, ʙingar uquʙati man cī guna ʙud
Surah Fatir, Verse 26
أَلَمۡ تَرَ أَنَّ ٱللَّهَ أَنزَلَ مِنَ ٱلسَّمَآءِ مَآءٗ فَأَخۡرَجۡنَا بِهِۦ ثَمَرَٰتٖ مُّخۡتَلِفًا أَلۡوَٰنُهَاۚ وَمِنَ ٱلۡجِبَالِ جُدَدُۢ بِيضٞ وَحُمۡرٞ مُّخۡتَلِفٌ أَلۡوَٰنُهَا وَغَرَابِيبُ سُودٞ
Ojo nadidaī, ki Alloh, ʙa tahqiq, az osmon ʙoron firistod, pas ʙa on mevahoi gunogun rūjjonidem? Va az kūhho rohhoe: safed va surx va rangorang va ʙa ƣojat sijoh padid ovardem
Surah Fatir, Verse 27
وَمِنَ ٱلنَّاسِ وَٱلدَّوَآبِّ وَٱلۡأَنۡعَٰمِ مُخۡتَلِفٌ أَلۡوَٰنُهُۥ كَذَٰلِكَۗ إِنَّمَا يَخۡشَى ٱللَّهَ مِنۡ عِبَادِهِ ٱلۡعُلَمَـٰٓؤُاْۗ إِنَّ ٱللَّهَ عَزِيزٌ غَفُورٌ
Va hamcunin az mardum va çunʙandagon (çonvaron) va cahorpojoni ʙo ranghoi gunogun padid ovardem. Alʙatta, az mijoni ʙandagoni Alloh tanho donişmandon, ki farmonaşro itoat mekunand az iqoʙi Ū metarsand. Va haroina, Alloh dar mulkaş pirūzmandu qavī ast va gunohi tavʙakunandagonro omūrzanda ast
Surah Fatir, Verse 28
إِنَّ ٱلَّذِينَ يَتۡلُونَ كِتَٰبَ ٱللَّهِ وَأَقَامُواْ ٱلصَّلَوٰةَ وَأَنفَقُواْ مِمَّا رَزَقۡنَٰهُمۡ سِرّٗا وَعَلَانِيَةٗ يَرۡجُونَ تِجَٰرَةٗ لَّن تَبُورَ
Ba tahqiq, onon, ki kitoʙi Qur'onro mexonand va ʙa on amal mekunand va namozro dar vaqtaş meguzorand va az on ci ʙa onho dodaem, pinhonivu oşkoro sadaqa mekunand, umedvor ʙa tiçorate hastand, ki hargiz zijon namekunad va ʙarʙod nameravad
Surah Fatir, Verse 29
لِيُوَفِّيَهُمۡ أُجُورَهُمۡ وَيَزِيدَهُم مِّن فَضۡلِهِۦٓۚ إِنَّهُۥ غَفُورٞ شَكُورٞ
Zero Alloh mukofotaşonro ʙa purragī medihad va az fazli xud podoşe ʙar on meafzojad. Ba tahqiq, Alloh gunohonaşonro omurzanda ast va pazirandai sipos ast, ki nekii andakro az onho mepazirad
Surah Fatir, Verse 30
وَٱلَّذِيٓ أَوۡحَيۡنَآ إِلَيۡكَ مِنَ ٱلۡكِتَٰبِ هُوَ ٱلۡحَقُّ مُصَدِّقٗا لِّمَا بَيۡنَ يَدَيۡهِۗ إِنَّ ٱللَّهَ بِعِبَادِهِۦ لَخَبِيرُۢ بَصِيرٞ
Har cī az on kitoʙi Qur'on ʙa tu ej Rasul, vahj kardaem, haq va tasdiqkunandai kitoʙhoi peş az Qur'on ast va alʙatta, Alloh ʙar holi ʙandagonaş ogoh ast va ʙa amalhojaşon ʙinost
Surah Fatir, Verse 31
ثُمَّ أَوۡرَثۡنَا ٱلۡكِتَٰبَ ٱلَّذِينَ ٱصۡطَفَيۡنَا مِنۡ عِبَادِنَاۖ فَمِنۡهُمۡ ظَالِمٞ لِّنَفۡسِهِۦ وَمِنۡهُم مُّقۡتَصِدٞ وَمِنۡهُمۡ سَابِقُۢ بِٱلۡخَيۡرَٰتِ بِإِذۡنِ ٱللَّهِۚ ذَٰلِكَ هُوَ ٱلۡفَضۡلُ ٱلۡكَبِيرُ
