Surah Aal-e-Imran - Tajik Translation by Khoja Mirov
الٓمٓ
Alif. Lom. Mim
Surah Aal-e-Imran, Verse 1
ٱللَّهُ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ ٱلۡحَيُّ ٱلۡقَيُّومُ
Çuz Alloh ma'ʙudi ʙarhaq digare nest. Hameşa zinda va pojdoru ustuvor ast ʙa zoti xeş va dar pojdorī ehtijoç ʙa digaron nadorad
Surah Aal-e-Imran, Verse 2
نَزَّلَ عَلَيۡكَ ٱلۡكِتَٰبَ بِٱلۡحَقِّ مُصَدِّقٗا لِّمَا بَيۡنَ يَدَيۡهِ وَأَنزَلَ ٱلتَّوۡرَىٰةَ وَٱلۡإِنجِيلَ
Kitoʙi Qur'onro ʙar tu ʙa haq nozil kard, tasdiqkunandai kitoʙhoest, ki peş az on ʙudand
Surah Aal-e-Imran, Verse 3
مِن قَبۡلُ هُدٗى لِّلنَّاسِ وَأَنزَلَ ٱلۡفُرۡقَانَۗ إِنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ لَهُمۡ عَذَابٞ شَدِيدٞۗ وَٱللَّهُ عَزِيزٞ ذُو ٱنتِقَامٍ
ʙaroi hidojati mardum firistod va Furqonro nozil kard. Begumon kasone, ki ʙa ojoti Alloh kufr varzidand, onon azoʙi saxt dar peş dorand va Alloh tavonost va kase, ki az farmoni Ū sar pecad, ducori intiqom megardad
Surah Aal-e-Imran, Verse 4
إِنَّ ٱللَّهَ لَا يَخۡفَىٰ عَلَيۡهِ شَيۡءٞ فِي ٱلۡأَرۡضِ وَلَا فِي ٱلسَّمَآءِ
Begumon heç cize dar osmon va dar zamin ʙar Alloh pinhon namemonad. (Va hatto on ci dar şikami zanon ast ʙar Ū pūşida nest)
Surah Aal-e-Imran, Verse 5
هُوَ ٱلَّذِي يُصَوِّرُكُمۡ فِي ٱلۡأَرۡحَامِ كَيۡفَ يَشَآءُۚ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ ٱلۡعَزِيزُ ٱلۡحَكِيمُ
Ūst, ki şumoro dar şikamhoi modaronaton on guna, ki ʙixohad, dar qolaʙi mard jo zan, komil jo noqis, surat meʙandad. Çuz Ū ma'ʙudi ʙarhaqe nest, tavonost va dar ofarinişi maxluqotaş ʙo hikmat ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 6
هُوَ ٱلَّذِيٓ أَنزَلَ عَلَيۡكَ ٱلۡكِتَٰبَ مِنۡهُ ءَايَٰتٞ مُّحۡكَمَٰتٌ هُنَّ أُمُّ ٱلۡكِتَٰبِ وَأُخَرُ مُتَشَٰبِهَٰتٞۖ فَأَمَّا ٱلَّذِينَ فِي قُلُوبِهِمۡ زَيۡغٞ فَيَتَّبِعُونَ مَا تَشَٰبَهَ مِنۡهُ ٱبۡتِغَآءَ ٱلۡفِتۡنَةِ وَٱبۡتِغَآءَ تَأۡوِيلِهِۦۖ وَمَا يَعۡلَمُ تَأۡوِيلَهُۥٓ إِلَّا ٱللَّهُۗ وَٱلرَّـٰسِخُونَ فِي ٱلۡعِلۡمِ يَقُولُونَ ءَامَنَّا بِهِۦ كُلّٞ مِّنۡ عِندِ رَبِّنَاۗ وَمَا يَذَّكَّرُ إِلَّآ أُوْلُواْ ٱلۡأَلۡبَٰبِ
Ū zotest, ki kitoʙro ʙar tu nozil kard va ʙa'ze az on ojot muhkam hastand, ki ma'onii on vozeh va ravşan ast va onho asli kitoʙ hastand. Va ʙa'ze az on mutaşoʙihot hastand, ki ehtimolan ma'onii digar ham dorand. Va ammo kasone, ki dar dilhojaşon majl ʙa sui ʙotil ast, ʙaroi fitnaangezī va ta'vili nodurusti on, az pasi mutaşoʙihot meravand va ta'vili onro çuz Alloh kase namedonad. Va soʙitqadamon dar ilm megujand: "Ba hama ojoti Qur'on imon ovardem, hama az çoniʙi Parvardigori most" va çuz xiradmandon pand namepazirand
Surah Aal-e-Imran, Verse 7
رَبَّنَا لَا تُزِغۡ قُلُوبَنَا بَعۡدَ إِذۡ هَدَيۡتَنَا وَهَبۡ لَنَا مِن لَّدُنكَ رَحۡمَةًۚ إِنَّكَ أَنتَ ٱلۡوَهَّابُ
Parvardigoro, pas az in ki moro hidojat kardī, dilhoi moro ʙa ʙotil moil masoz va az çoniʙi xud ʙa mo rahmate ʙuʙaxş. Begumon Tu doroi ʙaxşişi zijode hastī. Kasero, ki Tu xostī az fazlu atoi xud ʙarojaş ʙehisoʙ arzonī mekunī
Surah Aal-e-Imran, Verse 8
رَبَّنَآ إِنَّكَ جَامِعُ ٱلنَّاسِ لِيَوۡمٖ لَّا رَيۡبَ فِيهِۚ إِنَّ ٱللَّهَ لَا يُخۡلِفُ ٱلۡمِيعَادَ
Ej Parvardigori mo, hamono şahodat medihem, ki Tu mardumro dar rūzi qijomat, ki heç şakke dar on nest, çam' xohī kard. Begumon Alloh xilofi va'da namekunad
Surah Aal-e-Imran, Verse 9
إِنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لَن تُغۡنِيَ عَنۡهُمۡ أَمۡوَٰلُهُمۡ وَلَآ أَوۡلَٰدُهُم مِّنَ ٱللَّهِ شَيۡـٔٗاۖ وَأُوْلَـٰٓئِكَ هُمۡ وَقُودُ ٱلنَّارِ
Begumon kasone, ki kufr varzidand, hargiz molho va farzandonaşon onhoro az azoʙi Alloh naçot naxohand dod va onho hezumi dūzaxand
Surah Aal-e-Imran, Verse 10
كَدَأۡبِ ءَالِ فِرۡعَوۡنَ وَٱلَّذِينَ مِن قَبۡلِهِمۡۚ كَذَّبُواْ بِـَٔايَٰتِنَا فَأَخَذَهُمُ ٱللَّهُ بِذُنُوبِهِمۡۗ وَٱللَّهُ شَدِيدُ ٱلۡعِقَابِ
Monandi raftor va kirdori oli Fir'avn va kasone, ki peş az onho ʙudand, ojoti moro durūƣ ʙarovardand, pas Alloh onhoro ʙa azoʙhoi dunjavī va uxravī giriftor kard va Alloh, kasero ʙa Ū kufr orad va pajomʙaraşro durūƣ ʙarorad, saxt azoʙkunanda ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 11
قُل لِّلَّذِينَ كَفَرُواْ سَتُغۡلَبُونَ وَتُحۡشَرُونَ إِلَىٰ جَهَنَّمَۖ وَبِئۡسَ ٱلۡمِهَادُ
Bigūj, ej Rasul, ʙa kofironi jahud va ƣajraşon, ʙa onhoe, ki pirūzii turo dar Badr ʙovar nadoştand: ʙa zudī maƣluʙ xohed şud dar dunjo va ʙar kufr memired va ʙa çahannam gird ovarda meşaved va ʙad çojgohest dūzax
Surah Aal-e-Imran, Verse 12
قَدۡ كَانَ لَكُمۡ ءَايَةٞ فِي فِئَتَيۡنِ ٱلۡتَقَتَاۖ فِئَةٞ تُقَٰتِلُ فِي سَبِيلِ ٱللَّهِ وَأُخۡرَىٰ كَافِرَةٞ يَرَوۡنَهُم مِّثۡلَيۡهِمۡ رَأۡيَ ٱلۡعَيۡنِۚ وَٱللَّهُ يُؤَيِّدُ بِنَصۡرِهِۦ مَن يَشَآءُۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَعِبۡرَةٗ لِّأُوْلِي ٱلۡأَبۡصَٰرِ
Ej jahudoni sarkaş, ʙaroi şumo dar çangi Badr nişonai ʙuzurge ʙud dar rū ʙa rū şudani du gurūh, gurūhe dar rohi Alloh meçangid (ja'ne, Muhammad sallallohu alajhi va sallam va joronaşon) va gurūhe digar kofir ʙudand, ki mu'minonro ʙo caşmoni xud du ʙaroʙar medidand va inro Alloh saʙaʙi şikasti kofiron gardonid. Va Alloh ʙo jorii xud har kasero ki xohad jorī medihad. Hamono dar on ʙaroi farosatmandon iʙrati ʙuzurgest
Surah Aal-e-Imran, Verse 13
زُيِّنَ لِلنَّاسِ حُبُّ ٱلشَّهَوَٰتِ مِنَ ٱلنِّسَآءِ وَٱلۡبَنِينَ وَٱلۡقَنَٰطِيرِ ٱلۡمُقَنطَرَةِ مِنَ ٱلذَّهَبِ وَٱلۡفِضَّةِ وَٱلۡخَيۡلِ ٱلۡمُسَوَّمَةِ وَٱلۡأَنۡعَٰمِ وَٱلۡحَرۡثِۗ ذَٰلِكَ مَتَٰعُ ٱلۡحَيَوٰةِ ٱلدُّنۡيَاۖ وَٱللَّهُ عِندَهُۥ حُسۡنُ ٱلۡمَـَٔابِ
Muhaʙʙati orzuhoi nafs: az qaʙili zanon va farzandon va sarvathoi qimmatʙaho az zaru sim va asponi nişondor va cahorpojon (şutur, gov va gūsfand) va ziroat ʙaroi mardum orosta şudaast. Hamai inho mato'i zindagii dunjost va sarançomi nek dar peşgohi Alloh ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 14
۞قُلۡ أَؤُنَبِّئُكُم بِخَيۡرٖ مِّن ذَٰلِكُمۡۖ لِلَّذِينَ ٱتَّقَوۡاْ عِندَ رَبِّهِمۡ جَنَّـٰتٞ تَجۡرِي مِن تَحۡتِهَا ٱلۡأَنۡهَٰرُ خَٰلِدِينَ فِيهَا وَأَزۡوَٰجٞ مُّطَهَّرَةٞ وَرِضۡوَٰنٞ مِّنَ ٱللَّهِۗ وَٱللَّهُ بَصِيرُۢ بِٱلۡعِبَادِ
Bigū ej Rasul: "Ojo şumoro ʙa cizhoe ʙehtar az inho ogoh kunam?" Baroi onon, ki parhezgorī peşa kardand va az azoʙaş tarsidand, dar nazdi Parvardigoraşon ʙihişthoest, ki dar zeri qasrhoi on darjoho ravon ast. Onho ʙo hamsaroni pokiza az hajzu nifos va xulqi ʙad ʙo rizoijati Alloh çovidona dar on ço xohand ʙud. Va Alloh az sifathoi neku ʙadi ʙandagonaş ogoh ast va ʙa holaşon donost
Surah Aal-e-Imran, Verse 15
ٱلَّذِينَ يَقُولُونَ رَبَّنَآ إِنَّنَآ ءَامَنَّا فَٱغۡفِرۡ لَنَا ذُنُوبَنَا وَقِنَا عَذَابَ ٱلنَّارِ
On ʙandagoni parhezgore, ki megujand: «Ej Parvardigori mo, imon ovardem (ʙa Tu va kitoʙat va Rasulat, Muhammad sallalohu alajhi va sallam,) gunohoni moro ʙijomūrz va moro az azoʙi otaş naçot deh
Surah Aal-e-Imran, Verse 16
ٱلصَّـٰبِرِينَ وَٱلصَّـٰدِقِينَ وَٱلۡقَٰنِتِينَ وَٱلۡمُنفِقِينَ وَٱلۡمُسۡتَغۡفِرِينَ بِٱلۡأَسۡحَارِ
Onhoe, ki dar to'atu musiʙatho saʙr mekunand va dar suxanu korhojaşon sodiq hastand va dar to'at ʙardavomand va dar pinhonu oşkoro nafaqa mekunand va dar sahargohon az gunohho omūrziş mexohand. Ba durustī, ki in vaqt, vaqti qaʙuli du'o ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 17
شَهِدَ ٱللَّهُ أَنَّهُۥ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ وَٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ وَأُوْلُواْ ٱلۡعِلۡمِ قَآئِمَۢا بِٱلۡقِسۡطِۚ لَآ إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ ٱلۡعَزِيزُ ٱلۡحَكِيمُ
Alloh guvohī medihad, ki heç ma'ʙudi ʙarhaqqe çuz Ū nest va fariştagon va ahli ilm niz guvohī medihand, ki heç ma'ʙudi ʙarhaqqe çuz Ū nest va Ū aziz ast, xosti Ūro cize mone' şuda nametavonad va dar guftoru korhojaş ʙo hikmat ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 18
إِنَّ ٱلدِّينَ عِندَ ٱللَّهِ ٱلۡإِسۡلَٰمُۗ وَمَا ٱخۡتَلَفَ ٱلَّذِينَ أُوتُواْ ٱلۡكِتَٰبَ إِلَّا مِنۢ بَعۡدِ مَا جَآءَهُمُ ٱلۡعِلۡمُ بَغۡيَۢا بَيۡنَهُمۡۗ وَمَن يَكۡفُرۡ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ فَإِنَّ ٱللَّهَ سَرِيعُ ٱلۡحِسَابِ
Ba durustī dine, ki Alloh onro ʙaroi xud pisandidaast va ʙa on pajomʙaraşro firistodaast, Islom ast. Ba çuz islom digar din dar peşgohi Alloh maqʙul nest. Pas az omadani huççat (omadani rasulon va nozil şudani kitoʙho) ahli kitoʙ az jaxudu nasoro mijoni xud az rūi hasad va sarkaşī ʙo jakdigar ixtilof kardand. Va har kas, ki ʙa ojoti Alloh kofir şavad, ʙidonad, ki Alloh zudşumor ast ʙa hisoʙi har kas merasad
Surah Aal-e-Imran, Verse 19
فَإِنۡ حَآجُّوكَ فَقُلۡ أَسۡلَمۡتُ وَجۡهِيَ لِلَّهِ وَمَنِ ٱتَّبَعَنِۗ وَقُل لِّلَّذِينَ أُوتُواْ ٱلۡكِتَٰبَ وَٱلۡأُمِّيِّـۧنَ ءَأَسۡلَمۡتُمۡۚ فَإِنۡ أَسۡلَمُواْ فَقَدِ ٱهۡتَدَواْۖ وَّإِن تَوَلَّوۡاْ فَإِنَّمَا عَلَيۡكَ ٱلۡبَلَٰغُۗ وَٱللَّهُ بَصِيرُۢ بِٱلۡعِبَادِ
Agar ʙo tu ej Rasul, axli kitoʙ dar ʙorai tavhid ʙa munoqişa ʙarxezand, ʙa onho ʙigū: «Man iʙodati xudro xolis az ʙaroi Alloh mekunam va kasero dar iʙodataş şarik nameoram va niz pajravoni man xolis Ūro iʙodat mekunand va ʙarojaş sar furū meorand. Ba ahli kitoʙ va muşrikoni araʙ va ƣajraşon ʙigu: Agar şumo ham ʙa Alloh xudro taslim namuded, pas şumo ʙar rohi mustaqim va haq hasted va agar rūj gardoned, hisoʙi şumo ʙar Alloh ast. Va vazifai man tanho pajƣom rasonidan astu ʙas. Alloh ʙa ʙandagon ʙinost va heç cize az Ū maxfī namemonad
Surah Aal-e-Imran, Verse 20
إِنَّ ٱلَّذِينَ يَكۡفُرُونَ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ وَيَقۡتُلُونَ ٱلنَّبِيِّـۧنَ بِغَيۡرِ حَقّٖ وَيَقۡتُلُونَ ٱلَّذِينَ يَأۡمُرُونَ بِٱلۡقِسۡطِ مِنَ ٱلنَّاسِ فَبَشِّرۡهُم بِعَذَابٍ أَلِيمٍ
Hamono kasone, ki ojoti Allohro inkor mekunand va pajomʙaronro ʙa nohaqī mekuşand va mardumonero, ki az rūi adl farmon medihand va ʙa tariqi pajomʙaron pajravī mekunand, ʙa qatl merasonand. Pas onhoro ʙa azoʙi dardnok muƶda ʙideh
Surah Aal-e-Imran, Verse 21
أُوْلَـٰٓئِكَ ٱلَّذِينَ حَبِطَتۡ أَعۡمَٰلُهُمۡ فِي ٱلدُّنۡيَا وَٱلۡأٓخِرَةِ وَمَا لَهُم مِّن نَّـٰصِرِينَ
In gurūh ononand, ki noʙud şud amalhojaşon dar dunjovu oxirat va heç amale az onho qaʙul naxohad şud va nest onhoro joridihandae, ki az azoʙi Alloh onhoro naçot dihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 22
أَلَمۡ تَرَ إِلَى ٱلَّذِينَ أُوتُواْ نَصِيبٗا مِّنَ ٱلۡكِتَٰبِ يُدۡعَوۡنَ إِلَىٰ كِتَٰبِ ٱللَّهِ لِيَحۡكُمَ بَيۡنَهُمۡ ثُمَّ يَتَوَلَّىٰ فَرِيقٞ مِّنۡهُمۡ وَهُم مُّعۡرِضُونَ
Ojo ej Rasul, nadidī açoiʙotero az holi jahudon, ki ʙahrae az ilmi kitoʙi Tavrot doda şuda ʙudaand, pas medonand, ki on ci dar Qur'on omadaast haq ast. Cun da'vat karda şavand, ʙa hukmi kitoʙi Alloh (Qur'on), ki dar ʙorai ixtilofi onho hukm ʙikunad, pas agar hukm muvofiqi havoju havasaşon naʙoşad, az vaj rū gardondand. Beştaraşon hukmi Allohro rad mekunand, zero odati onho sarkaşī kardan az haq ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 23
ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمۡ قَالُواْ لَن تَمَسَّنَا ٱلنَّارُ إِلَّآ أَيَّامٗا مَّعۡدُودَٰتٖۖ وَغَرَّهُمۡ فِي دِينِهِم مَّا كَانُواْ يَفۡتَرُونَ
Va in sarkaşiaşon az saʙaʙi e'tiqodi fosidi onon ʙud, ki meguftand: Çuz cand rūze digar otaşi dūzax ʙa mo narasad. In suxanro az nazdi xud ʙoftand va onro haqiqat donistand, pas ʙa on amal kardand. Va ʙa in e'tiqodi durūƣʙoftaaşon dar din, xudaşonro fireʙ dodand
Surah Aal-e-Imran, Verse 24
فَكَيۡفَ إِذَا جَمَعۡنَٰهُمۡ لِيَوۡمٖ لَّا رَيۡبَ فِيهِ وَوُفِّيَتۡ كُلُّ نَفۡسٖ مَّا كَسَبَتۡ وَهُمۡ لَا يُظۡلَمُونَ
Pas dar rūzi qijomat, on goh ki Alloh onhoro çam' mekunad, holi onho ci guna xohad ʙud!? Hol on ki dar omadani on rūzi qijomat şak nest va ʙa har şaxse çazoi on meşavad va ʙar onho sitam nameşavad
Surah Aal-e-Imran, Verse 25
قُلِ ٱللَّهُمَّ مَٰلِكَ ٱلۡمُلۡكِ تُؤۡتِي ٱلۡمُلۡكَ مَن تَشَآءُ وَتَنزِعُ ٱلۡمُلۡكَ مِمَّن تَشَآءُ وَتُعِزُّ مَن تَشَآءُ وَتُذِلُّ مَن تَشَآءُۖ بِيَدِكَ ٱلۡخَيۡرُۖ إِنَّكَ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءٖ قَدِيرٞ
Ej Rasul, rū ʙa sūi Parvardigorat kun ʙo du'o va ʙigū: Bor Iloho, Tuī podşohi mulki dunjovu oxirat! Ba har kī ʙixohī, dar zamin mulk (mol va sulton) medihī va az har kī ʙixohī, mulk mesitonī! Har kasro, ki ʙixohī, ʙo to'atat dar dunjo va oxirat izzat medihī va har kasro, ki ʙixohī, ʙa ma'sijat xorī medihī! Hamai nekiho ʙa dasti Tust va Tu ʙar har kore tavonoī
Surah Aal-e-Imran, Verse 26
تُولِجُ ٱلَّيۡلَ فِي ٱلنَّهَارِ وَتُولِجُ ٱلنَّهَارَ فِي ٱلَّيۡلِۖ وَتُخۡرِجُ ٱلۡحَيَّ مِنَ ٱلۡمَيِّتِ وَتُخۡرِجُ ٱلۡمَيِّتَ مِنَ ٱلۡحَيِّۖ وَتَرۡزُقُ مَن تَشَآءُ بِغَيۡرِ حِسَابٖ
Az nişonahoi qudrati Tu, in ki şaʙro ʙa rūz va rūzro ʙa şaʙ darmeovarī. Inro ʙa çoi on va onro ʙa çoi in qaror medihī, ʙar şaʙ meafzoī va az rūz kam mekunī, to ʙo in korho va manofe'i ʙandagon ta'min şavad. Va zindaro az murda padid meovarī, hamon tavre ki kiştzorhoi gunogunro az dona merūjonī va mū'minro az kofir padid meovarī va murdaro az zinda ʙerun mekunī va tuxmi murƣi ʙeçonro az murƣi zinda ʙerun meovarī. Va ʙa har ki ʙixohi, ʙehisoʙ rūzi medihī
Surah Aal-e-Imran, Verse 27
لَّا يَتَّخِذِ ٱلۡمُؤۡمِنُونَ ٱلۡكَٰفِرِينَ أَوۡلِيَآءَ مِن دُونِ ٱلۡمُؤۡمِنِينَۖ وَمَن يَفۡعَلۡ ذَٰلِكَ فَلَيۡسَ مِنَ ٱللَّهِ فِي شَيۡءٍ إِلَّآ أَن تَتَّقُواْ مِنۡهُمۡ تُقَىٰةٗۗ وَيُحَذِّرُكُمُ ٱللَّهُ نَفۡسَهُۥۗ وَإِلَى ٱللَّهِ ٱلۡمَصِيرُ
Alloh man' mekunad mu'minonro az in ki kofironro ʙa çoi mū'minon ʙa dūstī girand. Pas har kī cunin kunad, ūro ʙo Alloh roʙitae nest va ū az Alloh dur ast. Magar in ki az çoni xud ʙitarsed, pas dar cunin holat Alloh ʙa şumo ruxsat medihad, ki ʙa onon dūstii rūjakī kuned, to on dame, ki tavono şaved. Va Alloh şumoro az xudaş metarsonad, ki ʙozgaşt ʙa sūī Ūst ʙaroi hisoʙu çazo
Surah Aal-e-Imran, Verse 28
قُلۡ إِن تُخۡفُواْ مَا فِي صُدُورِكُمۡ أَوۡ تُبۡدُوهُ يَعۡلَمۡهُ ٱللَّهُۗ وَيَعۡلَمُ مَا فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِي ٱلۡأَرۡضِۗ وَٱللَّهُ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءٖ قَدِيرٞ
Ej Pajomʙar, ʙa mū'minon ʙigu: «Har cī dar dil dored, az majl kardan ʙa sūi kofiron, dar muhaʙʙatu jorī dodanaşon, cī pinhonaş kuned va cī oşkoraş sozed. Alloh ʙa on ogoh, ast. Ū har ciro, ki dar osmonho va zamin ast, medonad va ʙar har kore tavonost
Surah Aal-e-Imran, Verse 29
يَوۡمَ تَجِدُ كُلُّ نَفۡسٖ مَّا عَمِلَتۡ مِنۡ خَيۡرٖ مُّحۡضَرٗا وَمَا عَمِلَتۡ مِن سُوٓءٖ تَوَدُّ لَوۡ أَنَّ بَيۡنَهَا وَبَيۡنَهُۥٓ أَمَدَۢا بَعِيدٗاۗ وَيُحَذِّرُكُمُ ٱللَّهُ نَفۡسَهُۥۗ وَٱللَّهُ رَءُوفُۢ بِٱلۡعِبَادِ
Rūzi qijomat har kas korhoi nek va korhoi ʙadi xudro dar peşi xud hozir ʙinad, to çazo doda şavad, ongoh kase, ki korhoi ʙad kardaast orzu kunad, ej koş mijoni ū va kirdori ʙadaş masofae ʙuzurg ʙuvad. Pas ʙaroi on rūz omoda ʙoşed, ki Alloh şumoro az Xudaş metarsonad. Va ʙo hamrohi in hama saxtgirihojaş Alloh ʙa ʙandagonaş mehruʙon ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 30
قُلۡ إِن كُنتُمۡ تُحِبُّونَ ٱللَّهَ فَٱتَّبِعُونِي يُحۡبِبۡكُمُ ٱللَّهُ وَيَغۡفِرۡ لَكُمۡ ذُنُوبَكُمۡۚ وَٱللَّهُ غَفُورٞ رَّحِيمٞ
Ej Pajomʙar ʙigu: Agar dūstdori Alloh ʙoşed, pas pajravii man kuned va ʙo zohiru ʙotinaton ʙa man imon ored, to Ū niz şumoro dūst ʙidorad va gunohonatonro ʙijomūrzad, ki omūrzanda va mehruʙon ast! (In ojat cunin mefarmojad, ki şaxsone, ki da'voi muhaʙʙati Alloh mekunand, vale az amru nahji Pajomʙar Muhammad sallallohu alajhi va sallam pajravī namekunand, pas in guna kason dar da'voi xud durūƣgū hastand)
Surah Aal-e-Imran, Verse 31
قُلۡ أَطِيعُواْ ٱللَّهَ وَٱلرَّسُولَۖ فَإِن تَوَلَّوۡاْ فَإِنَّ ٱللَّهَ لَا يُحِبُّ ٱلۡكَٰفِرِينَ
Ej Pajomʙar ʙigū: Ito'ati Alloh kuned ʙo pajravī kardani kitoʙaş va ito'ati pajomʙar kuned ʙo pajravii sunnataş. Pas agar rūj ʙargardondand, hamono Alloh kofironro dūst nadorad
Surah Aal-e-Imran, Verse 32
۞إِنَّ ٱللَّهَ ٱصۡطَفَىٰٓ ءَادَمَ وَنُوحٗا وَءَالَ إِبۡرَٰهِيمَ وَءَالَ عِمۡرَٰنَ عَلَى ٱلۡعَٰلَمِينَ
Hamono Alloh, Odamu Nuh va xonadoni Iʙrohimro ʙar çahonijon ʙartarī dod va onhoro ʙehtarini ahli zamonaşon gardonid
Surah Aal-e-Imran, Verse 33
ذُرِّيَّةَۢ بَعۡضُهَا مِنۢ بَعۡضٖۗ وَٱللَّهُ سَمِيعٌ عَلِيمٌ
Onho farzandoni poke ʙudand dar tavhidu ixlos. Ba'ze az nasli ʙa'ze digar pajdo şudaand. Va Alloh şunavo ast ʙa guftori ʙandagonaş va donost ʙa kirdoraşon va muvofiqi a'molaşon podoşaşon xohad dod
Surah Aal-e-Imran, Verse 34
إِذۡ قَالَتِ ٱمۡرَأَتُ عِمۡرَٰنَ رَبِّ إِنِّي نَذَرۡتُ لَكَ مَا فِي بَطۡنِي مُحَرَّرٗا فَتَقَبَّلۡ مِنِّيٓۖ إِنَّكَ أَنتَ ٱلسَّمِيعُ ٱلۡعَلِيمُ
Ba jod or ej Rasul, qissai zani Imron va duxtaraş Marjam va Iso alajhissalomro; to in ki tu rad namoī kasonero, ki da'vo kardaand, ki Iso Alloh ast jo farzandi Alloh ast. Cun guft zani Imron: Ej Parvardigori man, on ci ki dar şikam doram, ʙaroi Tu nazr kardam, In nazrro az man ʙipazir, ki Tu tanho şunavoī ʙa du'oi man va donoī ʙa nijati man
Surah Aal-e-Imran, Verse 35
فَلَمَّا وَضَعَتۡهَا قَالَتۡ رَبِّ إِنِّي وَضَعۡتُهَآ أُنثَىٰ وَٱللَّهُ أَعۡلَمُ بِمَا وَضَعَتۡ وَلَيۡسَ ٱلذَّكَرُ كَٱلۡأُنثَىٰۖ وَإِنِّي سَمَّيۡتُهَا مَرۡيَمَ وَإِنِّيٓ أُعِيذُهَا بِكَ وَذُرِّيَّتَهَا مِنَ ٱلشَّيۡطَٰنِ ٱلرَّجِيمِ
Cun farzandi xeşro ʙa dunjo ovard, guft: «Ej Parvardigori man, hamono man duxtar ʙa dunjo ovardaam va nazr kardam to on ciro, ki dar şikam doram, xodimi iʙodatgohi tu qaror diham va Alloh ʙa on cī ki ū tavallud karda ʙud, donotar ast. Alloh qalʙi ūro taskin dod va nazraşro paziruft va farmud, ki pisar monandi duxtar nest. (Va modari Marjam guft:) Uro Marjam nom nihodam. Ū va farzandonaşro az şajtoni raçim dar panohi Tu mesuporam
Surah Aal-e-Imran, Verse 36
فَتَقَبَّلَهَا رَبُّهَا بِقَبُولٍ حَسَنٖ وَأَنۢبَتَهَا نَبَاتًا حَسَنٗا وَكَفَّلَهَا زَكَرِيَّاۖ كُلَّمَا دَخَلَ عَلَيۡهَا زَكَرِيَّا ٱلۡمِحۡرَابَ وَجَدَ عِندَهَا رِزۡقٗاۖ قَالَ يَٰمَرۡيَمُ أَنَّىٰ لَكِ هَٰذَاۖ قَالَتۡ هُوَ مِنۡ عِندِ ٱللَّهِۖ إِنَّ ٱللَّهَ يَرۡزُقُ مَن يَشَآءُ بِغَيۡرِ حِسَابٍ
Pas Parvardigoraş du'ojaşro qaʙul kard va on duxtarro ʙa nekī az ū paziruft va ʙa tarze pisandida parvarişaş dod va Zakarijo alajhissalomro ʙa sarparastii ū voʙasta kard. Va har vaqt, ki Zakarijo ʙa mehroʙ nazdi ū meraft, peşi ū xūrdanī mejoft. Meguft: Ej Marjam, inho ʙaroi tu az kuço merasad? Marjam meguft: Az çoniʙi Alloh; zero Ū har kasro, ki ʙixohad, az ʙandagonaş ʙehisoʙ rūzī medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 37
هُنَالِكَ دَعَا زَكَرِيَّا رَبَّهُۥۖ قَالَ رَبِّ هَبۡ لِي مِن لَّدُنكَ ذُرِّيَّةٗ طَيِّبَةًۖ إِنَّكَ سَمِيعُ ٱلدُّعَآءِ
Dar on ço, ki Zakarijo alajhissalom in holatro did va mehruʙonii Allohro nisʙat ʙa Marjam muşohida kard, az Alloh xost, to ūro farzande ʙidihad. In dar hole ʙud, ki ū az doştani farzand noumed şuda ʙud. Pas guft: "Parvardigoro! Az çoniʙi xud farzandi nekū ʙaroi man ato farmo! Hamono Tu şunavandai du'o hastī
Surah Aal-e-Imran, Verse 38
فَنَادَتۡهُ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ وَهُوَ قَآئِمٞ يُصَلِّي فِي ٱلۡمِحۡرَابِ أَنَّ ٱللَّهَ يُبَشِّرُكَ بِيَحۡيَىٰ مُصَدِّقَۢا بِكَلِمَةٖ مِّنَ ٱللَّهِ وَسَيِّدٗا وَحَصُورٗا وَنَبِيّٗا مِّنَ ٱلصَّـٰلِحِينَ
Pas, Zakarijo alajhissalom dar hole, ki dar iʙodatgoh ʙa namoz istoda ʙud, fariştagon ūro nido dodand, ki Alloh turo ʙa Jahjo muƶda medihad, ki tasdiqkunandai kalimai Alloh ast va ū Jahjo alajhissalom peşvo va az pajomʙaroni ʙuzurgvor ast va az gunoh va majl ʙa zanon dur ast. Va pajomʙare az çumlai solehon ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 39
قَالَ رَبِّ أَنَّىٰ يَكُونُ لِي غُلَٰمٞ وَقَدۡ بَلَغَنِيَ ٱلۡكِبَرُ وَٱمۡرَأَتِي عَاقِرٞۖ قَالَ كَذَٰلِكَ ٱللَّهُ يَفۡعَلُ مَا يَشَآءُ
(Zakarijo alajhissalom ʙo ta'aççuʙ çavoʙ dod:) Parvardigoro! Bo vuçudi in du mone', ja'ne pirī va nazoidani hamsaram, az ci rohe man sohiʙi farzand meşavam?!" Farmud: Incunin Alloh har ci ʙixohad az korhoi açiʙ ʙar xilofi odatho ançom medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 40
قَالَ رَبِّ ٱجۡعَل لِّيٓ ءَايَةٗۖ قَالَ ءَايَتُكَ أَلَّا تُكَلِّمَ ٱلنَّاسَ ثَلَٰثَةَ أَيَّامٍ إِلَّا رَمۡزٗاۗ وَٱذۡكُر رَّبَّكَ كَثِيرٗا وَسَبِّحۡ بِٱلۡعَشِيِّ وَٱلۡإِبۡكَٰرِ
Guft (Zakarijo alajhissalom:) «Ej Parvardigori man, ʙaroi man nişonae padidor kun, ki dalolat kunad ʙa farzanddorşavii man, to şod şavam». Guft: «Nişoni tu in ast, ki se rūz ʙo mardum suxan nagūī, magar ʙa işora-holo in ki sihatu salomat hastī va Parvardigoratro xele ham zijodtar jod kun va dar şaʙongohu ʙomdod ʙaroi Ū namoz xon
Surah Aal-e-Imran, Verse 41
وَإِذۡ قَالَتِ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ يَٰمَرۡيَمُ إِنَّ ٱللَّهَ ٱصۡطَفَىٰكِ وَطَهَّرَكِ وَٱصۡطَفَىٰكِ عَلَىٰ نِسَآءِ ٱلۡعَٰلَمِينَ
(Ba jod or ej Rasul,) hangome ki fariştagon guftand: Ej Marjam, Alloh turo intixoʙ kard ʙaroi to'ataş va pokiza soxt turo az raftorhoi ʙad va ʙar zanoni çahon ʙartarī dod
Surah Aal-e-Imran, Verse 42
يَٰمَرۡيَمُ ٱقۡنُتِي لِرَبِّكِ وَٱسۡجُدِي وَٱرۡكَعِي مَعَ ٱلرَّـٰكِعِينَ
(Fariştagon guftand): Ej Marjam, davomat kun ʙar to'ati Parvardigorat, saçda kun va ruku' kun hamrohi ruku' kunandagon (ja'ne ʙo namozguzoron namoz ʙixon az ʙaroi şukri Parvardigorat)
Surah Aal-e-Imran, Verse 43
ذَٰلِكَ مِنۡ أَنۢبَآءِ ٱلۡغَيۡبِ نُوحِيهِ إِلَيۡكَۚ وَمَا كُنتَ لَدَيۡهِمۡ إِذۡ يُلۡقُونَ أَقۡلَٰمَهُمۡ أَيُّهُمۡ يَكۡفُلُ مَرۡيَمَ وَمَا كُنتَ لَدَيۡهِمۡ إِذۡ يَخۡتَصِمُونَ
In qissaho az xaʙarhoi ƣajʙ ast, ki ʙa tu (ej Muhammad alajhissalotu vassalom) vahj mekunem. On goh, ki ixtilof kardand, to cī kase az mijonaşon sarparasti Marjam şavad, qur'a partoftand. (Pas Zakarijo alajhis salom on qur'aro ʙurid,) tu dar nazdaşon naʙudī
Surah Aal-e-Imran, Verse 44
إِذۡ قَالَتِ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةُ يَٰمَرۡيَمُ إِنَّ ٱللَّهَ يُبَشِّرُكِ بِكَلِمَةٖ مِّنۡهُ ٱسۡمُهُ ٱلۡمَسِيحُ عِيسَى ٱبۡنُ مَرۡيَمَ وَجِيهٗا فِي ٱلدُّنۡيَا وَٱلۡأٓخِرَةِ وَمِنَ ٱلۡمُقَرَّبِينَ
(Naʙudī ej Rasul,) hangome ki fariştagon guftand; «Ej Marjam, Alloh turo ʙa kalimai Xud muƶda medihad: Nomi ū, Isoi Maseh, pisari Marjam ast. Dar dunjo oʙrūmand va dar oxirat az nazdikon ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 45
وَيُكَلِّمُ ٱلنَّاسَ فِي ٱلۡمَهۡدِ وَكَهۡلٗا وَمِنَ ٱلصَّـٰلِحِينَ
Va ʙo mardum dar gahvora va dar sinni mijonasolī suxan megūjad, (ja'ne, ʙa vahji Alloh) va az zumrai şoistagon ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 46
قَالَتۡ رَبِّ أَنَّىٰ يَكُونُ لِي وَلَدٞ وَلَمۡ يَمۡسَسۡنِي بَشَرٞۖ قَالَ كَذَٰلِكِ ٱللَّهُ يَخۡلُقُ مَا يَشَآءُۚ إِذَا قَضَىٰٓ أَمۡرٗا فَإِنَّمَا يَقُولُ لَهُۥ كُن فَيَكُونُ
(Marjam guft:) «Ej Parvardigori man, cī guna maro farzande şavad, dar hole ki odamī ʙa man dast nazadaast va hamsar nadoram va ʙerohagard ham nestam Guft; «In amre, ki ʙa tu voqe' meşavad, ʙaroi Alloh oson ast. Har ciro ki ʙixohad, meofarinad. Cun irodai cize kunad, ʙa ū gujad: «Mavçud şav!», pas mavçud meşavad»
Surah Aal-e-Imran, Verse 47
وَيُعَلِّمُهُ ٱلۡكِتَٰبَ وَٱلۡحِكۡمَةَ وَٱلتَّوۡرَىٰةَ وَٱلۡإِنجِيلَ
Alloh ʙa ū naviştan va rostī dar guftoru kirdor va Tavrotu Inçil meomūzonad
Surah Aal-e-Imran, Verse 48
وَرَسُولًا إِلَىٰ بَنِيٓ إِسۡرَـٰٓءِيلَ أَنِّي قَدۡ جِئۡتُكُم بِـَٔايَةٖ مِّن رَّبِّكُمۡ أَنِّيٓ أَخۡلُقُ لَكُم مِّنَ ٱلطِّينِ كَهَيۡـَٔةِ ٱلطَّيۡرِ فَأَنفُخُ فِيهِ فَيَكُونُ طَيۡرَۢا بِإِذۡنِ ٱللَّهِۖ وَأُبۡرِئُ ٱلۡأَكۡمَهَ وَٱلۡأَبۡرَصَ وَأُحۡيِ ٱلۡمَوۡتَىٰ بِإِذۡنِ ٱللَّهِۖ وَأُنَبِّئُكُم بِمَا تَأۡكُلُونَ وَمَا تَدَّخِرُونَ فِي بُيُوتِكُمۡۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَأٓيَةٗ لَّكُمۡ إِن كُنتُم مُّؤۡمِنِينَ