Sipas ʙa'di haloki ummatho kitoʙi Qur'onro ʙa kasone az ʙandagonamon, ki ʙarguzida ʙudem (ja'ne, ummati Muhammad sallallohu alajhi va sallam), ʙa meros dodem. Ba'ze ʙar xud sitam kardand va ʙa'ze rohi mijonaro ʙarguzidand va ʙa'ze ʙo farmoni Alloh dar korhoi nek peşvo hastand. Va in ast ʙaxşoişe ʙuzurg
Surah Fatir, Verse 32
جَنَّـٰتُ عَدۡنٖ يَدۡخُلُونَهَا يُحَلَّوۡنَ فِيهَا مِنۡ أَسَاوِرَ مِن ذَهَبٖ وَلُؤۡلُؤٗاۖ وَلِبَاسُهُمۡ فِيهَا حَرِيرٞ
Ba ʙihişthoe, ki çojgohi çovidonai onhost, doxil meşavand. Dar on ço onhoro ʙo dastʙandhoi zaru marvorid meorojand va dar on ço çomahojaşon az harir (aʙreşim) ast
Surah Fatir, Verse 33
وَقَالُواْ ٱلۡحَمۡدُ لِلَّهِ ٱلَّذِيٓ أَذۡهَبَ عَنَّا ٱلۡحَزَنَۖ إِنَّ رَبَّنَا لَغَفُورٞ شَكُورٌ
Va megūjand: Hamai sipos Allohro, ki ƣamu andūh az mo dur kard. Ba tahqiq, Parvardigori mo omurzandavu şukrpazir ast, ki az kamʙudihojamon darguzaşta va nekihojamonro qaʙul kard va dar onho afzud
Surah Fatir, Verse 34
ٱلَّذِيٓ أَحَلَّنَا دَارَ ٱلۡمُقَامَةِ مِن فَضۡلِهِۦ لَا يَمَسُّنَا فِيهَا نَصَبٞ وَلَا يَمَسُّنَا فِيهَا لُغُوبٞ
On Allohe, ki moro az fazli xeş ʙa in saroji çovidon darovard, ki dar on ço na rançe çismonī ʙar mo merasad va na xastagii rūhonī
Surah Fatir, Verse 35
وَٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لَهُمۡ نَارُ جَهَنَّمَ لَا يُقۡضَىٰ عَلَيۡهِمۡ فَيَمُوتُواْ وَلَا يُخَفَّفُ عَنۡهُم مِّنۡ عَذَابِهَاۚ كَذَٰلِكَ نَجۡزِي كُلَّ كَفُورٖ
Va kasone, ki kufr varzidand, otaşi çahannam ʙaroi onon ast, na hukm karda meşavad ʙar onho, to ʙimirand, ki dar rohat ʙimonand va na cize az azoʙaşon kam karda meşavad. Nosiposonro cunin çazo medihem
Surah Fatir, Verse 36
وَهُمۡ يَصۡطَرِخُونَ فِيهَا رَبَّنَآ أَخۡرِجۡنَا نَعۡمَلۡ صَٰلِحًا غَيۡرَ ٱلَّذِي كُنَّا نَعۡمَلُۚ أَوَلَمۡ نُعَمِّرۡكُم مَّا يَتَذَكَّرُ فِيهِ مَن تَذَكَّرَ وَجَآءَكُمُ ٱلنَّذِيرُۖ فَذُوقُواْ فَمَا لِلظَّـٰلِمِينَ مِن نَّصِيرٍ
Va on kofiron az daruni otaş farjod zanand: «Ej Parvardigori mo, moro ʙerun or, to korhoi şoista qunem, ƣajr az on ci dar dunjo mekardem». (Ba onho megūem): Ojo on qadar şumoro umr nadoda ʙudem, ki pandgirandagon pand girand? Va şumoro ʙimdihanda omad, to ʙa sūi mo ʙozgarded va tavʙa kuned. Pas, ta'mi azoʙro ʙicaşed, ki gunahkoronro jovare nest, ki az dūzax onhoro ʙerun ovarad
Surah Fatir, Verse 37
إِنَّ ٱللَّهَ عَٰلِمُ غَيۡبِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۚ إِنَّهُۥ عَلِيمُۢ بِذَاتِ ٱلصُّدُورِ
Alʙatta, Alloh donoi nihoni osmonhovu zamin ast va haroina, Ū ʙa on ci dar dilhost, az xajru şar pokī va nopokī ogoh ast. (Pas, dar jagonagii Alloh va pajomʙarii Muhammad sallallohu aljhi va sallam şak maored)
Surah Fatir, Verse 38
هُوَ ٱلَّذِي جَعَلَكُمۡ خَلَـٰٓئِفَ فِي ٱلۡأَرۡضِۚ فَمَن كَفَرَ فَعَلَيۡهِ كُفۡرُهُۥۖ وَلَا يَزِيدُ ٱلۡكَٰفِرِينَ كُفۡرُهُمۡ عِندَ رَبِّهِمۡ إِلَّا مَقۡتٗاۖ وَلَا يَزِيدُ ٱلۡكَٰفِرِينَ كُفۡرُهُمۡ إِلَّا خَسَارٗا
Ū Alloh, ki şumoro dar rūji zamin çonişini peşinijon kard, pas har kas, ki kofir şavad, kufraş ʙar zijoni ūst va kufri kofiron dar peşgohi Parvardigoraşon çuz ʙar xaşm najafzojad. Va çuz zijon va gumrohī cize digar nasiʙi kofiron nagardad
Surah Fatir, Verse 39
قُلۡ أَرَءَيۡتُمۡ شُرَكَآءَكُمُ ٱلَّذِينَ تَدۡعُونَ مِن دُونِ ٱللَّهِ أَرُونِي مَاذَا خَلَقُواْ مِنَ ٱلۡأَرۡضِ أَمۡ لَهُمۡ شِرۡكٞ فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ أَمۡ ءَاتَيۡنَٰهُمۡ كِتَٰبٗا فَهُمۡ عَلَىٰ بَيِّنَتٖ مِّنۡهُۚ بَلۡ إِن يَعِدُ ٱلظَّـٰلِمُونَ بَعۡضُهُم بَعۡضًا إِلَّا غُرُورًا
Ej Rasul, ʙaroi muşrikon ʙigū: «Ojo şarikonero, ki ʙa çoi Allohi jakto mexonded, dided? Ba man nişon dihed, ki az zamin cī cizro ofaridaand? Jo in ki dar ofarinişi osmon şirkate dorand? Ojo ʙar on muşrikho kitoʙe az osmon firistodaem, ki onro dar kori şirk va ʙutparastiaşon huççati xud sozand? Balki, haq in ast, ki sitamkoron ʙa jakdigar çuz fireʙ va'dae namedihand»
Surah Fatir, Verse 40
۞إِنَّ ٱللَّهَ يُمۡسِكُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضَ أَن تَزُولَاۚ وَلَئِن زَالَتَآ إِنۡ أَمۡسَكَهُمَا مِنۡ أَحَدٖ مِّنۢ بَعۡدِهِۦٓۚ إِنَّهُۥ كَانَ حَلِيمًا غَفُورٗا
Ba tahqiq, Alloh osmonhovu zaminro nigah medorad, to az ço ʙeço naşavand va agar az ço ʙeço şavand, heç jak az şumo, çuz Ū nametavonad onhoro nigah dorad. Alʙatta, Alloh ʙar kofiron va osijon ʙurdʙor ast va onhoro zud ʙa uquʙat namegirad va tavʙakunandagonro omurzanda ast
Surah Fatir, Verse 41
وَأَقۡسَمُواْ بِٱللَّهِ جَهۡدَ أَيۡمَٰنِهِمۡ لَئِن جَآءَهُمۡ نَذِيرٞ لَّيَكُونُنَّ أَهۡدَىٰ مِنۡ إِحۡدَى ٱلۡأُمَمِۖ فَلَمَّا جَآءَهُمۡ نَذِيرٞ مَّا زَادَهُمۡ إِلَّا نُفُورًا