Va ūro ʙaroi ʙani Isroil pajƣamʙar gardonid, to ʙigūjad ʙarojaşon: Man ʙo mū'çizae az Parvardigoraton nazdi şumo omadaam. Barojaton az loj cize cun parranda mesozam va dar on medamam, ʙa farmoni Alloh parrandae şavad va kūri modarzodro va ʙemorii pesro şifo mediham. Va ʙa farmoni Alloh murdaro zinda mekunam. Va ʙaroi şumo megūjam, az on ci ki mexūred va az on ci ki zaxira mekuned dar xonahoi xud. Hamono dar in mū'çizot nişonahoi ʙuzurgest, ki az qudrati ʙaşar xoriç ast; va in dalolat ʙar pajomʙarii man mekunad, agar mū'min ʙoşed
Surah Aal-e-Imran, Verse 49
وَمُصَدِّقٗا لِّمَا بَيۡنَ يَدَيَّ مِنَ ٱلتَّوۡرَىٰةِ وَلِأُحِلَّ لَكُم بَعۡضَ ٱلَّذِي حُرِّمَ عَلَيۡكُمۡۚ وَجِئۡتُكُم بِـَٔايَةٖ مِّن رَّبِّكُمۡ فَٱتَّقُواْ ٱللَّهَ وَأَطِيعُونِ
(Va megujad:) Omadam, to tasdiqkunandai Tavrot ʙoşam, ki peş az man nozil şudaast va to ʙa'ze az cizhoe, ki ʙar şumo harom şudaast, halol kunam va nişonae az çoniʙi Parvardigoratonro ʙarojaton ovardaam, pas az Alloh ʙitarsed va maro ito'at kuned
Surah Aal-e-Imran, Verse 50
إِنَّ ٱللَّهَ رَبِّي وَرَبُّكُمۡ فَٱعۡبُدُوهُۚ هَٰذَا صِرَٰطٞ مُّسۡتَقِيمٞ
Begumon Alloh Parvardigori man va Parvardigori şumost. Man şumoro ʙa sūi Ū da'vat menamojam. Pas manu şumo dar ʙandagī ʙaroʙarem. Ūro ʙiparasted, in ast rohi rost
Surah Aal-e-Imran, Verse 51
۞فَلَمَّآ أَحَسَّ عِيسَىٰ مِنۡهُمُ ٱلۡكُفۡرَ قَالَ مَنۡ أَنصَارِيٓ إِلَى ٱللَّهِۖ قَالَ ٱلۡحَوَارِيُّونَ نَحۡنُ أَنصَارُ ٱللَّهِ ءَامَنَّا بِٱللَّهِ وَٱشۡهَدۡ بِأَنَّا مُسۡلِمُونَ
Vaqte Iso az eşon ehsosi kufr kard, guft: Kistand joridihandagoni man ʙa sūi Alloh? Havorijon guftand: "Mo joridihandagoni Allohem, ʙa sūi Ū da'vat menamoem, ʙa Alloh imon ovardem va turo pajravī menamoem. Guvoh ʙoş ej Iso, ki mo musalmonem
Surah Aal-e-Imran, Verse 52
رَبَّنَآ ءَامَنَّا بِمَآ أَنزَلۡتَ وَٱتَّبَعۡنَا ٱلرَّسُولَ فَٱكۡتُبۡنَا مَعَ ٱلشَّـٰهِدِينَ
Ej Parvardigori mo, ʙa on cī nozil kardaī, dar Inçil imon ovardem va ʙa pajomʙarat Iso alajhissalom pajravī namudem. Moro ʙinavis az çumlai on kasone, ki Turo ʙa jagonagiat va ʙarhaq ʙudani risolai pajomʙaronat, guvohī medihand. (Va on guvohidihandagon ummatoni Muhammad sallallohu alajhi va sallam meʙoşand)
Surah Aal-e-Imran, Verse 53
وَمَكَرُواْ وَمَكَرَ ٱللَّهُۖ وَٱللَّهُ خَيۡرُ ٱلۡمَٰكِرِينَ
(Kasone, ki az ʙani Isroil kofir şudand ʙa Iso alajhissalom) makr kardand, (ja'ne şaxsero ʙaroi kuştani Iso vakil kardand. Pas Allohi muta'ol mardero ʙa Iso monand kard va ūro dastgir karda kuşta va ʙa dor ovextand ʙa gumone, ki gūjo ū Iso hast.) Vale makri Alloh ʙehtar ast az on makrkunandagon. (Va dar in ojat isʙoti sifati makri Alloh zikr şudaast, ki loiq ʙa ʙuzurgī va kamoli Ū meʙoşad; Makri Alloh makri haq ast dar muqoʙili makri ʙandagon)
Surah Aal-e-Imran, Verse 54
إِذۡ قَالَ ٱللَّهُ يَٰعِيسَىٰٓ إِنِّي مُتَوَفِّيكَ وَرَافِعُكَ إِلَيَّ وَمُطَهِّرُكَ مِنَ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ وَجَاعِلُ ٱلَّذِينَ ٱتَّبَعُوكَ فَوۡقَ ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓاْ إِلَىٰ يَوۡمِ ٱلۡقِيَٰمَةِۖ ثُمَّ إِلَيَّ مَرۡجِعُكُمۡ فَأَحۡكُمُ بَيۡنَكُمۡ فِيمَا كُنتُمۡ فِيهِ تَخۡتَلِفُونَ
Va ʙa jod or on goh, ki Alloh farmud: "Ej Iso, Man turo memironam va ʙa sūi xud ʙolo ʙarandaam va turo az dasti kasone, ki kufr varzidaand, naçot mediham va kasonero, ki az tu pajravī kardand, ʙar kasone, ki kufr varzidand, to rūzi qijomat ʙartar qaror mediham. Sipas ʙozgaşti şumo ʙa sūi Man ast, pas dar dar on cī ixtilof mekarded, dar ʙorai Iso alajhissalom mijonaton hukm mekunam
Surah Aal-e-Imran, Verse 55
فَأَمَّا ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ فَأُعَذِّبُهُمۡ عَذَابٗا شَدِيدٗا فِي ٱلدُّنۡيَا وَٱلۡأٓخِرَةِ وَمَا لَهُم مِّن نَّـٰصِرِينَ
Ammo onon, ki kofir şudand (az jahudiho va jo kasone, ki dar ta'rifi Iso az had guzaştand az nasoro,) onhoro dar dunjo ʙa qatl va giriftani mol va raftani mulk va dar oxirat ʙa otaş, saxt azoʙ xoham kard va ʙarojaşon madadgorone nest, ki ononro az azoʙi Alloh ʙirahonad
Surah Aal-e-Imran, Verse 56
وَأَمَّا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَعَمِلُواْ ٱلصَّـٰلِحَٰتِ فَيُوَفِّيهِمۡ أُجُورَهُمۡۗ وَٱللَّهُ لَا يُحِبُّ ٱلظَّـٰلِمِينَ
Ammo onon, ki ʙa Alloh va Rasulaş imon ovardand va korhoi nek ançom dodand, Alloh muzdaşonro ʙa purragī xohad dod. Alloh dūst namedorad sitamkoronero, ki şirk va kufr mevarzand
Surah Aal-e-Imran, Verse 57
ذَٰلِكَ نَتۡلُوهُ عَلَيۡكَ مِنَ ٱلۡأٓيَٰتِ وَٱلذِّكۡرِ ٱلۡحَكِيمِ
In qissahoe, ki ʙar tu mexonem (ej Muhammad, dar ʙorai Iso,) az dalolathoi ravşan ast ʙar durust ʙudani pajomʙarii tu va durust ʙudani Qur'oni hakim, ki haqro az ʙotil çudo menamojad. Va dar on heç şak va şuʙhae nest
Surah Aal-e-Imran, Verse 58
إِنَّ مَثَلَ عِيسَىٰ عِندَ ٱللَّهِ كَمَثَلِ ءَادَمَۖ خَلَقَهُۥ مِن تُرَابٖ ثُمَّ قَالَ لَهُۥ كُن فَيَكُونُ
Misoli Iso, (ki ʙe padar ofarida şudaast,) dar nazdi Alloh cun misoli Odam ast, ki ūro (ʙe padar va modar) az xok ʙijofarid va ʙa ū guft: «Mavçud şav». Pas mavçud şud. (Pas onon, ki da'vo kardand, ki Iso ʙe padar ofarida şudaast, ma'ʙudi ʙar haq ast (ja'ne, Alloh ast), da'voi ʙotil ast. Va agar in şuʙha saheh ʙud, Odam az Iso sazovortar ʙud, zero Odam ʙe padar va modar ofarida şud. Va hama ʙar on itifoq hastand, ki ū ʙandae az ʙandagoni Alloh ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 59
ٱلۡحَقُّ مِن رَّبِّكَ فَلَا تَكُن مِّنَ ٱلۡمُمۡتَرِينَ
In haq ast az çoniʙi Parvardigori tu va on ci dar mavridi Iso omad, şakke dar on nest, pas ʙa imoni xud ustuvor ʙoş va az şakkunandagon maʙoş! (Dar in ojat suʙot va oromī ast ʙaroi Rasulalloh sallalohu alajhi va sallam)
Surah Aal-e-Imran, Verse 60
فَمَنۡ حَآجَّكَ فِيهِ مِنۢ بَعۡدِ مَا جَآءَكَ مِنَ ٱلۡعِلۡمِ فَقُلۡ تَعَالَوۡاْ نَدۡعُ أَبۡنَآءَنَا وَأَبۡنَآءَكُمۡ وَنِسَآءَنَا وَنِسَآءَكُمۡ وَأَنفُسَنَا وَأَنفُسَكُمۡ ثُمَّ نَبۡتَهِلۡ فَنَجۡعَل لَّعۡنَتَ ٱللَّهِ عَلَى ٱلۡكَٰذِبِينَ
Pas, har kī ʙa'd az on ci ʙa tu az doniş omad, dar ʙorai Iso alajhissalom, ʙo tu çidol kunad, ʙigu: «Bijoed farzandonamon va farzandonaton va zanonamon va zanonatonro da'vat namoem va mo xudro omoda mekunem va şumo ham xudro omoda kuned. Sipas dasti du'o va zorī ʙa sūi Alloh daroz mekunem va la'nati Allohro ʙar durūƣgujon qaror medihem
Surah Aal-e-Imran, Verse 61
إِنَّ هَٰذَا لَهُوَ ٱلۡقَصَصُ ٱلۡحَقُّۚ وَمَا مِنۡ إِلَٰهٍ إِلَّا ٱللَّهُۚ وَإِنَّ ٱللَّهَ لَهُوَ ٱلۡعَزِيزُ ٱلۡحَكِيمُ
Hamono in qissae, ki xaʙar dodam turo dar ʙorai Iso rostu durust ast va dar on şakke nest. Çuz Alloh heç ma'ʙude nest. Ū Allohi pirūzmandu hakim ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 62
فَإِن تَوَلَّوۡاْ فَإِنَّ ٱللَّهَ عَلِيمُۢ بِٱلۡمُفۡسِدِينَ
Agar rūj gardonand dar ʙovarī va pajravī ʙar tu, pas onon fasodkoronand. Alloh ʙa fasodkoron donost va onhoro tiʙqi a'molaşon çazo medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 63
قُلۡ يَـٰٓأَهۡلَ ٱلۡكِتَٰبِ تَعَالَوۡاْ إِلَىٰ كَلِمَةٖ سَوَآءِۭ بَيۡنَنَا وَبَيۡنَكُمۡ أَلَّا نَعۡبُدَ إِلَّا ٱللَّهَ وَلَا نُشۡرِكَ بِهِۦ شَيۡـٔٗا وَلَا يَتَّخِذَ بَعۡضُنَا بَعۡضًا أَرۡبَابٗا مِّن دُونِ ٱللَّهِۚ فَإِن تَوَلَّوۡاْ فَقُولُواْ ٱشۡهَدُواْ بِأَنَّا مُسۡلِمُونَ
Bigū: «Ej ahli kitoʙ, ʙijoed ʙa sūi suxane, ki mijoni mo va şumo, ʙaroʙar ast va on iʙorat ast, az in ki çuz Allohro naparastem va heç cizero şariki Ū nasozem (misli ʙut, saliʙ, toƣut va ƣajra..) va ʙa'ze az mo ʙa'ze digarro ʙa xudoī nagirad. Ej mū'minon agar onon rūjgardonand, ʙa ahli kitoʙ ʙigūed, şohid ʙoşed, ki mo musalmon hastem
Surah Aal-e-Imran, Verse 64
يَـٰٓأَهۡلَ ٱلۡكِتَٰبِ لِمَ تُحَآجُّونَ فِيٓ إِبۡرَٰهِيمَ وَمَآ أُنزِلَتِ ٱلتَّوۡرَىٰةُ وَٱلۡإِنجِيلُ إِلَّا مِنۢ بَعۡدِهِۦٓۚ أَفَلَا تَعۡقِلُونَ
Ej ahli kitoʙ, caro dar ʙorai Iʙrohim alajhissalom çidol mekuned, dar hole ki Tavrotu Inçil ʙa'd az ū nozil şudaast? Magar nameandeşed nodurust ʙudani suxanatonro dar ʙorai Iʙrohim, ojo jahudī ʙud jo nasronī? Ba durustī, ki dini jahudī va nasronī ʙa'di vafoti Iʙrohim pajdo şud
Surah Aal-e-Imran, Verse 65
هَـٰٓأَنتُمۡ هَـٰٓؤُلَآءِ حَٰجَجۡتُمۡ فِيمَا لَكُم بِهِۦ عِلۡمٞ فَلِمَ تُحَآجُّونَ فِيمَا لَيۡسَ لَكُم بِهِۦ عِلۡمٞۚ وَٱللَّهُ يَعۡلَمُ وَأَنتُمۡ لَا تَعۡلَمُونَ
Ogoh şaved şumo! Şumo dar ʙorai on ci ki ʙa on ilm va ogohī doşted dar amri Mūso va Iso va da'vo karded, ki şumo ʙar dini onon hasted va hol on ki Tavrotu Inçil ʙa şumo nozil şuda ʙud, ʙa çidol pardoxted, Pas caro dar mavridi on ci ki dar on ilm nadored va dar kitoʙaton zikr naşuda ʙud, ki Iʙrohim jahudī jo nasronī ʙud çidol mekuned? Hol on ki Alloh medonad va şumo namedoned
Surah Aal-e-Imran, Verse 66
مَا كَانَ إِبۡرَٰهِيمُ يَهُودِيّٗا وَلَا نَصۡرَانِيّٗا وَلَٰكِن كَانَ حَنِيفٗا مُّسۡلِمٗا وَمَا كَانَ مِنَ ٱلۡمُشۡرِكِينَ
Iʙrohim na jahudī ʙud va na nasronī, ʙalki ū ʙar haq va taslimi farmoni Alloh ʙud va az muşrikon naʙud
Surah Aal-e-Imran, Verse 67
إِنَّ أَوۡلَى ٱلنَّاسِ بِإِبۡرَٰهِيمَ لَلَّذِينَ ٱتَّبَعُوهُ وَهَٰذَا ٱلنَّبِيُّ وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْۗ وَٱللَّهُ وَلِيُّ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
Nazdiktarin kason ʙa Iʙrohim hamono pajravoni ū kasoneand, ki ʙa ū imon ovarda ūro pajravī kardand va niz in pajomʙar Muhammad (sallallohu alajhi va sallam) va kasone, ki ʙa ū imon ovardand az muhoçiron va ansoriho hastand. Ba Alloh sarparasti mū'minon ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 68
وَدَّت طَّآئِفَةٞ مِّنۡ أَهۡلِ ٱلۡكِتَٰبِ لَوۡ يُضِلُّونَكُمۡ وَمَا يُضِلُّونَ إِلَّآ أَنفُسَهُمۡ وَمَا يَشۡعُرُونَ
Ej mū'minon Alloh az hasad va sitami jahud xaʙardor mesozad, ki gurūhe az ahli kitoʙ dūst dorand, şumoro az rohi Islom gumroh kunand, vale namedonand, ki ziştii koraşon ʙar xudaşon ʙarmegardad va xud ʙa gumrohm muʙtalo meşavand
Surah Aal-e-Imran, Verse 69
يَـٰٓأَهۡلَ ٱلۡكِتَٰبِ لِمَ تَكۡفُرُونَ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ وَأَنتُمۡ تَشۡهَدُونَ
Ej ahli kitoʙ! Caro ʙa ojoti Alloh kufr mevarzed, dar hole, ki şumo nişonahoi pajomʙarī va risolati Muhammadro dar kitoʙhoi hud meʙined
Surah Aal-e-Imran, Verse 70
يَـٰٓأَهۡلَ ٱلۡكِتَٰبِ لِمَ تَلۡبِسُونَ ٱلۡحَقَّ بِٱلۡبَٰطِلِ وَتَكۡتُمُونَ ٱلۡحَقَّ وَأَنتُمۡ تَعۡلَمُونَ
Ej ahli kitoʙ, ʙo on ki az haqiqat ogohed, caro haqro ʙa ʙotil omexta mekuned va onro az kitoʙaton taƣjir medihed va sifathoi Muhammad sallallohu alajhi va sallamro dar on pinhon medored, hol on ki dini ū haq ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 71
وَقَالَت طَّآئِفَةٞ مِّنۡ أَهۡلِ ٱلۡكِتَٰبِ ءَامِنُواْ بِٱلَّذِيٓ أُنزِلَ عَلَى ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَجۡهَ ٱلنَّهَارِ وَٱكۡفُرُوٓاْ ءَاخِرَهُۥ لَعَلَّهُمۡ يَرۡجِعُونَ
Va gurūhe az axli kitoʙ guftand: "Ba on ci ʙar mū'minon nozil şuda dar avvali rūz imon ovared va dar oxiri rūz ʙa on kofir şaved, to şojad az dini xud şak karda ʙargardand
Surah Aal-e-Imran, Verse 72
وَلَا تُؤۡمِنُوٓاْ إِلَّا لِمَن تَبِعَ دِينَكُمۡ قُلۡ إِنَّ ٱلۡهُدَىٰ هُدَى ٱللَّهِ أَن يُؤۡتَىٰٓ أَحَدٞ مِّثۡلَ مَآ أُوتِيتُمۡ أَوۡ يُحَآجُّوكُمۡ عِندَ رَبِّكُمۡۗ قُلۡ إِنَّ ٱلۡفَضۡلَ بِيَدِ ٱللَّهِ يُؤۡتِيهِ مَن يَشَآءُۗ وَٱللَّهُ وَٰسِعٌ عَلِيمٞ
Va jahudijon guftand: ʙovar makuned, magar ʙa kase, ki pajravii dini şumo kunad. Ej Pajomʙar, ʙigū: "Hidojat, hidojati Alloh ast". Guftand: in ki ʙa digaron hamon cizhoe, ki ʙa şumo doda şudaast az ilm; ʙa musalmonon nişon nadihed, to ki az şumo jod girifta va az şumo ʙolotar şavand jo fardo dar nazdi Parvardigoraton ʙo şumo munoqaşa kunand. Bigū ej Pajomʙar: "Fazl va ʙaxşiş dar dasti Alloh ast va onro ʙa har kase az ʙandagonaş, ki ʙixohad medihad va Alloh faroxne'mati donost
Surah Aal-e-Imran, Verse 73
يَخۡتَصُّ بِرَحۡمَتِهِۦ مَن يَشَآءُۗ وَٱللَّهُ ذُو ٱلۡفَضۡلِ ٱلۡعَظِيمِ
Va Alloh rahmati xeşro ʙa har kas, ki ʙixohad, xos megardonad. Va Alloh doroi fazli ʙuzurg ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 74
۞وَمِنۡ أَهۡلِ ٱلۡكِتَٰبِ مَنۡ إِن تَأۡمَنۡهُ بِقِنطَارٖ يُؤَدِّهِۦٓ إِلَيۡكَ وَمِنۡهُم مَّنۡ إِن تَأۡمَنۡهُ بِدِينَارٖ لَّا يُؤَدِّهِۦٓ إِلَيۡكَ إِلَّا مَا دُمۡتَ عَلَيۡهِ قَآئِمٗاۗ ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمۡ قَالُواْ لَيۡسَ عَلَيۡنَا فِي ٱلۡأُمِّيِّـۧنَ سَبِيلٞ وَيَقُولُونَ عَلَى ٱللَّهِ ٱلۡكَذِبَ وَهُمۡ يَعۡلَمُونَ
Va dar mijoni ahli kitoʙ kasone hastand, ki agar ʙa tavri amonat moli ʙisjorero ʙa onho suporī, onro ʙa tu ʙarmegardonand va hastand kasone, ki agar dinore ʙa tavri amonat ʙa onho ʙisuporī, onro ʙa tu ʙoz namegardonand, magar in ki hama vaqt ʙoloi sari ū ʙoşī, in ʙad-on çihat ast, ki onho guftand: "Mo dar ʙaroʙari ummijin mas'ul nestem" va ʙar Alloh dūruƣ nisʙat medihand, hol on ki onho medonand
Surah Aal-e-Imran, Verse 75
بَلَىٰۚ مَنۡ أَوۡفَىٰ بِعَهۡدِهِۦ وَٱتَّقَىٰ فَإِنَّ ٱللَّهَ يُحِبُّ ٱلۡمُتَّقِينَ
Ore, har kas, ki ʙa ahdi xud vafo kunad, (ja'ne imon orad, ʙa Allohu Rasulaş) va az man'kardahoi Alloh ʙiparhezad, pas ū parhezgori haqiqī ast. Alloh parhezgoronro dūst medorad
Surah Aal-e-Imran, Verse 76
إِنَّ ٱلَّذِينَ يَشۡتَرُونَ بِعَهۡدِ ٱللَّهِ وَأَيۡمَٰنِهِمۡ ثَمَنٗا قَلِيلًا أُوْلَـٰٓئِكَ لَا خَلَٰقَ لَهُمۡ فِي ٱلۡأٓخِرَةِ وَلَا يُكَلِّمُهُمُ ٱللَّهُ وَلَا يَنظُرُ إِلَيۡهِمۡ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِ وَلَا يُزَكِّيهِمۡ وَلَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٞ
Hamono kasone, ki ʙa ivazi pajmoni Alloh, va savgandhoi durūƣini xud ʙahoi andakero az moli dunjo mesitonand, dar oxirat nasiʙae nadorand va Alloh dar rūzi qijomat na ʙa onon suxan megūjad, ki xursandaşon kunad va na ʙa onon menigarad ʙa caşmi rahmat va na ononro az gunoh pokiza mesozad. Va ʙarojaşon azoʙe dardovar ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 77
وَإِنَّ مِنۡهُمۡ لَفَرِيقٗا يَلۡوُۥنَ أَلۡسِنَتَهُم بِٱلۡكِتَٰبِ لِتَحۡسَبُوهُ مِنَ ٱلۡكِتَٰبِ وَمَا هُوَ مِنَ ٱلۡكِتَٰبِ وَيَقُولُونَ هُوَ مِنۡ عِندِ ٱللَّهِ وَمَا هُوَ مِنۡ عِندِ ٱللَّهِۖ وَيَقُولُونَ عَلَى ٱللَّهِ ٱلۡكَذِبَ وَهُمۡ يَعۡلَمُونَ
Va az mijoni jahudijon gurūhe hastand, ki zaʙoni xeşro dar vaqti xondani kitoʙ kaç mekunand, to gumon kuned, ki on cī megūjand, az kitoʙi Alloh ast, dar hole, ki az kitoʙi Alloh nest. Va megūjand: In az çoniʙi Alloh ʙa Mūso omadaast, hol on ki az çoniʙi Alloh najomadaast. Baroi dunjo şuda donista ʙar Alloh durūƣ meʙandand
Surah Aal-e-Imran, Verse 78
مَا كَانَ لِبَشَرٍ أَن يُؤۡتِيَهُ ٱللَّهُ ٱلۡكِتَٰبَ وَٱلۡحُكۡمَ وَٱلنُّبُوَّةَ ثُمَّ يَقُولَ لِلنَّاسِ كُونُواْ عِبَادٗا لِّي مِن دُونِ ٱللَّهِ وَلَٰكِن كُونُواْ رَبَّـٰنِيِّـۧنَ بِمَا كُنتُمۡ تُعَلِّمُونَ ٱلۡكِتَٰبَ وَبِمَا كُنتُمۡ تَدۡرُسُونَ
Baroi heç insone sazovor nest, ki Alloh ʙa ū kitoʙ va hukm va pajomʙarī dihad, sipas ʙa mardum ʙigujad: "Ba çoi Alloh ʙandagoni man ʙoşed", ʙalki sazovori pajomʙaron in ast, ki ʙigūjand: "Ba saʙaʙi on ci ta'lim medoded va dars mexonded, ʙandagoni Alloh ʙoşed". (Modome, ki in iʙodat kardan ʙa pajomʙar loiq naʙoşad, pas ʙa heç mardum ʙa tariqi avlo şoista nest)
Surah Aal-e-Imran, Verse 79
وَلَا يَأۡمُرَكُمۡ أَن تَتَّخِذُواْ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةَ وَٱلنَّبِيِّـۧنَ أَرۡبَابًاۚ أَيَأۡمُرُكُم بِٱلۡكُفۡرِ بَعۡدَ إِذۡ أَنتُم مُّسۡلِمُونَ
Va şumoro (Muhammad sallallohu alajhi va sallam) heç goh farmon namedihad, ki fariştagon va pajomʙaronero ma'ʙudi xud ʙigired. Ej qurajşiho, ojo şumoro ʙa kufr farmon medihad, pas az in ki şumo musalmon hasted
Surah Aal-e-Imran, Verse 80
وَإِذۡ أَخَذَ ٱللَّهُ مِيثَٰقَ ٱلنَّبِيِّـۧنَ لَمَآ ءَاتَيۡتُكُم مِّن كِتَٰبٖ وَحِكۡمَةٖ ثُمَّ جَآءَكُمۡ رَسُولٞ مُّصَدِّقٞ لِّمَا مَعَكُمۡ لَتُؤۡمِنُنَّ بِهِۦ وَلَتَنصُرُنَّهُۥۚ قَالَ ءَأَقۡرَرۡتُمۡ وَأَخَذۡتُمۡ عَلَىٰ ذَٰلِكُمۡ إِصۡرِيۖ قَالُوٓاْ أَقۡرَرۡنَاۚ قَالَ فَٱشۡهَدُواْ وَأَنَا۠ مَعَكُم مِّنَ ٱلشَّـٰهِدِينَ
(Va ʙa jod ovar ej Rasul,) hangome, ki Alloh az pajomʙaron pajmon girift, ki şumoro kitoʙu hikmat dodaam; sipas pajomʙare peşi şumo omad, ki tasdiqkunandai on ci, ki ʙo xud dored, ʙojad ʙo ū imon ovared va ūro jorī kuned. Alloh farmud: "Ojo iqror dored va pajmoni maro ʙar on pazirufted?" Guftand: "Iqror kardem". Farmud: "Pas guvoh ʙoşed va man ham ʙo şumo az guvohon hastam
Surah Aal-e-Imran, Verse 81
فَمَن تَوَلَّىٰ بَعۡدَ ذَٰلِكَ فَأُوْلَـٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡفَٰسِقُونَ
Pas har kas ʙa'd az on rūj ʙargardonad, az zumrai fosiqon hast
Surah Aal-e-Imran, Verse 82
أَفَغَيۡرَ دِينِ ٱللَّهِ يَبۡغُونَ وَلَهُۥٓ أَسۡلَمَ مَن فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ طَوۡعٗا وَكَرۡهٗا وَإِلَيۡهِ يُرۡجَعُونَ
Ojo (fosiqoni ahli kitoʙ) ƣajr az dini Alloh, (ki on islom ast va onro Alloh ʙa Muhammad sallallohu alajhi va sallam firistod,) dini digare meçūjand, hol on ki on cī dar osmonho va zamin ast, ʙa ixtijor jo ʙeixtijor taslimi farmonravoi Ū hastand. Va ʙa nazdi Ū dar rūzi qijomat ʙozgardonda meşaved
Surah Aal-e-Imran, Verse 83
قُلۡ ءَامَنَّا بِٱللَّهِ وَمَآ أُنزِلَ عَلَيۡنَا وَمَآ أُنزِلَ عَلَىٰٓ إِبۡرَٰهِيمَ وَإِسۡمَٰعِيلَ وَإِسۡحَٰقَ وَيَعۡقُوبَ وَٱلۡأَسۡبَاطِ وَمَآ أُوتِيَ مُوسَىٰ وَعِيسَىٰ وَٱلنَّبِيُّونَ مِن رَّبِّهِمۡ لَا نُفَرِّقُ بَيۡنَ أَحَدٖ مِّنۡهُمۡ وَنَحۡنُ لَهُۥ مُسۡلِمُونَ
Bigū ʙa onon ej Rasul: «Ba Alloh ʙovar kardem va moro ma'ʙude gajr az Ū nest va ʙa on ci ʙar mo nozil şudaast va on cī ʙar Iʙrohimu Ismoil va Ishoqu Ja'quʙ va farzandoni ū (Ja'quʙ) va niz on cī ʙar Mūsovu Iso va pajomʙaroni digar az çoniʙi Parvardigoraşon nozil şudaast, imon ovardem. Mijoni heç jak az eşon farqe namenihem va hama ʙa ruʙuʙijat va uluhijati Parvardigoramon iqror hastem va taslimi irodai Ū hastem»
Surah Aal-e-Imran, Verse 84
وَمَن يَبۡتَغِ غَيۡرَ ٱلۡإِسۡلَٰمِ دِينٗا فَلَن يُقۡبَلَ مِنۡهُ وَهُوَ فِي ٱلۡأٓخِرَةِ مِنَ ٱلۡخَٰسِرِينَ
Va har kas, ki dinero ƣajr az islom ʙipazirad, pas amalaş mardud va qaʙul nest va dar oxirat az zijondidagon xohad ʙud. (Islom, taslim şudan ʙa Alloh va sar furū ovardan ʙa to'at va pajravi kardan ʙa Muhammad sallallohu alajhi va sallam ast)
Surah Aal-e-Imran, Verse 85
كَيۡفَ يَهۡدِي ٱللَّهُ قَوۡمٗا كَفَرُواْ بَعۡدَ إِيمَٰنِهِمۡ وَشَهِدُوٓاْ أَنَّ ٱلرَّسُولَ حَقّٞ وَجَآءَهُمُ ٱلۡبَيِّنَٰتُۚ وَٱللَّهُ لَا يَهۡدِي ٱلۡقَوۡمَ ٱلظَّـٰلِمِينَ
Cī guna Alloh hidojat kunad qavmero, ki avval imon ovardand (va ʙa haqqonijati pajomʙar Muhammad sallallohu alajhi va sallam şahodat dodand va daloilu ojoti ravşanro muşohida kardand,) sipas kofir şudand? Alloh sitamkoronero, ki kufrro ʙar imon ixtijor kardand, hidojat namekunad
Surah Aal-e-Imran, Verse 86
أُوْلَـٰٓئِكَ جَزَآؤُهُمۡ أَنَّ عَلَيۡهِمۡ لَعۡنَةَ ٱللَّهِ وَٱلۡمَلَـٰٓئِكَةِ وَٱلنَّاسِ أَجۡمَعِينَ
Çazoi on zolimon in ast, ki la'nati Alloh va fariştagon va hamai mardum ʙar onon ast. Pas onon az rahmati Alloh dur hastand
Surah Aal-e-Imran, Verse 87
خَٰلِدِينَ فِيهَا لَا يُخَفَّفُ عَنۡهُمُ ٱلۡعَذَابُ وَلَا هُمۡ يُنظَرُونَ
Aʙadī dar dūzax ʙimonand va az azoʙaşon kam naşavad, to kame rohat kunand va agar uzr peşa kunand, mūxlataşon nadihand
Surah Aal-e-Imran, Verse 88
إِلَّا ٱلَّذِينَ تَابُواْ مِنۢ بَعۡدِ ذَٰلِكَ وَأَصۡلَحُواْ فَإِنَّ ٱللَّهَ غَفُورٞ رَّحِيمٌ
magar onon, ki ʙa'd az kufraşon tavʙai nasuh kardand, va isloh şudand, pas Alloh tavʙaaşonro qaʙul mekunad, zero Alloh omūrzanda va mehruʙon ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 89
إِنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ بَعۡدَ إِيمَٰنِهِمۡ ثُمَّ ٱزۡدَادُواْ كُفۡرٗا لَّن تُقۡبَلَ تَوۡبَتُهُمۡ وَأُوْلَـٰٓئِكَ هُمُ ٱلضَّآلُّونَ
Tavʙai kasone, ki pas az imon ovardanaşon kofir şudand va ʙar kufri xud afzudand, to dami marg, pazirufta naxohad şud. Inho gumrohonand
Surah Aal-e-Imran, Verse 90
إِنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ وَمَاتُواْ وَهُمۡ كُفَّارٞ فَلَن يُقۡبَلَ مِنۡ أَحَدِهِم مِّلۡءُ ٱلۡأَرۡضِ ذَهَبٗا وَلَوِ ٱفۡتَدَىٰ بِهِۦٓۗ أُوْلَـٰٓئِكَ لَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٞ وَمَا لَهُم مِّن نَّـٰصِرِينَ
Onon, ki inkor kardand (pajomʙarii Muhammad (sallallohu alajhi va sallam) -ro) va ʙar aqidai kufraşon murdand, agar ʙixohand, ʙa andozai hamai zamin tillo dihand va xeştanro az azoʙ ʙozxarand, az onho pazirufta naxohad şud. Barojaşon azoʙe dardnok ast va onhoro heç jovare nest
Surah Aal-e-Imran, Verse 91
لَن تَنَالُواْ ٱلۡبِرَّ حَتَّىٰ تُنفِقُواْ مِمَّا تُحِبُّونَۚ وَمَا تُنفِقُواْ مِن شَيۡءٖ فَإِنَّ ٱللَّهَ بِهِۦ عَلِيمٞ
Çaannatro darnaxohed joft, to on goh, ki az on cī dūst medored, nafaqa (xajr) kuned. Va har cī nafaqa mekuned, xoh kam ʙoşad jo zijod, Alloh ʙa on ogoh ast. Va har kasro muvofiqi nafaqaaş açr medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 92
۞كُلُّ ٱلطَّعَامِ كَانَ حِلّٗا لِّبَنِيٓ إِسۡرَـٰٓءِيلَ إِلَّا مَا حَرَّمَ إِسۡرَـٰٓءِيلُ عَلَىٰ نَفۡسِهِۦ مِن قَبۡلِ أَن تُنَزَّلَ ٱلتَّوۡرَىٰةُۚ قُلۡ فَأۡتُواْ بِٱلتَّوۡرَىٰةِ فَٱتۡلُوهَآ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ
Hamai taomhoi pok qaʙl az nozil şudani Tavrot ʙaroi ʙani Isroil halol ʙud, ʙa çuz cizhoe andake, ki Ja'quʙ (alajhissalom ʙa saʙaʙi ʙemoriaş) ʙaroi xud harom karda ʙud. Vale Alloh ʙa saʙaʙi sitamkorii ʙani Isroil ʙa'ze ta'omhoero, ki ʙaroi onon halol ʙud, harom gardonid; Bigu: «agar rostgu hasted, pas, Tavrotro ʙijovaredu ʙixoned
Surah Aal-e-Imran, Verse 93
فَمَنِ ٱفۡتَرَىٰ عَلَى ٱللَّهِ ٱلۡكَذِبَ مِنۢ بَعۡدِ ذَٰلِكَ فَأُوْلَـٰٓئِكَ هُمُ ٱلظَّـٰلِمُونَ
Va kasone, ki pas az on ʙa Alloh durūƣ nisʙat dihand, onho sitamkoronand
Surah Aal-e-Imran, Verse 94
قُلۡ صَدَقَ ٱللَّهُۗ فَٱتَّبِعُواْ مِلَّةَ إِبۡرَٰهِيمَ حَنِيفٗاۖ وَمَا كَانَ مِنَ ٱلۡمُشۡرِكِينَ
Bigū (ʙa onon ej Rasul): «Alloh rost megūjad. Agar rostgū ʙoşed, pas ʙa dini hanifi Iʙrohim pajravī namoed. (Zero dar pajravī namudani oini Iʙrohim alajhissalom pajravii Muhammad (sallallohu alajhi va sallam) ast.) Va Iʙrohim alajhissalom az gurūhi muşrikon naʙud
Surah Aal-e-Imran, Verse 95
إِنَّ أَوَّلَ بَيۡتٖ وُضِعَ لِلنَّاسِ لَلَّذِي بِبَكَّةَ مُبَارَكٗا وَهُدٗى لِّلۡعَٰلَمِينَ
Naxustin xonae, ki ʙaroi mardum ʙaroi iʙodati Alloh dar rūi zamin ʙino şud, "Bajtulloh" ast, ki dar Makka qaror dorad. Va in xona muʙorak ast, (açru podoş dar on zijod meşavad, rahmathoi Ilohī dar on ço nozil meşavand va on qiʙlai mu'minon ast.) Xonaest, ki çahonijonro saʙaʙi ʙarakat va hidojat ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 96
فِيهِ ءَايَٰتُۢ بَيِّنَٰتٞ مَّقَامُ إِبۡرَٰهِيمَۖ وَمَن دَخَلَهُۥ كَانَ ءَامِنٗاۗ وَلِلَّهِ عَلَى ٱلنَّاسِ حِجُّ ٱلۡبَيۡتِ مَنِ ٱسۡتَطَاعَ إِلَيۡهِ سَبِيلٗاۚ وَمَن كَفَرَ فَإِنَّ ٱللَّهَ غَنِيٌّ عَنِ ٱلۡعَٰلَمِينَ
Dar on ço nişonahoi ravşan ast va dalolat mekunad ʙa in ki Iʙrohim onro ʙino kardaast va Alloh on ʙinoro muşarraf gardonidaast. Dar on çoj maqomi Iʙrohim hast. Va xar kī ʙa on doxil şavad, emin ast. Va Alloh haççi xonai Ka'ʙaro ʙar kasone az mardum, ki tavonoii raftan ʙo on çoro dorand, farz gardonidaast. Va har kī rohi kufr peş girad, (ja'ne, farzijati haçro inkor kunad,) ʙidonad, ki Alloh ʙar çahonijon mūhtoç nest»
Surah Aal-e-Imran, Verse 97
قُلۡ يَـٰٓأَهۡلَ ٱلۡكِتَٰبِ لِمَ تَكۡفُرُونَ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ وَٱللَّهُ شَهِيدٌ عَلَىٰ مَا تَعۡمَلُونَ
Bigu: (ʙa jahud va nasoro) «Ej ahli kitoʙ, caro ojoti Allohro inkor mekuned, hol on ki medoned dini Alloh, islom ast va munkir meşaved on huççathoero, ki ʙa in din dalolat mekunand. Alloh ʙar on ci mekuned, guvoh ast!»