Kofironi Makka ʙa Alloh qasamhoi saxt xūrdand, ki agar ʙimdihandae ʙijojad, onhoro az azoʙi Alloh ʙitarsonad, ʙehtar az har ummati digar hidojat joʙand. Vale cun ʙimdihandae omad, ʙadʙinijaşon afzud
Surah Fatir, Verse 42
ٱسۡتِكۡبَارٗا فِي ٱلۡأَرۡضِ وَمَكۡرَ ٱلسَّيِّيِٕۚ وَلَا يَحِيقُ ٱلۡمَكۡرُ ٱلسَّيِّئُ إِلَّا بِأَهۡلِهِۦۚ فَهَلۡ يَنظُرُونَ إِلَّا سُنَّتَ ٱلۡأَوَّلِينَۚ فَلَن تَجِدَ لِسُنَّتِ ٱللَّهِ تَبۡدِيلٗاۖ وَلَن تَجِدَ لِسُنَّتِ ٱللَّهِ تَحۡوِيلًا
Inho ʙa xotiri sarkaşī dar zamin va najranghoi ʙade ʙud, ki varzidand. Va in najranghoi ʙad çuz najrangʙozonro darʙar nagirad. Ojo sarkaşon çuz sunnate, ki ʙar guzaştagon (az azoʙ) raftaast, muntaziri cizi digare hastand? Dar sunnati Alloh, hargiz taʙdile namejoʙī va dar sunnati Alloh, hargiz taƣjire nameʙinī, ki azoʙro az xud jo az digare dur kunand
Surah Fatir, Verse 43
أَوَلَمۡ يَسِيرُواْ فِي ٱلۡأَرۡضِ فَيَنظُرُواْ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِمۡ وَكَانُوٓاْ أَشَدَّ مِنۡهُمۡ قُوَّةٗۚ وَمَا كَانَ ٱللَّهُ لِيُعۡجِزَهُۥ مِن شَيۡءٖ فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَلَا فِي ٱلۡأَرۡضِۚ إِنَّهُۥ كَانَ عَلِيمٗا قَدِيرٗا
Ojo kofironi Makka dar rūi zamin namegardand, to ʙuʙinand, monandi Odu Samud va amsoli onhoro, ki nisʙat az kofironi Makka nerūe ʙeştar doştaand, oqiʙati onho cī şud? Heç ciz dar osmonhovu zamin nest, ki Allohro notavon sozad. Haroina, Ū dono ast ʙa kirdori ʙandagonaş va tavonost ʙar halok kardani onho
Surah Fatir, Verse 44
وَلَوۡ يُؤَاخِذُ ٱللَّهُ ٱلنَّاسَ بِمَا كَسَبُواْ مَا تَرَكَ عَلَىٰ ظَهۡرِهَا مِن دَآبَّةٖ وَلَٰكِن يُؤَخِّرُهُمۡ إِلَىٰٓ أَجَلٖ مُّسَمّٗىۖ فَإِذَا جَآءَ أَجَلُهُمۡ فَإِنَّ ٱللَّهَ كَانَ بِعِبَادِهِۦ بَصِيرَۢا
Va agar Alloh ʙixohad, mardumro ʙa saʙaʙi korhoi ʙade, ki kardaand, favran ʙozxost kunad, ʙar rūji zamin heç çunʙandae ʙoqī naguzorad va lekin Alloh ʙo lutfu karami Xud çazoi onhoro to zamone muajjan (rūzi qijomat) ʙa ta'xir meandozad va cun muddataşon tamom şud, alʙatta, Alloh ʙa a'moli ʙandagoni xeş ogoh ast va az guftoru kirdor va pindori onho ʙoxaʙar ast, az in rū, cunon ki sazovor ast, podoşi a'molaşonro medihad
Surah Fatir, Verse 45