Surah Aal-e-Imran, Verse 98
قُلۡ يَـٰٓأَهۡلَ ٱلۡكِتَٰبِ لِمَ تَصُدُّونَ عَن سَبِيلِ ٱللَّهِ مَنۡ ءَامَنَ تَبۡغُونَهَا عِوَجٗا وَأَنتُمۡ شُهَدَآءُۗ وَمَا ٱللَّهُ بِغَٰفِلٍ عَمَّا تَعۡمَلُونَ
Bigū: «Ej ahli kitoʙ, ʙa cī saʙaʙ onhoro, ki imon ovardaand, az rohi Alloh ʙozmedored va mexohed on rohro kaç nişon dihed va şumo xuʙ medoned, ki ʙa on ci ki man ovardaam, haq ast? Alloh az on cī ki mekuned, ƣofil nest va şumoro ʙaroi korhojaton, çazo medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 99
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓاْ إِن تُطِيعُواْ فَرِيقٗا مِّنَ ٱلَّذِينَ أُوتُواْ ٱلۡكِتَٰبَ يَرُدُّوكُم بَعۡدَ إِيمَٰنِكُمۡ كَٰفِرِينَ
Ej kasone, ki imon ovardaed ʙa Alloh va Rasuli Ū, agar ʙa gurūhe az ahli kitoʙ (jahudu nasoro), ki ʙa onon Tavrotu Inçil doda şuda ʙud, ito'at kuned, şumoro gumroh karda dar dinaton şuʙha meandozand va ʙa'd az imonaton şumoro ʙa kufr ʙozmegardonand. Pas az onon heç fikr va maslihatero qaʙul nakuned
Surah Aal-e-Imran, Verse 100
وَكَيۡفَ تَكۡفُرُونَ وَأَنتُمۡ تُتۡلَىٰ عَلَيۡكُمۡ ءَايَٰتُ ٱللَّهِ وَفِيكُمۡ رَسُولُهُۥۗ وَمَن يَعۡتَصِم بِٱللَّهِ فَقَدۡ هُدِيَ إِلَىٰ صِرَٰطٖ مُّسۡتَقِيمٖ
Va cī guna kofir meşaved ej mu'minon, dar hole, ki ojoti Alloh ʙar şumo xonda meşavad va rasuli Ū Muhammad (sallallohu alajhi va sallam) dar mijoni şumost? Va har kī ʙa Alloh tavakkal kunad va ʙa Qur'onu sunnat amal kunad, ʙa rohi rost hidojat şudaast
Surah Aal-e-Imran, Verse 101
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ ٱتَّقُواْ ٱللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِۦ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسۡلِمُونَ
Ej kasone, ki imon ovardaed, ʙa Alloh va Rasuli Ū on cunon ki şoistai tars az Alloh ast, az Ū ʙitarsed, va to namired, magar musalmon ʙoşed
Surah Aal-e-Imran, Verse 102
وَٱعۡتَصِمُواْ بِحَبۡلِ ٱللَّهِ جَمِيعٗا وَلَا تَفَرَّقُواْۚ وَٱذۡكُرُواْ نِعۡمَتَ ٱللَّهِ عَلَيۡكُمۡ إِذۡ كُنتُمۡ أَعۡدَآءٗ فَأَلَّفَ بَيۡنَ قُلُوبِكُمۡ فَأَصۡبَحۡتُم بِنِعۡمَتِهِۦٓ إِخۡوَٰنٗا وَكُنتُمۡ عَلَىٰ شَفَا حُفۡرَةٖ مِّنَ ٱلنَّارِ فَأَنقَذَكُم مِّنۡهَاۗ كَذَٰلِكَ يُبَيِّنُ ٱللَّهُ لَكُمۡ ءَايَٰتِهِۦ لَعَلَّكُمۡ تَهۡتَدُونَ
Va hamagon ʙa resmoni Alloh (ja'ne Qur'on) cang zaned va parokanda naşaved va az ne'mate, ki Alloh ʙar şumo arzonī doştaast, jod kuned: on hangom, ki ej mū'minon duşmani jakdigar ʙuded va Ū dilhojatonro ʙa muhaʙʙati xud va rasulaş çam' karda ʙo ham mehruʙon soxt va ʙa lutfi Ū ʙarodar şuded. Va ʙar laʙi cohe az otaş ʙuded, Alloh şumoro az on ʙa saʙaʙi islomaton ʙirahonid. Alloh ojoti xudro ʙaroi şumo incunin ʙajon mekunad, to hidojat joʙed va gumroh naşaved
Surah Aal-e-Imran, Verse 103
وَلۡتَكُن مِّنكُمۡ أُمَّةٞ يَدۡعُونَ إِلَى ٱلۡخَيۡرِ وَيَأۡمُرُونَ بِٱلۡمَعۡرُوفِ وَيَنۡهَوۡنَ عَنِ ٱلۡمُنكَرِۚ وَأُوْلَـٰٓئِكَ هُمُ ٱلۡمُفۡلِحُونَ
Bojad, ki az mijoni şumo ej mū'minon gurūhe ʙoşand, ki ʙa xajr da'vat kunand va amri ʙa ma'ruf va nahī az munkar kunand, inho naçot joftagonand
Surah Aal-e-Imran, Verse 104
وَلَا تَكُونُواْ كَٱلَّذِينَ تَفَرَّقُواْ وَٱخۡتَلَفُواْ مِنۢ بَعۡدِ مَا جَآءَهُمُ ٱلۡبَيِّنَٰتُۚ وَأُوْلَـٰٓئِكَ لَهُمۡ عَذَابٌ عَظِيمٞ
Ba monandi on kasone (az ahli kitoʙ) naʙoşed, ki pas az on ki ojoti ravşani Alloh ʙar onho oşkor şud, parokandavu gurūh - gurūh gaştand va ʙo jakdigar ixtilof (ziddijat) varzidand, alʙatta ʙaroi onho azoʙi ʙuzurgi dardnok xohad ʙud
Surah Aal-e-Imran, Verse 105
يَوۡمَ تَبۡيَضُّ وُجُوهٞ وَتَسۡوَدُّ وُجُوهٞۚ فَأَمَّا ٱلَّذِينَ ٱسۡوَدَّتۡ وُجُوهُهُمۡ أَكَفَرۡتُم بَعۡدَ إِيمَٰنِكُمۡ فَذُوقُواْ ٱلۡعَذَابَ بِمَا كُنتُمۡ تَكۡفُرُونَ
On rūzi qijomat, ki gurūhe safedrūj va gurūhe sijahrūj şavand. Ammo onon, ki sijoh gaşt rūjhojaşon, ʙa onon sarzaniş karda gūjand: «Ojo şumo pas az imon ovardanaton kofir şuded? Ba saʙaʙi kofir şudanaton ʙicaşed azoʙi Allohro!»
Surah Aal-e-Imran, Verse 106
وَأَمَّا ٱلَّذِينَ ٱبۡيَضَّتۡ وُجُوهُهُمۡ فَفِي رَحۡمَةِ ٱللَّهِۖ هُمۡ فِيهَا خَٰلِدُونَ
Ammo onon, ki safedrūj şudaand, hameşa ʙoqī va çovidona dar rahmati Parvardigor ʙoşand
Surah Aal-e-Imran, Verse 107
تِلۡكَ ءَايَٰتُ ٱللَّهِ نَتۡلُوهَا عَلَيۡكَ بِٱلۡحَقِّۗ وَمَا ٱللَّهُ يُرِيدُ ظُلۡمٗا لِّلۡعَٰلَمِينَ
Inho ojoti Alloh ast, ki -ej Pajomʙar- ʙa sidq va ʙovarj ʙar tu mexonem. Va Alloh ʙa mardumi çahon sitam ravo namedorad va haqqi heç kasro kam namekunad; zero, ki Ū ta'olo hukmkunandai odil ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 108
وَلِلَّهِ مَا فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِي ٱلۡأَرۡضِۚ وَإِلَى ٱللَّهِ تُرۡجَعُ ٱلۡأُمُورُ
Az oni Alloh ast har cī dar osmonhovu zamin ast va ʙozgaşti hama mardum ʙa sūi Ūst va hamagonro muvofiqi amalaşon çazo medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 109
كُنتُمۡ خَيۡرَ أُمَّةٍ أُخۡرِجَتۡ لِلنَّاسِ تَأۡمُرُونَ بِٱلۡمَعۡرُوفِ وَتَنۡهَوۡنَ عَنِ ٱلۡمُنكَرِ وَتُؤۡمِنُونَ بِٱللَّهِۗ وَلَوۡ ءَامَنَ أَهۡلُ ٱلۡكِتَٰبِ لَكَانَ خَيۡرٗا لَّهُمۚ مِّنۡهُمُ ٱلۡمُؤۡمِنُونَ وَأَكۡثَرُهُمُ ٱلۡفَٰسِقُونَ
Şumo, -ej ummatoni Muhammad sallallohu alajhi va sallam- ʙehtarin ummate hasted az mijoni mardum ʙa vuçudomada, ki amr ʙa ma'ruf va nahī az munkar mekuned va ʙa Alloh imon dored, ki amalaton onro qavī mekunad. Agar ahli kitoʙ (jahudu nasoro) niz imon ʙijovarand (ʙa monandi şumo ʙa Muhammad sallallohu alajhi va sallam va ʙa on ci ki ovardaast az nazdi Alloh,) ʙarojaşon ʙehtar ast dar dunjovu oxirat. Ba'ze az onho mū'minand (va ʙa risolati Muhammad sallallohu alajhi va sallam ʙovar mekunand,) vale ʙisjoraşon fosiqonandu az dini Alloh ʙerunand
Surah Aal-e-Imran, Verse 110
لَن يَضُرُّوكُمۡ إِلَّآ أَذٗىۖ وَإِن يُقَٰتِلُوكُمۡ يُوَلُّوكُمُ ٱلۡأَدۡبَارَ ثُمَّ لَا يُنصَرُونَ
Ba şumo on fosiqon az ahli kitoʙ çuz andak ozor digar oseʙe narasonand. Agar ʙo şumo çang kunand, puşt gardonida rūj ʙa gurez andozand va pirūz nagardand. Ba'd az on dar jagon holat ʙar şumo pirūz naşavand
Surah Aal-e-Imran, Verse 111
ضُرِبَتۡ عَلَيۡهِمُ ٱلذِّلَّةُ أَيۡنَ مَا ثُقِفُوٓاْ إِلَّا بِحَبۡلٖ مِّنَ ٱللَّهِ وَحَبۡلٖ مِّنَ ٱلنَّاسِ وَبَآءُو بِغَضَبٖ مِّنَ ٱللَّهِ وَضُرِبَتۡ عَلَيۡهِمُ ٱلۡمَسۡكَنَةُۚ ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمۡ كَانُواْ يَكۡفُرُونَ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ وَيَقۡتُلُونَ ٱلۡأَنۢبِيَآءَ بِغَيۡرِ حَقّٖۚ ذَٰلِكَ بِمَا عَصَواْ وَّكَانُواْ يَعۡتَدُونَ
Har ço, ki ʙoşand, nişonai xorī va pastī ʙar onho (jahudijon) zada şudaast, magar on ki dar amoni Alloh va dar amoni mardum ʙoşand, tanu çon va molaşonro emin medoştand. Va xaşmi Allohro ovardand va ʙar onho mūhri ʙadʙaxtī zada şud va nameʙinī jahudijonro, ki az ahli imon metarsand va in hama ʙa on saʙaʙ ʙud, ki ʙa ojoti Alloh kofir şudand va pajomʙaronro ʙa nohaqqī kuştand va isjon (nofarmonī) varzidand va taçovuz kardand
Surah Aal-e-Imran, Verse 112
۞لَيۡسُواْ سَوَآءٗۗ مِّنۡ أَهۡلِ ٱلۡكِتَٰبِ أُمَّةٞ قَآئِمَةٞ يَتۡلُونَ ءَايَٰتِ ٱللَّهِ ءَانَآءَ ٱلَّيۡلِ وَهُمۡ يَسۡجُدُونَ
Ahli kitoʙ hama ʙaroʙar nestand. Gurūhe ʙa to'ati Alloh ʙarpoand (va ʙa Muhammad sallallohu alajhi va sallam imon ovardand.) Ojoti Allohro nisfi şaʙ tilovat karda va ʙa Alloh munoçot mekunand va saçda ʙa çoj meovarand
Surah Aal-e-Imran, Verse 113
يُؤۡمِنُونَ بِٱللَّهِ وَٱلۡيَوۡمِ ٱلۡأٓخِرِ وَيَأۡمُرُونَ بِٱلۡمَعۡرُوفِ وَيَنۡهَوۡنَ عَنِ ٱلۡمُنكَرِ وَيُسَٰرِعُونَ فِي ٱلۡخَيۡرَٰتِۖ وَأُوْلَـٰٓئِكَ مِنَ ٱلصَّـٰلِحِينَ
Ba Alloh va rūzi qijomat imon dorand va amr ʙa ma'ruf va nahī az munkar mekunand va ʙa korhoi nek meşitoʙand va az çumlai solehonand
Surah Aal-e-Imran, Verse 114
وَمَا يَفۡعَلُواْ مِنۡ خَيۡرٖ فَلَن يُكۡفَرُوهُۗ وَٱللَّهُ عَلِيمُۢ بِٱلۡمُتَّقِينَ
Har kori xajre, ki ançom medihand, ʙehuda nameravad va az savoʙi on mahrum karda naşavand, zero Alloh ʙa parhezgorone, ki xudro az gunoh nigoh medorand, donost
Surah Aal-e-Imran, Verse 115
إِنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ لَن تُغۡنِيَ عَنۡهُمۡ أَمۡوَٰلُهُمۡ وَلَآ أَوۡلَٰدُهُم مِّنَ ٱللَّهِ شَيۡـٔٗاۖ وَأُوْلَـٰٓئِكَ أَصۡحَٰبُ ٱلنَّارِۖ هُمۡ فِيهَا خَٰلِدُونَ
Haroina kasone, ki ʙa ojoti vaj kufr varzidand va pajomʙaronaşro takziʙ kardaand, heç naçotdihandae onhoro az azoʙi Alloh naçot namedihad. Va farzandon va molhojaşon, ki ʙaroi muqoʙala ʙo saxtiho omoda karda ʙudand, ʙa onho foidae namerasonad va çovidona dar çahannam ʙoşand
Surah Aal-e-Imran, Verse 116
مَثَلُ مَا يُنفِقُونَ فِي هَٰذِهِ ٱلۡحَيَوٰةِ ٱلدُّنۡيَا كَمَثَلِ رِيحٖ فِيهَا صِرٌّ أَصَابَتۡ حَرۡثَ قَوۡمٖ ظَلَمُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ فَأَهۡلَكَتۡهُۚ وَمَا ظَلَمَهُمُ ٱللَّهُ وَلَٰكِنۡ أَنفُسَهُمۡ يَظۡلِمُونَ
Misoli on ci kofiron dar zindagii in dunjo xajr mekunand, monandi şamolest ʙo xunukii saxt ast, ki ʙa kiştzori qavmi ʙar xud sitam karda merasad va onro noʙud sozad. Va Alloh ʙar onho sitam nakardaast, vale onho ʙa saʙaʙi gunohaşon ʙar xud sitam mekunand
Surah Aal-e-Imran, Verse 117
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ لَا تَتَّخِذُواْ بِطَانَةٗ مِّن دُونِكُمۡ لَا يَأۡلُونَكُمۡ خَبَالٗا وَدُّواْ مَا عَنِتُّمۡ قَدۡ بَدَتِ ٱلۡبَغۡضَآءُ مِنۡ أَفۡوَٰهِهِمۡ وَمَا تُخۡفِي صُدُورُهُمۡ أَكۡبَرُۚ قَدۡ بَيَّنَّا لَكُمُ ٱلۡأٓيَٰتِۖ إِن كُنتُمۡ تَعۡقِلُونَ
Ej kasone, ki imon ovardaed ʙa Alloh va rasuli Ū va amal karded ʙa şariati Ū. Az ƣajri xudaton kofironro dūsti pinhonī ʙarnagired, onho az rasondani har guna zijon va ʙadī ʙa şumo xuddorī namekunand, dūst dorand, ki şumo giriftori ranç va maşaqqat şaved. Duşmanie, ki az dahoni onho oşkor ast va on ci, ki dar dil pinhon dorand, ʙuzurgtarast. Ba rostī, ki ojotro ʙaroi şumo ʙajon namudem, agar ʙiandeşed. amrro ʙarojaton ravşan kardaast. Caro şumo onhoro dūst dored? Pand gired az ojoti Alloh va huşjor ʙoşed
Surah Aal-e-Imran, Verse 118
هَـٰٓأَنتُمۡ أُوْلَآءِ تُحِبُّونَهُمۡ وَلَا يُحِبُّونَكُمۡ وَتُؤۡمِنُونَ بِٱلۡكِتَٰبِ كُلِّهِۦ وَإِذَا لَقُوكُمۡ قَالُوٓاْ ءَامَنَّا وَإِذَا خَلَوۡاْ عَضُّواْ عَلَيۡكُمُ ٱلۡأَنَامِلَ مِنَ ٱلۡغَيۡظِۚ قُلۡ مُوتُواْ بِغَيۡظِكُمۡۗ إِنَّ ٱللَّهَ عَلِيمُۢ بِذَاتِ ٱلصُّدُورِ
Ogoh ʙoşed, ki şumo ononro dūst medored va hol on ki onho şumoro dūst nadorand. Şumo ʙa hamai in kitoʙhoi nozil şuda imon ovardaed va onon ʙa kitoʙi Qur'on imon naovardand. Pas ci guna ononro dūst medored? Cun şumoro ʙuʙinand, gūjand: (az rūi nifoq) «Mo ham imon ovardaem». Va cun xilvat kunand, az ƣojati kinae, ki ʙa şumo dorand, saranguşti xud ʙa dandon gazand, (az on ci meʙinand az ulfatu muhaʙʙati musulmonon ʙo hamdigar.) Bigū: "Bo xaşme, ki dored, ʙimired va alʙatta Alloh ʙa on ci ki dar daruni sinahost, donost". Va har kasro az on ci peştar omoda kardaast, xuʙī jo ʙadī çazo medihad. Alloh on ciro ki dar dili kuffor va munofiqin ʙud, ʙaroi ʙandagoni mū'mini xud ʙajon kard
Surah Aal-e-Imran, Verse 119
إِن تَمۡسَسۡكُمۡ حَسَنَةٞ تَسُؤۡهُمۡ وَإِن تُصِبۡكُمۡ سَيِّئَةٞ يَفۡرَحُواْ بِهَاۖ وَإِن تَصۡبِرُواْ وَتَتَّقُواْ لَا يَضُرُّكُمۡ كَيۡدُهُمۡ شَيۡـًٔاۗ إِنَّ ٱللَّهَ بِمَا يَعۡمَلُونَ مُحِيطٞ
Az alomati duşmanii onon in ast, ki agar xajre ʙa şumo rasad, norohat meşavand va agar duşmane ʙar şumo ƣalaʙa kunad va jo ʙa'ze muşkiloti dunjavī ʙarojaton peş ojad, xuşhol meşavand. Agar saʙr kuned dar musiʙatho va parhezgorī kuned dar amr va nahjhoi Alloh, az makraşon ʙa şumo zijone narasad, ki Alloh ʙar har kori ʙade, ki mekunand on kofiron, ogohī dorad va ononro çazo medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 120
وَإِذۡ غَدَوۡتَ مِنۡ أَهۡلِكَ تُبَوِّئُ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ مَقَٰعِدَ لِلۡقِتَالِۗ وَٱللَّهُ سَمِيعٌ عَلِيمٌ
Va ʙa jod ovar hangomero, ki sahargohon az mijoni axli xonai xud ʙerun raftī ʙa çangi Uhud va çoi mū'minonro ʙaroi çang ta'in namudī. Va ashoʙatro dar on çojgoh ʙar muqoʙili muşrikin qaror kardī va farmudī heç kas ʙa çang nameʙarojad, to ʙa ū amr naşavad. Va Alloh şunavo va donost. Va heç cize az korhojaton ʙar Ū pinhon namemonad
Surah Aal-e-Imran, Verse 121
إِذۡ هَمَّت طَّآئِفَتَانِ مِنكُمۡ أَن تَفۡشَلَا وَٱللَّهُ وَلِيُّهُمَاۗ وَعَلَى ٱللَّهِ فَلۡيَتَوَكَّلِ ٱلۡمُؤۡمِنُونَ
Ba jod ovar ej Rasul, cun ʙani Salama va ʙani Horisa ʙo hamrohi sardori munofiqaşon Aʙdullo ʙinni Uʙaj az tars mexostand, ki dar çang sustī namojand va ammo Alloh nigohaşon doşt, pas hamrohi tu ʙa Alloh tavakkal kardand. Va mū'minon ʙojad ʙar Alloh tavakkal kunand
Surah Aal-e-Imran, Verse 122
وَلَقَدۡ نَصَرَكُمُ ٱللَّهُ بِبَدۡرٖ وَأَنتُمۡ أَذِلَّةٞۖ فَٱتَّقُواْ ٱللَّهَ لَعَلَّكُمۡ تَشۡكُرُونَ
Alʙatta Alloh şumoro, (ej Rasul,) dar Badr pirūz kard ʙar duşmanhoi muşrikaton va hol on ki notavon ʙuded. Pas az Alloh ʙitarsed, ʙojad şukrguzori ne'mathojaş şaved
Surah Aal-e-Imran, Verse 123
إِذۡ تَقُولُ لِلۡمُؤۡمِنِينَ أَلَن يَكۡفِيَكُمۡ أَن يُمِدَّكُمۡ رَبُّكُم بِثَلَٰثَةِ ءَالَٰفٖ مِّنَ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةِ مُنزَلِينَ
Ba jod ovar (ej Rasul) cun meguftj dar rūzi Badr ʙa mū'minon, ojo şumoro kofī nest, ki Parvardigoraton şumoro ʙa se hazor farişta, ki az osmon furud meojand, jorī kunad
Surah Aal-e-Imran, Verse 124
بَلَىٰٓۚ إِن تَصۡبِرُواْ وَتَتَّقُواْ وَيَأۡتُوكُم مِّن فَوۡرِهِمۡ هَٰذَا يُمۡدِدۡكُمۡ رَبُّكُم بِخَمۡسَةِ ءَالَٰفٖ مِّنَ ٱلۡمَلَـٰٓئِكَةِ مُسَوِّمِينَ
Bale, agar saʙr kuned dar muqoʙilijati duşman va parhezgorī namoed, cun muşrikon şitoʙon sūi şumo ʙa gumone, ki ʙar şumo pirūz meşavand, ʙa çang ojand, Alloh ʙo panç hazor az fariştagoni nişonador şumoro jorī kunad
Surah Aal-e-Imran, Verse 125
وَمَا جَعَلَهُ ٱللَّهُ إِلَّا بُشۡرَىٰ لَكُمۡ وَلِتَطۡمَئِنَّ قُلُوبُكُم بِهِۦۗ وَمَا ٱلنَّصۡرُ إِلَّا مِنۡ عِندِ ٱللَّهِ ٱلۡعَزِيزِ ٱلۡحَكِيمِ
Va Alloh in joriro ʙo vositai fariştagonaş tanho ʙaroi şodmonī va dilgarmii şumo kard. Va nest pirūzī, magar az sūi Allohi pirūzmandu dono
Surah Aal-e-Imran, Verse 126
لِيَقۡطَعَ طَرَفٗا مِّنَ ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓاْ أَوۡ يَكۡبِتَهُمۡ فَيَنقَلِبُواْ خَآئِبِينَ
On pirūzie, ki Alloh dar Badr ʙa şumo dod, ʙa xotiri on ʙud, ki to gurūhe az kofironro halok kunad ʙa marg, jo xor va noumed ʙozgardonad ononero ki zinda mondand
Surah Aal-e-Imran, Verse 127
لَيۡسَ لَكَ مِنَ ٱلۡأَمۡرِ شَيۡءٌ أَوۡ يَتُوبَ عَلَيۡهِمۡ أَوۡ يُعَذِّبَهُمۡ فَإِنَّهُمۡ ظَٰلِمُونَ
Dar korhoi (sarnavişti) ʙandagon turo -ej Rasul- kore nest. Hama dar dasti Alloh ast. Şojad ʙa'ze az onon dar çangidan ʙo tu dilaşon kuşoda şavandu musalmon şavand, pas Alloh ononro ʙaxşad. Va kase, ki dar kufri xud ʙoqī mond, Alloh ūro dar dunjovu oxirat ʙa saʙaʙi sitamkoriaşon azoʙ medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 128
وَلِلَّهِ مَا فِي ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَمَا فِي ٱلۡأَرۡضِۚ يَغۡفِرُ لِمَن يَشَآءُ وَيُعَذِّبُ مَن يَشَآءُۚ وَٱللَّهُ غَفُورٞ رَّحِيمٞ
Tanho az oni Alloh ast har cī dar osmonho va zamin ast. Har kiro ʙixohad, ʙa rahmataş meomūrzad va har kiro ʙixohad, ʙa adlaş azoʙ mekunad va Alloh omūrzandavu mehruʙon ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 129
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ لَا تَأۡكُلُواْ ٱلرِّبَوٰٓاْ أَضۡعَٰفٗا مُّضَٰعَفَةٗۖ وَٱتَّقُواْ ٱللَّهَ لَعَلَّكُمۡ تُفۡلِحُونَ
Ej kasone, ki ʙa Allohu Rasulaş imon ovardaed, riʙoro ʙo tamomi nav'hojaş naxūred. Cun qarz doded, ʙar on izofa nagired, agar kame ʙoşad ham. Va az Alloh ʙitarsed va qonunhoi şari'atro ri'oja kuned, to rastagor şaved dar dunjovu oxirat
Surah Aal-e-Imran, Verse 130
وَٱتَّقُواْ ٱلنَّارَ ٱلَّتِيٓ أُعِدَّتۡ لِلۡكَٰفِرِينَ
Va ʙitarsed az otaşe, ki ʙaroi kofiron omoda şudaast
Surah Aal-e-Imran, Verse 131
وَأَطِيعُواْ ٱللَّهَ وَٱلرَّسُولَ لَعَلَّكُمۡ تُرۡحَمُونَ
Va ʙa Allohu Rasul -ej mu'minon- ito'at kuned, to ʙuvad, ki rahmat karda şaved
Surah Aal-e-Imran, Verse 132
۞وَسَارِعُوٓاْ إِلَىٰ مَغۡفِرَةٖ مِّن رَّبِّكُمۡ وَجَنَّةٍ عَرۡضُهَا ٱلسَّمَٰوَٰتُ وَٱلۡأَرۡضُ أُعِدَّتۡ لِلۡمُتَّقِينَ
Va ʙişitoʙed dar to'ati Alloh va Rasulaş, to noil şaved omūrzişi Parvardigoratonro va ʙa on ʙihişt rasidanro, ki andozaaş ʙa qadri hamai osmonhovu zamin ast va ʙaroi parhezgoron omoda şudaast
Surah Aal-e-Imran, Verse 133
ٱلَّذِينَ يُنفِقُونَ فِي ٱلسَّرَّآءِ وَٱلضَّرَّآءِ وَٱلۡكَٰظِمِينَ ٱلۡغَيۡظَ وَٱلۡعَافِينَ عَنِ ٱلنَّاسِۗ وَٱللَّهُ يُحِبُّ ٱلۡمُحۡسِنِينَ
On kasone, ki dar tavongarivu tangdastī moli xudro dar rohi Alloh ehson mekunand va xaşmi xud furū meʙarand, ʙa saʙr va az xatoi mardum darmeguzarand, Alloh dūst medorad nekūkoronro
Surah Aal-e-Imran, Verse 134
وَٱلَّذِينَ إِذَا فَعَلُواْ فَٰحِشَةً أَوۡ ظَلَمُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ ذَكَرُواْ ٱللَّهَ فَٱسۡتَغۡفَرُواْ لِذُنُوبِهِمۡ وَمَن يَغۡفِرُ ٱلذُّنُوبَ إِلَّا ٱللَّهُ وَلَمۡ يُصِرُّواْ عَلَىٰ مَا فَعَلُواْ وَهُمۡ يَعۡلَمُونَ
Va on kason, ki cun kore zişt kunand jo ʙa xud sitame kunand, azoʙi Allohro ʙa jod ovarda dar hol Allohro jod mekunand va ʙaroi gunohoni xeş omūrziş mexohand va kist çuz Alloh, ki gunohonro ʙijomūrzad? Va cun ʙa ʙadii gunoh ogohand, dar on cī mekardand, ʙardavom naʙoşand. Va onon medonand, ki agar tavʙa kunand, Alloh ononro meʙaxşad
Surah Aal-e-Imran, Verse 135
أُوْلَـٰٓئِكَ جَزَآؤُهُم مَّغۡفِرَةٞ مِّن رَّبِّهِمۡ وَجَنَّـٰتٞ تَجۡرِي مِن تَحۡتِهَا ٱلۡأَنۡهَٰرُ خَٰلِدِينَ فِيهَاۚ وَنِعۡمَ أَجۡرُ ٱلۡعَٰمِلِينَ
Açri in gurūhe, ki cunin sifathoro dorand ʙarojaşon omurziş ast az çoniʙi Parvardigoraşon va niz ʙihişthoe, ki dar on az zeri daraxtho va qasrhojaş çūjho çorist. Dar on ço çovidonand va ci xuʙast podoşi ito'atkunandagon
Surah Aal-e-Imran, Verse 136
قَدۡ خَلَتۡ مِن قَبۡلِكُمۡ سُنَنٞ فَسِيرُواْ فِي ٱلۡأَرۡضِ فَٱنظُرُواْ كَيۡفَ كَانَ عَٰقِبَةُ ٱلۡمُكَذِّبِينَ
(Dar in ojat Alloh ʙa mū'minon az saʙaʙi on, ki dar çangi Uhud musiʙate ʙa onon rasida ʙud xitoʙi tasallidihanda karda megujad:) Peş az şumo ummatone ʙudand, ki onon niz imtihon karda şuda ʙudand ʙa çang ʙo kofiron va nihojat pirūz gaştand, pas ʙar rūi zamin ʙigarded va ʙa caşmi iʙrat ʙingared pojoni kori onhoe, ki pajomʙaronro ʙa durūƣgūī nisʙat medodand, cī ʙudaast
Surah Aal-e-Imran, Verse 137
هَٰذَا بَيَانٞ لِّلنَّاسِ وَهُدٗى وَمَوۡعِظَةٞ لِّلۡمُتَّقِينَ
In Qur'on ʙajonkunandai rohi rost va pandest ʙaroi parhezgoron, onon, ki az Parvardigoraşon metarsand. Va az in Qur'on manfi'at megirand
Surah Aal-e-Imran, Verse 138
وَلَا تَهِنُواْ وَلَا تَحۡزَنُواْ وَأَنتُمُ ٱلۡأَعۡلَوۡنَ إِن كُنتُم مُّؤۡمِنِينَ
Dar çang ʙo kofiron sustī makuned va ʙa saʙaʙi şikast dar çangi Uhud andūhgin maʙoşed, zero agar sodiqona ʙa Alloh va Rasulaş imon ovarda ʙoşed, şumo ƣoliʙ hasted
Surah Aal-e-Imran, Verse 139
إِن يَمۡسَسۡكُمۡ قَرۡحٞ فَقَدۡ مَسَّ ٱلۡقَوۡمَ قَرۡحٞ مِّثۡلُهُۥۚ وَتِلۡكَ ٱلۡأَيَّامُ نُدَاوِلُهَا بَيۡنَ ٱلنَّاسِ وَلِيَعۡلَمَ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَيَتَّخِذَ مِنكُمۡ شُهَدَآءَۗ وَٱللَّهُ لَا يُحِبُّ ٱلظَّـٰلِمِينَ
Agar ʙar şumo zaxme rasid dar çangi Uhud, hamono rasida muşrikonro zaxme monandi on dar çanş Badr. In pirūz şudanu şikast xūrdan hodisahoest, ki megardonem onro mijoni mardumon ʙaroi hikmate, to ma'lum kunad Alloh on cizero medonist dar azal va çudo sozad mū'mini sodiqro az ƣajri on va qavmero az ʙajni şumojon ʙa şahodat nasiʙador gardonad. Va Alloh sitamkoronro dūst nadorad, ononro, ki az çang aqiʙnişinī kardand
Surah Aal-e-Imran, Verse 140
وَلِيُمَحِّصَ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ وَيَمۡحَقَ ٱلۡكَٰفِرِينَ
Va in şikaste, ki dar çangi Uhud şud, imtihone ʙud, to mū'minonro pokiza gardonad va ononro az munofiqon xalos kunad va kofironro noʙud sozad
Surah Aal-e-Imran, Verse 141
أَمۡ حَسِبۡتُمۡ أَن تَدۡخُلُواْ ٱلۡجَنَّةَ وَلَمَّا يَعۡلَمِ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ جَٰهَدُواْ مِنكُمۡ وَيَعۡلَمَ ٱلصَّـٰبِرِينَ
Ojo gumon dored (ej joroni Muhammad (alajhissalotu vassalom), ki ʙa ʙihişt xohed raft, hol on ki imtihon karda naşudaed ʙa vazninihoi çang va ʙa ʙihişt doxil naxohed şud to on dame, ki imtihon karda şaved va Alloh ma'lum mekunad az mijoni şumo cī kasone dar rohi Ū çihod mekunand va cī kasone dar muqoʙili duşman saʙr mekunand
Surah Aal-e-Imran, Verse 142
وَلَقَدۡ كُنتُمۡ تَمَنَّوۡنَ ٱلۡمَوۡتَ مِن قَبۡلِ أَن تَلۡقَوۡهُ فَقَدۡ رَأَيۡتُمُوهُ وَأَنتُمۡ تَنظُرُونَ
Hamono şumo -ej mū'minon- orzu mekarded çangidanro ʙo duşman peş az çangi Uhud; to noil şaved şahodatero, ki ʙarodaronaton dar çangi Badr dar rohi Alloh noil şudand. Pas ʙo caşmoni xud dided onro dar Uhud, aknun ʙiçanged va saʙr kuned
Surah Aal-e-Imran, Verse 143
وَمَا مُحَمَّدٌ إِلَّا رَسُولٞ قَدۡ خَلَتۡ مِن قَبۡلِهِ ٱلرُّسُلُۚ أَفَإِيْن مَّاتَ أَوۡ قُتِلَ ٱنقَلَبۡتُمۡ عَلَىٰٓ أَعۡقَٰبِكُمۡۚ وَمَن يَنقَلِبۡ عَلَىٰ عَقِبَيۡهِ فَلَن يَضُرَّ ٱللَّهَ شَيۡـٔٗاۚ وَسَيَجۡزِي ٱللَّهُ ٱلشَّـٰكِرِينَ
Şuʙhae nest, ki Muhammad (sallallohu alajhi va sallam) pajomʙarest, ki peş az ū pajomʙaroni digar ʙudaand, ki risolati Parvardigoraşonro merasonidand. Ojo agar ʙimirad jo kuşta şavad (cunon ki duşmanon xaʙari durūƣ pahn kardand,) şumo ʙa dini peşinai xud ʙozmegarded va dini pajomʙaratonro tark mekuned? Har kas, ki az dinaş ʙozgardad, heç zijone ʙa Alloh naxohad rasonid, ʙalki ʙa xudaş zijoni ʙuzurge rasonidaast. Ammo kase ustuvor ast dar imon va şukrguzor ast ʙar ne'mati Islom, Alloh şukrguzoronro podoş (mukofot) xohad dod
Surah Aal-e-Imran, Verse 144
وَمَا كَانَ لِنَفۡسٍ أَن تَمُوتَ إِلَّا بِإِذۡنِ ٱللَّهِ كِتَٰبٗا مُّؤَجَّلٗاۗ وَمَن يُرِدۡ ثَوَابَ ٱلدُّنۡيَا نُؤۡتِهِۦ مِنۡهَا وَمَن يُرِدۡ ثَوَابَ ٱلۡأٓخِرَةِ نُؤۡتِهِۦ مِنۡهَاۚ وَسَنَجۡزِي ٱلشَّـٰكِرِينَ
Heç şaxse namirad, magar ʙa irodai Alloh, ki navişta şudaast mūhlati vaqti ū. Har kas ʙo amalaş xohoni savoʙi rizqi in dunjo ʙoşad, ʙa ū medihem va ū dar oxirat nasiʙe nadorad va har kas ʙo amalaş xohoni savoʙi oxirat ʙoşad, ʙa ū medihem ʙarzijod ʙo hamrohii on rizqe, ki ʙaroi ū dar in dunjo taqsim karda şuda ʙud. Va şukrguzoronro podoş xohem dod
Surah Aal-e-Imran, Verse 145
وَكَأَيِّن مِّن نَّبِيّٖ قَٰتَلَ مَعَهُۥ رِبِّيُّونَ كَثِيرٞ فَمَا وَهَنُواْ لِمَآ أَصَابَهُمۡ فِي سَبِيلِ ٱللَّهِ وَمَا ضَعُفُواْ وَمَا ٱسۡتَكَانُواْۗ وَٱللَّهُ يُحِبُّ ٱلصَّـٰبِرِينَ
Cī ʙaso az pajomʙaroni guzaşta, ki gurūhi ʙisjore az ashoʙaşon hamrohi onon dar rohi Alloh ʙiçangidand, harcī ʙa onho rasid az çarohatu kuştor, sustī nakardand va notavon naşudand va sar furud najovardand dar peşi duşman, ʙalki saʙr kardand va Alloh saʙrkunandagonro dūst dorad
Surah Aal-e-Imran, Verse 146
وَمَا كَانَ قَوۡلَهُمۡ إِلَّآ أَن قَالُواْ رَبَّنَا ٱغۡفِرۡ لَنَا ذُنُوبَنَا وَإِسۡرَافَنَا فِيٓ أَمۡرِنَا وَثَبِّتۡ أَقۡدَامَنَا وَٱنصُرۡنَا عَلَى ٱلۡقَوۡمِ ٱلۡكَٰفِرِينَ
Tanho in saʙrkunandagon meguftand: «Ej Parvardigori mo, gunohoni moro va zijodaravihoi moro dar korhojamon ʙijomūrz va moro soʙitqadam gardon dar majdoni çang va dar ʙaroʙari onon, ki inkor kardand jagonagii turo va pajomʙarii pajomʙaronatro moro jorī kun»
Surah Aal-e-Imran, Verse 147
فَـَٔاتَىٰهُمُ ٱللَّهُ ثَوَابَ ٱلدُّنۡيَا وَحُسۡنَ ثَوَابِ ٱلۡأٓخِرَةِۗ وَٱللَّهُ يُحِبُّ ٱلۡمُحۡسِنِينَ
Pas Alloh ʙa onon çazoi nekro dod dar dunjo, ki on pirūzī ʙar duşman va ustuvorī dar zamin ast va niz çazoi nekro dar oxirat dod, ki on ʙihişti sarsaʙz ast. Va Alloh nakūkoronero, ki ʙo Parvardigori xud va mardumon xuşmuomila hastand, dūst dorad
Surah Aal-e-Imran, Verse 148
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓاْ إِن تُطِيعُواْ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ يَرُدُّوكُمۡ عَلَىٰٓ أَعۡقَٰبِكُمۡ فَتَنقَلِبُواْ خَٰسِرِينَ
Ej kasone, ki ʙa Allohu Rasulaş imon ovardaed, agar ʙa kasone, ki Uluhijati maro inkor kardand va Rasuli maro ʙovar nakardand, pajravī kuned, şumoro gumroh karda ʙa dini peşinaaton ʙarmegardonand, pas zijondida va halok ʙozmegarded
Surah Aal-e-Imran, Verse 149
بَلِ ٱللَّهُ مَوۡلَىٰكُمۡۖ وَهُوَ خَيۡرُ ٱلنَّـٰصِرِينَ
Hargiz, kofiron jorikunandai şumo nestand, ʙalki Alloh joridihandai şumost, ki ʙehtarini jorikunandagon ast! Ba jorii kase mūhtoç nest
Surah Aal-e-Imran, Verse 150
سَنُلۡقِي فِي قُلُوبِ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ ٱلرُّعۡبَ بِمَآ أَشۡرَكُواْ بِٱللَّهِ مَا لَمۡ يُنَزِّلۡ بِهِۦ سُلۡطَٰنٗاۖ وَمَأۡوَىٰهُمُ ٱلنَّارُۖ وَبِئۡسَ مَثۡوَى ٱلظَّـٰلِمِينَ
Dar dili kofiron tarsu vahm xohem afkand ʙa saʙaʙi on, ki ʙo Alloh cizero şarik muqarrar soxtand, hol on ki Alloh ʙaroi iʙodati on ʙutho heç huççate nafiristodaast. Holati kofiron dar dunjo; tarsu vahm ast az mūʹminon. Ammo dar oxirat makonaşon va çojgohaşon dūzax meʙoşad. Va in hama ʙa saʙaʙi sitam va duşmaniaşon meʙoşad. Va ci ʙad çojgohest
Surah Aal-e-Imran, Verse 151
وَلَقَدۡ صَدَقَكُمُ ٱللَّهُ وَعۡدَهُۥٓ إِذۡ تَحُسُّونَهُم بِإِذۡنِهِۦۖ حَتَّىٰٓ إِذَا فَشِلۡتُمۡ وَتَنَٰزَعۡتُمۡ فِي ٱلۡأَمۡرِ وَعَصَيۡتُم مِّنۢ بَعۡدِ مَآ أَرَىٰكُم مَّا تُحِبُّونَۚ مِنكُم مَّن يُرِيدُ ٱلدُّنۡيَا وَمِنكُم مَّن يُرِيدُ ٱلۡأٓخِرَةَۚ ثُمَّ صَرَفَكُمۡ عَنۡهُمۡ لِيَبۡتَلِيَكُمۡۖ وَلَقَدۡ عَفَا عَنكُمۡۗ وَٱللَّهُ ذُو فَضۡلٍ عَلَى ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
Alloh ʙa va'dae, ki ʙaroi şumo karda ʙud, vafo kard, on goh ki ʙa amri Ū duşmanro dar çangi Uhud mekuşted. Va cun ƣanimatero, ki havasi onro dar fikr doşted, ʙa şumo nişon dod, sustī karded va dar on amr ʙa nizo' pardoxted ojo dar çojaton ʙoqī memoned jo on çojro tark mekuned va ʙa çam'i ƣanimat meraved? Va nofarmonii amri pajomʙaraton karded, ki ʙa şumo gufta ʙud dar jagon holat çojhoi xudro tark nakuned, pas az saʙaʙi in nofarmonʙardori maƣluʙ şuded, ʙa'd az on ki pirūziro ʙa dast ovarda ʙuded. Ma'lum şud mijoni şumo kasone ʙudand, ki ƣanimat mexostand, va kasone ʙudand, ki oxiratro talaʙ mekardand. On goh ʙaroi imtihon ʙozgardonid şumoro vaqte ki gurexted. Hamono Alloh donist puşajmoniatonro va şumoro ʙaxşid. Va Alloh sohiʙi fazlu rahmat ast ʙar mū'minon
Surah Aal-e-Imran, Verse 152
۞إِذۡ تُصۡعِدُونَ وَلَا تَلۡوُۥنَ عَلَىٰٓ أَحَدٖ وَٱلرَّسُولُ يَدۡعُوكُمۡ فِيٓ أُخۡرَىٰكُمۡ فَأَثَٰبَكُمۡ غَمَّۢا بِغَمّٖ لِّكَيۡلَا تَحۡزَنُواْ عَلَىٰ مَا فَاتَكُمۡ وَلَا مَآ أَصَٰبَكُمۡۗ وَٱللَّهُ خَبِيرُۢ بِمَا تَعۡمَلُونَ
Ba jod ored ej mū'minon, on goh ki az duşmanaton ʙa har sū megurexted va ʙa heç kase nigoh namekarded va Pajomʙar az puşt, şumoro sado mezad, ki nazdi man oed ej ʙandagoni Alloh, ammo ʙa ū çavoʙ nadoded. Pas Alloh şumoro dar muqoʙili koraton çazo dod. Ja'ne, ƣame ʙar ƣamaton afzud, ƣame ʙa saʙaʙi az dast dodani pirūzī va ƣanimat va ƣame ʙa saʙaʙi şikast xūrdanaton va ƣami digar, ki hamai ƣamhoro az jodi şumo ʙarad; (va on, in ʙud, ki xaʙari ʙardurūƣi kuşta şudani Muhammad sallallohu alajhi va sallamro şunided.) Va Alloh ʙa on cī mekuned, ogoh ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 153
ثُمَّ أَنزَلَ عَلَيۡكُم مِّنۢ بَعۡدِ ٱلۡغَمِّ أَمَنَةٗ نُّعَاسٗا يَغۡشَىٰ طَآئِفَةٗ مِّنكُمۡۖ وَطَآئِفَةٞ قَدۡ أَهَمَّتۡهُمۡ أَنفُسُهُمۡ يَظُنُّونَ بِٱللَّهِ غَيۡرَ ٱلۡحَقِّ ظَنَّ ٱلۡجَٰهِلِيَّةِۖ يَقُولُونَ هَل لَّنَا مِنَ ٱلۡأَمۡرِ مِن شَيۡءٖۗ قُلۡ إِنَّ ٱلۡأَمۡرَ كُلَّهُۥ لِلَّهِۗ يُخۡفُونَ فِيٓ أَنفُسِهِم مَّا لَا يُبۡدُونَ لَكَۖ يَقُولُونَ لَوۡ كَانَ لَنَا مِنَ ٱلۡأَمۡرِ شَيۡءٞ مَّا قُتِلۡنَا هَٰهُنَاۗ قُل لَّوۡ كُنتُمۡ فِي بُيُوتِكُمۡ لَبَرَزَ ٱلَّذِينَ كُتِبَ عَلَيۡهِمُ ٱلۡقَتۡلُ إِلَىٰ مَضَاجِعِهِمۡۖ وَلِيَبۡتَلِيَ ٱللَّهُ مَا فِي صُدُورِكُمۡ وَلِيُمَحِّصَ مَا فِي قُلُوبِكُمۡۚ وَٱللَّهُ عَلِيمُۢ بِذَاتِ ٱلصُّدُورِ
Va pas az ƣame, ki ʙa şumo rasida ʙud, oromişro ʙar şumo furud ovard, ʙa gunae, ki xoʙi saʙuke gurūhe az şumoro faro girift. Va in gurūh mū'minon ʙudand. Ammo gurūhi digar, kasone ʙudand, ki faqat dar fikri xudaşon ʙudand, ʙa xotiri in ki munofiq ʙudand jo in ki imonaşon za'if ʙud, ʙino ʙar in xoʙe, ki digaronro faro girifta ʙud, ʙa onho narasid. Va guftand: Mo az pirūzī ʙahrae nadorem, pas nisʙat ʙa Parvardigor va Pajomʙaraş gumoni ʙad ʙurdand va tasavvur kardand, ki Alloh Pajomʙarro jorī namedihad. Bigū: Hama kor az oni Alloh ast. Munofiqon dar dili xud cizhoero pinhon medorand, ki onro ʙaroi tu oşkor namekunand. Megūjand: Agar ʙo mo dar in amr ʙo rozigī maşvarate meşud, dar inço kuşta nameşudem. Bigu: Agar dar xonahojaton ham meʙuded, haroina kasone ki ʙar onho kuşta şudan muqaddar şuda ʙud ʙa mahalli kuşta şudani xud ʙerun meomadand. Va to Alloh on ciro az nifoq jo za'fi imon dar dilhojaton dored, ʙijozmoid, to dilhojatonro az vasvasahoi şajton, ki dar on asar guzoştaast, xolis va pok gardonad. Va Alloh ʙa on ci dar dilhost, ogoh ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 154
إِنَّ ٱلَّذِينَ تَوَلَّوۡاْ مِنكُمۡ يَوۡمَ ٱلۡتَقَى ٱلۡجَمۡعَانِ إِنَّمَا ٱسۡتَزَلَّهُمُ ٱلشَّيۡطَٰنُ بِبَعۡضِ مَا كَسَبُواْۖ وَلَقَدۡ عَفَا ٱللَّهُ عَنۡهُمۡۗ إِنَّ ٱللَّهَ غَفُورٌ حَلِيمٞ
Az mijoni şumo onon, ki dar rūzi muqoʙalai on du gurūh (mū'minon va muşrikon), dar çangi Uhud gurextand, ʙa saʙaʙi ʙa'ze az amalhoi ʙadaşon şajton onhoro ʙa xato afkanda ʙud. Inak Alloh afvaşon kard, ki Ū omūrzandai gunohi osijon ast va halim ast, şitoʙ namekunad dar azoʙi osijon
Surah Aal-e-Imran, Verse 155
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ لَا تَكُونُواْ كَٱلَّذِينَ كَفَرُواْ وَقَالُواْ لِإِخۡوَٰنِهِمۡ إِذَا ضَرَبُواْ فِي ٱلۡأَرۡضِ أَوۡ كَانُواْ غُزّٗى لَّوۡ كَانُواْ عِندَنَا مَا مَاتُواْ وَمَا قُتِلُواْ لِيَجۡعَلَ ٱللَّهُ ذَٰلِكَ حَسۡرَةٗ فِي قُلُوبِهِمۡۗ وَٱللَّهُ يُحۡيِۦ وَيُمِيتُۗ وَٱللَّهُ بِمَا تَعۡمَلُونَ بَصِيرٞ
Ej kasone, ki ʙa Allohu Rasulaş imon ovardaed, monandi on kofirone, ki ʙa Parvardigoraşon ʙovarī nadorand, maʙoşed, ki dar ʙorai ʙarodaroni xud, ki ʙa safar ʙaroi darjofti rizq jo ʙa çang rafta ʙudand va favtidand jo kuşta şudand, meguftand: «Agar nazdi mo monda ʙudand, namemurdand, jo kuşta nameşudand». Alloh in gumonro cun hasrate dar dili onho nihod. Ammo mū'minon hamono medonand, ki in hama ʙa taqdiri Alloh ast, pas Alloh dilhojaşonro hidojat mekunad va musiʙathoro ʙaroi onon saʙuk mekunad. Va Alloh ast, ki zinda mekunad kasero, ki ʙaroi ū hajot muqarrar şuda ʙoşad garcande musofir jo muçohid ʙoşad va memironad kasero, ki hajotaş ʙa oxir rasida ʙoşad garcande dar xonaaş ʙoşad va Ūst, ki hamai korhoi şumoro meʙinad
Surah Aal-e-Imran, Verse 156
وَلَئِن قُتِلۡتُمۡ فِي سَبِيلِ ٱللَّهِ أَوۡ مُتُّمۡ لَمَغۡفِرَةٞ مِّنَ ٱللَّهِ وَرَحۡمَةٌ خَيۡرٞ مِّمَّا يَجۡمَعُونَ
Ej mū'minon, agar dar rohi Alloh kuşta şaved, jo dar vaqti çang ʙimired, Alloh gunohojatonro meʙaxşad va komjoʙ meşaved ʙa ʙihişti sarsaʙz. Omūrziş va rahmati Alloh ʙehtar ast az on cī dar in çahon cam' meovared
Surah Aal-e-Imran, Verse 157
وَلَئِن مُّتُّمۡ أَوۡ قُتِلۡتُمۡ لَإِلَى ٱللَّهِ تُحۡشَرُونَ
Va agar ʙimired dar çoi xoʙaton jo kuşta şaved dar majdoni çang, alʙatta dar peşgohi Alloh çam' meşaved. Pas hamaatonro tiʙqi amalaton çazo medihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 158
فَبِمَا رَحۡمَةٖ مِّنَ ٱللَّهِ لِنتَ لَهُمۡۖ وَلَوۡ كُنتَ فَظًّا غَلِيظَ ٱلۡقَلۡبِ لَٱنفَضُّواْ مِنۡ حَوۡلِكَۖ فَٱعۡفُ عَنۡهُمۡ وَٱسۡتَغۡفِرۡ لَهُمۡ وَشَاوِرۡهُمۡ فِي ٱلۡأَمۡرِۖ فَإِذَا عَزَمۡتَ فَتَوَكَّلۡ عَلَى ٱللَّهِۚ إِنَّ ٱللَّهَ يُحِبُّ ٱلۡمُتَوَكِّلِينَ
Ba saʙaʙi rahmati Alloh ast, ki ej Pajomʙar tu ʙo onho incunin xuşxūju mehruʙon hastī. Agar duruştxūvu saxtdil meʙudī, az girdi tu parokanda meşudand. Pas onhoro az on cize ki dar çangi Uhud kardand, ʙuʙaxşoj va ʙaroi onho az Alloh omūrziş ʙixoh va dar korho ʙo onho maşvarat (maslihat) kun va cun qasdi kore kunī ʙa'di maslihat, ʙar Alloh tavakkal kun, ki Alloh tavakkalkunandagonro dūst dorad
Surah Aal-e-Imran, Verse 159
إِن يَنصُرۡكُمُ ٱللَّهُ فَلَا غَالِبَ لَكُمۡۖ وَإِن يَخۡذُلۡكُمۡ فَمَن ذَا ٱلَّذِي يَنصُرُكُم مِّنۢ بَعۡدِهِۦۗ وَعَلَى ٱللَّهِ فَلۡيَتَوَكَّلِ ٱلۡمُؤۡمِنُونَ
Agar Alloh şumoro jorī kunad, heç kas ʙar şumo ƣalaʙa naxohad kard. Va agar şumoro xor kunad, cī kase az on pas joriaton xohad kard? Pas mū'minon, ʙojad ki ʙar Alloh tavakkal kunand
Surah Aal-e-Imran, Verse 160
وَمَا كَانَ لِنَبِيٍّ أَن يَغُلَّۚ وَمَن يَغۡلُلۡ يَأۡتِ بِمَا غَلَّ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِۚ ثُمَّ تُوَفَّىٰ كُلُّ نَفۡسٖ مَّا كَسَبَتۡ وَهُمۡ لَا يُظۡلَمُونَ
Va az Pajomʙar hargiz xijonat nameojad. Va har kī ʙa cize xijonat kunad, onro dar rūzi qijomat ʙo xud ovarad, to şarmanda şavad. Sipas çazoi amali har kas ʙa purragī doda xohad şud va ʙar kase sitame naşavad
Surah Aal-e-Imran, Verse 161
أَفَمَنِ ٱتَّبَعَ رِضۡوَٰنَ ٱللَّهِ كَمَنۢ بَآءَ بِسَخَطٖ مِّنَ ٱللَّهِ وَمَأۡوَىٰهُ جَهَنَّمُۖ وَبِئۡسَ ٱلۡمَصِيرُ
Ojo on kas, ki ʙa rohi xuşnudii Alloh meravad va korhoero ançom medihad, ki xuşnudii Vajro dar paj dorad, monandi kasest, ki murtakiʙi gunoh meşavad va Parvardigoraşro xaşmgin mekunad va makoni ū çahannam ast va ʙad çoe ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 162
هُمۡ دَرَجَٰتٌ عِندَ ٱللَّهِۗ وَٱللَّهُ بَصِيرُۢ بِمَا يَعۡمَلُونَ
In du gurūhro (ashoʙi çannat va ashoʙi çahannam) nazdi Alloh daraçahoest gunogun; ʙaroi çannatijon rozigii Alloh va manzalathoi olī va ʙaroi dūzaxijon xaşmi Alloh va çuqurihoi torik. Ū ʙa korhojaşon ʙino va ogoh ast, heç ciz az Ū pūşida nest
Surah Aal-e-Imran, Verse 163
لَقَدۡ مَنَّ ٱللَّهُ عَلَى ٱلۡمُؤۡمِنِينَ إِذۡ بَعَثَ فِيهِمۡ رَسُولٗا مِّنۡ أَنفُسِهِمۡ يَتۡلُواْ عَلَيۡهِمۡ ءَايَٰتِهِۦ وَيُزَكِّيهِمۡ وَيُعَلِّمُهُمُ ٱلۡكِتَٰبَ وَٱلۡحِكۡمَةَ وَإِن كَانُواْ مِن قَبۡلُ لَفِي ضَلَٰلٖ مُّبِينٍ
Alloh ʙar mu'minon on goh ne'mate ato farmud, ki az xudaşon ʙa sūi xudaşon Pajomʙare ravon kard, to ojoti Qur'onaşro ʙar onho ʙixonad va az şirk onhoro pok sozad va kitoʙu sunnatro ʙijomūzad, harcand onon peş az omadani in Rasul dar gumrohii oşkore ʙudand
Surah Aal-e-Imran, Verse 164
أَوَلَمَّآ أَصَٰبَتۡكُم مُّصِيبَةٞ قَدۡ أَصَبۡتُم مِّثۡلَيۡهَا قُلۡتُمۡ أَنَّىٰ هَٰذَاۖ قُلۡ هُوَ مِنۡ عِندِ أَنفُسِكُمۡۗ إِنَّ ٱللَّهَ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءٖ قَدِيرٞ
Va on hangom, ki musiʙate ʙa şumo dar çangi Uhud rasid, ki şumo ʙa muşrikon zarʙa zaded va du ʙaroʙari onhoro şikast doded. Şumo haftod nafar az ʙuzurgonaşonro dar çangi Badr kuşted va haftod nafarro ʙa asir girifted, gufted: Az kuço in musiʙat ʙa mo rasid va mo cī guna şikast xūrdem? Bigu: On az çoniʙi xudaton ast va az pajdo kardani ixtilof va nofarmonii şumost. Hamono Alloh ʙar har cize tavonost. Pas az gumoni ʙad nisʙat ʙa Alloh ʙiparhezed, zero Ū ʙar jorī kardanaton tavono ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 165
وَمَآ أَصَٰبَكُمۡ يَوۡمَ ٱلۡتَقَى ٱلۡجَمۡعَانِ فَبِإِذۡنِ ٱللَّهِ وَلِيَعۡلَمَ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
On cī az çarohatu kuştor dar rūzi Uhud dar ʙarxurdi on du gurūh, ʙa şumo rasid, ʙa qazovu qadari rizoijati Alloh ʙud, to mū'minoni haqiqiro ma'lum kunad
Surah Aal-e-Imran, Verse 166
وَلِيَعۡلَمَ ٱلَّذِينَ نَافَقُواْۚ وَقِيلَ لَهُمۡ تَعَالَوۡاْ قَٰتِلُواْ فِي سَبِيلِ ٱللَّهِ أَوِ ٱدۡفَعُواْۖ قَالُواْ لَوۡ نَعۡلَمُ قِتَالٗا لَّٱتَّبَعۡنَٰكُمۡۗ هُمۡ لِلۡكُفۡرِ يَوۡمَئِذٍ أَقۡرَبُ مِنۡهُمۡ لِلۡإِيمَٰنِۚ يَقُولُونَ بِأَفۡوَٰهِهِم مَّا لَيۡسَ فِي قُلُوبِهِمۡۚ وَٱللَّهُ أَعۡلَمُ بِمَا يَكۡتُمُونَ
Va ononro, ki niz nifoq varzidand va on ci dar dil doştand, Alloh onro ma'lum namud. Cun mū'minon ʙa onon guftand: «Bijoed, dar rohi Alloh çang kuned jo difo' kuned». Meguftand: «Agar medonistem çang kardanro hamono pajravī mekardem şumoro». Onon (munofiqon) dar on rūz ʙa kufr nazdiktarand, na ʙa imon. Ba zaʙon cizhoero megūjand, ki ʙa dil e'tiqod nadorand va Alloh ʙa on cī dar dil pinhon medorand, ogohtar ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 167
ٱلَّذِينَ قَالُواْ لِإِخۡوَٰنِهِمۡ وَقَعَدُواْ لَوۡ أَطَاعُونَا مَا قُتِلُواْۗ قُلۡ فَٱدۡرَءُواْ عَنۡ أَنفُسِكُمُ ٱلۡمَوۡتَ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ
Munofiqone, ki az çang kardan ʙozistodand va dar ʙorai on ʙarodaronaşon, ki ʙo hamrohii musalmonon dar çangi Uhud ʙa musiʙat giriftor şudand, meguftand; agar ʙa suxani mo gūş medodand, kuşta nameşudand, ʙigū ej Muhammad (sallallohu alajhi va sallam): «Agar rostgūj hasted dar da'vojaton, margro az xudaton dur kuned»
Surah Aal-e-Imran, Verse 168
وَلَا تَحۡسَبَنَّ ٱلَّذِينَ قُتِلُواْ فِي سَبِيلِ ٱللَّهِ أَمۡوَٰتَۢاۚ بَلۡ أَحۡيَآءٌ عِندَ رَبِّهِمۡ يُرۡزَقُونَ
Va kasonero, ki dar rohi Alloh kuşta şudand, murda napindored, ʙalki onon zindaand va nazdi Parvardigoraşon rūzī doda meşavand
Surah Aal-e-Imran, Verse 169
فَرِحِينَ بِمَآ ءَاتَىٰهُمُ ٱللَّهُ مِن فَضۡلِهِۦ وَيَسۡتَبۡشِرُونَ بِٱلَّذِينَ لَمۡ يَلۡحَقُواْ بِهِم مِّنۡ خَلۡفِهِمۡ أَلَّا خَوۡفٌ عَلَيۡهِمۡ وَلَا هُمۡ يَحۡزَنُونَ
Ba on ci Alloh az fazl va ʙaxşişi xud ʙa onho dodaast, şodmon hastand va ʙo on ne'matho caşmonaşon ravşan şudaast va şodmon va xuşhol hastand, cun on ne'matho zeʙo va farovon va ʙisjor laziz va guvoro hastand. Va jakdigarro ʙa rasidani ʙarodarone, ki dar pai ononand va hanūz ʙa onho napajvastaand ʙaşorat medihand, ki onho hamon cizero xohand joft, ki onho joftaand. Muƶda medihand, ki tarse ʙar onho nest va andūhgin nameşavand
Surah Aal-e-Imran, Verse 170
۞يَسۡتَبۡشِرُونَ بِنِعۡمَةٖ مِّنَ ٱللَّهِ وَفَضۡلٖ وَأَنَّ ٱللَّهَ لَا يُضِيعُ أَجۡرَ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ
Va xuşhol meşavand ʙa ne'matu fazli Alloh va hamono Alloh podoşi mū'minonro (zoe') ʙekor namekunad. Balki onro zijod mekunad az fazlu karamaş
Surah Aal-e-Imran, Verse 171
ٱلَّذِينَ ٱسۡتَجَابُواْ لِلَّهِ وَٱلرَّسُولِ مِنۢ بَعۡدِ مَآ أَصَابَهُمُ ٱلۡقَرۡحُۚ لِلَّذِينَ أَحۡسَنُواْ مِنۡهُمۡ وَٱتَّقَوۡاْ أَجۡرٌ عَظِيمٌ
Kasone, ki pas az zaxmho va çarohathoe, ki ʙa onon rasida ʙud, dasturi Alloh va Pajomʙarro içoʙat kardand, ʙaroi kasone az onon ki nekī kardand va taqvo peşa namudand, podoşi ʙuzurgest
Surah Aal-e-Imran, Verse 172
ٱلَّذِينَ قَالَ لَهُمُ ٱلنَّاسُ إِنَّ ٱلنَّاسَ قَدۡ جَمَعُواْ لَكُمۡ فَٱخۡشَوۡهُمۡ فَزَادَهُمۡ إِيمَٰنٗا وَقَالُواْ حَسۡبُنَا ٱللَّهُ وَنِعۡمَ ٱلۡوَكِيلُ
Kasone, ki mardum ʙa onho guftand: "Mardum ʙar ziddi şumo çam' şudaand, pas az onho ʙitarsed", vale in amr imonaşonro afzud va guftand: "Alloh moro kofī ast va Ū ʙehtarin sarparast ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 173
فَٱنقَلَبُواْ بِنِعۡمَةٖ مِّنَ ٱللَّهِ وَفَضۡلٖ لَّمۡ يَمۡسَسۡهُمۡ سُوٓءٞ وَٱتَّبَعُواْ رِضۡوَٰنَ ٱللَّهِۗ وَٱللَّهُ ذُو فَضۡلٍ عَظِيمٍ
Pas ʙozgaştand in musalmonon, dar hole ki ne'matu fazli Allohro ʙa hamroh doştand va heç oseʙe ʙa onho narasida ʙud. Inho ʙa rohi xuşnudii Alloh raftand va Alloh doroi fazli ʙuzurg ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 174
إِنَّمَا ذَٰلِكُمُ ٱلشَّيۡطَٰنُ يُخَوِّفُ أَوۡلِيَآءَهُۥ فَلَا تَخَافُوهُمۡ وَخَافُونِ إِن كُنتُم مُّؤۡمِنِينَ
On şajton ast, ki dar dili dūstoni xud ʙim meafkanad. Agar imon ovardaed, ej mū'minon az onho matarsed, ʙa Man tavakkal kuned va panoh ʙared. Man ʙaroi şumo kifojatkunandaam, az man ʙitarsed
Surah Aal-e-Imran, Verse 175
وَلَا يَحۡزُنكَ ٱلَّذِينَ يُسَٰرِعُونَ فِي ٱلۡكُفۡرِۚ إِنَّهُمۡ لَن يَضُرُّواْ ٱللَّهَ شَيۡـٔٗاۚ يُرِيدُ ٱللَّهُ أَلَّا يَجۡعَلَ لَهُمۡ حَظّٗا فِي ٱلۡأٓخِرَةِۖ وَلَهُمۡ عَذَابٌ عَظِيمٌ
Onon, ki ʙa kufr meşitoʙand, turo ƣamgin nasozand. Inho heç zijone ʙa Alloh namerasonand. Alloh mexohad onhoro dar oxirat ʙeʙahragardonad va ʙarojaşon azoʙi ʙuzurg ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 176
إِنَّ ٱلَّذِينَ ٱشۡتَرَوُاْ ٱلۡكُفۡرَ بِٱلۡإِيمَٰنِ لَن يَضُرُّواْ ٱللَّهَ شَيۡـٔٗاۖ وَلَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٞ
Haroina onon, ki ʙa ivazi imon kufrro xaridand, heç zijone ʙa Alloh namerasonand va ʙarojaşon azoʙi dardnok ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 177
وَلَا يَحۡسَبَنَّ ٱلَّذِينَ كَفَرُوٓاْ أَنَّمَا نُمۡلِي لَهُمۡ خَيۡرٞ لِّأَنفُسِهِمۡۚ إِنَّمَا نُمۡلِي لَهُمۡ لِيَزۡدَادُوٓاْ إِثۡمٗاۖ وَلَهُمۡ عَذَابٞ مُّهِينٞ
Kofiron ʙa saʙaʙi ʙaxiliaşon dar çam' kardani mol gumon naʙarand, ki agar eşonro mūhlat dihem, ʙa nekī va salohi onon ast, ʙalki ʙarojaşon zarar ast dar dinu dunjoaşon. Mo ononro mūhlat medihem, to ʙeştar gunohaşon afzuda şavad va ʙaroi onon azoʙi xorkunandaest
Surah Aal-e-Imran, Verse 178
مَّا كَانَ ٱللَّهُ لِيَذَرَ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ عَلَىٰ مَآ أَنتُمۡ عَلَيۡهِ حَتَّىٰ يَمِيزَ ٱلۡخَبِيثَ مِنَ ٱلطَّيِّبِۗ وَمَا كَانَ ٱللَّهُ لِيُطۡلِعَكُمۡ عَلَى ٱلۡغَيۡبِ وَلَٰكِنَّ ٱللَّهَ يَجۡتَبِي مِن رُّسُلِهِۦ مَن يَشَآءُۖ فَـَٔامِنُواْ بِٱللَّهِ وَرُسُلِهِۦۚ وَإِن تُؤۡمِنُواْ وَتَتَّقُواْ فَلَكُمۡ أَجۡرٌ عَظِيمٞ
Alloh mū'minonro hargiz ʙar on ci naguzorad, ki alhol şumo ʙar on hasted. Meozmojad va mesançad, to nopokro az pok, kofirro az mū'min çudo sozad. Va Alloh ʙar on nest, ki şumoro az ƣajʙ ʙiogohonad, vale ʙa'ze az pajomʙaronaşro, ki xud ʙixohad, ʙarmeguzinad. Pas ʙa Alloh va pajomʙaronaş imon ʙijovared. Va agar imon doşta ʙoşed va parhezgorī kuned, pas ʙarojaton podoşi ʙuzurgest
Surah Aal-e-Imran, Verse 179
وَلَا يَحۡسَبَنَّ ٱلَّذِينَ يَبۡخَلُونَ بِمَآ ءَاتَىٰهُمُ ٱللَّهُ مِن فَضۡلِهِۦ هُوَ خَيۡرٗا لَّهُمۖ بَلۡ هُوَ شَرّٞ لَّهُمۡۖ سَيُطَوَّقُونَ مَا بَخِلُواْ بِهِۦ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِۗ وَلِلَّهِ مِيرَٰثُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۗ وَٱللَّهُ بِمَا تَعۡمَلُونَ خَبِيرٞ
Ba kasone, ki ʙa on ci Alloh az fazli xeş ʙa onon dodaast, ʙuxl mevarzand, gumon naʙarand, ki on ʙuxl ʙaroi onon ʙehtarast, ʙalki ʙa zijoni onhost. Va dar rūzi qijomat, cize ki dar on ʙuxl varzidaand, saʙaʙi azoʙaşon megardad va ʙaroi Alloh ast hamai doroihoi osmon va zamin. Pas nafaqa kuned az on ci ki Alloh rūziaton dod, zero ʙozgaşti hama umur ʙa sūi Alloh ast va ʙaroi rūzi oxirati xud xajrxohī kuned, ki naf'i on, rūzi qijomat ʙa şumo merasad va Alloh ʙa on ci mekuned ogoh ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 180
لَّقَدۡ سَمِعَ ٱللَّهُ قَوۡلَ ٱلَّذِينَ قَالُوٓاْ إِنَّ ٱللَّهَ فَقِيرٞ وَنَحۡنُ أَغۡنِيَآءُۘ سَنَكۡتُبُ مَا قَالُواْ وَقَتۡلَهُمُ ٱلۡأَنۢبِيَآءَ بِغَيۡرِ حَقّٖ وَنَقُولُ ذُوقُواْ عَذَابَ ٱلۡحَرِيقِ
Alloh suxani kasonero, ki guftand: "Alloh faqir ast va mo tavongar hastem", şunid. On ciro ki onho guftand az durūƣ guftanaşon ʙar Alloh va nohaq kuştanaşon pajomʙaronro, xohem navişt va megūem: «Bicaşed azoʙi otaşi sūzonro!»
Surah Aal-e-Imran, Verse 181
ذَٰلِكَ بِمَا قَدَّمَتۡ أَيۡدِيكُمۡ وَأَنَّ ٱللَّهَ لَيۡسَ بِظَلَّامٖ لِّلۡعَبِيدِ
In azoʙ ʙa xotiri a'moli ziştest, ki peş ançom doda ʙuded va Alloh ʙar ʙandagon sitam namekunad, ʙegunoh kasero azoʙ dihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 182
ٱلَّذِينَ قَالُوٓاْ إِنَّ ٱللَّهَ عَهِدَ إِلَيۡنَآ أَلَّا نُؤۡمِنَ لِرَسُولٍ حَتَّىٰ يَأۡتِيَنَا بِقُرۡبَانٖ تَأۡكُلُهُ ٱلنَّارُۗ قُلۡ قَدۡ جَآءَكُمۡ رُسُلٞ مِّن قَبۡلِي بِٱلۡبَيِّنَٰتِ وَبِٱلَّذِي قُلۡتُمۡ فَلِمَ قَتَلۡتُمُوهُمۡ إِن كُنتُمۡ صَٰدِقِينَ
Kasone, ki guftand: "Hamono Alloh az mo pajmon giriftaast, to ʙa heç pajomʙare imon najovarem, magar in ki qurʙonie ʙaroi mo ʙijovarad, ki otaş onro ʙixurad". Ba jahudijon ʙigu ej Muhammad: "Pajomʙarone peş az man ʙo daloili ravşan va ʙo cize ki gufted, omadand, pas caro şumo onhoro kuşted (monandi Zakarijo va Jahjo va digar pajomʙaronro,) agar rost megued
Surah Aal-e-Imran, Verse 183
فَإِن كَذَّبُوكَ فَقَدۡ كُذِّبَ رُسُلٞ مِّن قَبۡلِكَ جَآءُو بِٱلۡبَيِّنَٰتِ وَٱلزُّبُرِ وَٱلۡكِتَٰبِ ٱلۡمُنِيرِ
Pas agar turo ʙa durūƣ nisʙat dodaand, hamono pajomʙarone peş az tu ham ʙo daloili ravşan va kitoʙhoi osmonj va kitoʙi ravşangar nazdi onon omadaand ʙa durūƣ nisʙat doda şuda ʙudand. Va cun odati kofiron in guna ʙudaast, ki ʙa pajomʙaron imon najovarand va in kori onho turo ƣamgin nasozad va ʙa onho tavaççuh nakun
Surah Aal-e-Imran, Verse 184
كُلُّ نَفۡسٖ ذَآئِقَةُ ٱلۡمَوۡتِۗ وَإِنَّمَا تُوَفَّوۡنَ أُجُورَكُمۡ يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِۖ فَمَن زُحۡزِحَ عَنِ ٱلنَّارِ وَأُدۡخِلَ ٱلۡجَنَّةَ فَقَدۡ فَازَۗ وَمَا ٱلۡحَيَوٰةُ ٱلدُّنۡيَآ إِلَّا مَتَٰعُ ٱلۡغُرُورِ
Har nafs ta'mi margro mecaşad va ʙegumon dar rūzi qijomat podoşhojaton ʙa tavri komil ʙa şumo doda meşavad. Pas har kas ki az otaşi çahannam naçot doda şavad va dar ʙihişt doxil gardonda şavad, voqe'an komjoʙ şuda va zindagii dunjo çuz mojai fireʙ cizi digare nest
Surah Aal-e-Imran, Verse 185
۞لَتُبۡلَوُنَّ فِيٓ أَمۡوَٰلِكُمۡ وَأَنفُسِكُمۡ وَلَتَسۡمَعُنَّ مِنَ ٱلَّذِينَ أُوتُواْ ٱلۡكِتَٰبَ مِن قَبۡلِكُمۡ وَمِنَ ٱلَّذِينَ أَشۡرَكُوٓاْ أَذٗى كَثِيرٗاۚ وَإِن تَصۡبِرُواْ وَتَتَّقُواْ فَإِنَّ ذَٰلِكَ مِنۡ عَزۡمِ ٱلۡأُمُورِ
Alʙatta şumo dar molho (va çonhojaton ʙa monandi çihod, qatl, asir, çarohat va ʙemoriho) mavridi ozmoiş qaror megired va hatman az kasone, ki peş az şumo ʙa onho kitoʙ doda şudaast va niz az muşrikin azijat va ozori farovonī mejoʙed va agar saʙr kuned va parhezgorī namoed, ʙa durustī, ki in nişonai azmi ustuvorii şumo dar korhost
Surah Aal-e-Imran, Verse 186
وَإِذۡ أَخَذَ ٱللَّهُ مِيثَٰقَ ٱلَّذِينَ أُوتُواْ ٱلۡكِتَٰبَ لَتُبَيِّنُنَّهُۥ لِلنَّاسِ وَلَا تَكۡتُمُونَهُۥ فَنَبَذُوهُ وَرَآءَ ظُهُورِهِمۡ وَٱشۡتَرَوۡاْ بِهِۦ ثَمَنٗا قَلِيلٗاۖ فَبِئۡسَ مَا يَشۡتَرُونَ
Va ʙa jod ovared zamonero, ki Alloh az kasone, ki ʙa onho kitoʙ doda şudaast, pajmon girift: "Onro ʙaroi mardum ʙajon kuned va onro pinhon nadored", pas onho onro qaʙul nakarda va ʙa ʙahoi andake furūxtand. cī ʙad ast on ci onho mesitonand
Surah Aal-e-Imran, Verse 187
لَا تَحۡسَبَنَّ ٱلَّذِينَ يَفۡرَحُونَ بِمَآ أَتَواْ وَّيُحِبُّونَ أَن يُحۡمَدُواْ بِمَا لَمۡ يَفۡعَلُواْ فَلَا تَحۡسَبَنَّهُم بِمَفَازَةٖ مِّنَ ٱلۡعَذَابِۖ وَلَهُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٞ
Gumon maʙar kasonero, ki ʙa korhoi zişt, suxanon va kirdori ʙotile, ki ançom medihand, xuşhol meşavand. Va dūst dorand ʙa saʙaʙi korhoi xuʙe, ki ançom nadoda va suxani haqqe, ki naguftaand, sitoiş şavand. Pas onon ham kori ʙad ançom medihand va ham suxani ʙadro ʙar zaʙon meorand va ham ʙa on xuşhol meşavand va ham dūst dorand ʙa vositai kori xuʙe, ki ançom nadodaand, mavridi sitoiş qaror girand, gumon maʙar, ki onho az azoʙ naçot joʙand va ʙaroi onon azoʙe dardnok ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 188
وَلِلَّهِ مُلۡكُ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِۗ وَٱللَّهُ عَلَىٰ كُلِّ شَيۡءٖ قَدِيرٌ
Va farmonravoii osmonho va zamin az oni Alloh ast. Va Alloh ʙar har cize tavonost. Pas heç kas cizero az Ū man' namekunad va heç cize Ūro notavon namesozad
Surah Aal-e-Imran, Verse 189
إِنَّ فِي خَلۡقِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ وَٱخۡتِلَٰفِ ٱلَّيۡلِ وَٱلنَّهَارِ لَأٓيَٰتٖ لِّأُوْلِي ٱلۡأَلۡبَٰبِ
Begumon dar ofarinişi osmonho va zamin va omadu rafti şaʙ va rūz nişonahoest, ʙaroi xiradmandon
Surah Aal-e-Imran, Verse 190
ٱلَّذِينَ يَذۡكُرُونَ ٱللَّهَ قِيَٰمٗا وَقُعُودٗا وَعَلَىٰ جُنُوبِهِمۡ وَيَتَفَكَّرُونَ فِي خَلۡقِ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلۡأَرۡضِ رَبَّنَا مَا خَلَقۡتَ هَٰذَا بَٰطِلٗا سُبۡحَٰنَكَ فَقِنَا عَذَابَ ٱلنَّارِ
On kasone, ki istoda va nişasta va ʙar pahlūhojaşon aftoda Allohro jod mekunand va dar ofarinişi osmonho va zamin meandeşand. Pas megujand: Parvardigoro! Inro ʙehuda najofaridaī, pas moro az azoʙi otaş naçot ʙideh
Surah Aal-e-Imran, Verse 191
رَبَّنَآ إِنَّكَ مَن تُدۡخِلِ ٱلنَّارَ فَقَدۡ أَخۡزَيۡتَهُۥۖ وَمَا لِلظَّـٰلِمِينَ مِنۡ أَنصَارٖ
Parvardigoro! Hamono kasero, ki Tu dar otaşi çahannam doxil kunī, ʙegumon ūro xor kardaī. Va sitamkoronro joridihandae nest
Surah Aal-e-Imran, Verse 192
رَّبَّنَآ إِنَّنَا سَمِعۡنَا مُنَادِيٗا يُنَادِي لِلۡإِيمَٰنِ أَنۡ ءَامِنُواْ بِرَبِّكُمۡ فَـَٔامَنَّاۚ رَبَّنَا فَٱغۡفِرۡ لَنَا ذُنُوبَنَا وَكَفِّرۡ عَنَّا سَيِّـَٔاتِنَا وَتَوَفَّنَا مَعَ ٱلۡأَبۡرَارِ
Parvardigoro! Mo şunidem da'vatgare ʙa imon nido medod, ki ʙa Parvardigoraton imon ʙijovared, pas mo imon ovardem. Pas gunohonamonro ʙijomurz va ʙadihoi moro ʙipūşon va moro ʙo nekon ʙimiron
Surah Aal-e-Imran, Verse 193
رَبَّنَا وَءَاتِنَا مَا وَعَدتَّنَا عَلَىٰ رُسُلِكَ وَلَا تُخۡزِنَا يَوۡمَ ٱلۡقِيَٰمَةِۖ إِنَّكَ لَا تُخۡلِفُ ٱلۡمِيعَادَ
Parvardigoro! Ba mo ʙideh on ciro ki ʙar zaʙoni pajomʙaronat ʙa mo va'da dodaī va dar rūzm qijomat moro xor magardon. Alʙatta tu hargiz xilofi va'da namekunī
Surah Aal-e-Imran, Verse 194
فَٱسۡتَجَابَ لَهُمۡ رَبُّهُمۡ أَنِّي لَآ أُضِيعُ عَمَلَ عَٰمِلٖ مِّنكُم مِّن ذَكَرٍ أَوۡ أُنثَىٰۖ بَعۡضُكُم مِّنۢ بَعۡضٖۖ فَٱلَّذِينَ هَاجَرُواْ وَأُخۡرِجُواْ مِن دِيَٰرِهِمۡ وَأُوذُواْ فِي سَبِيلِي وَقَٰتَلُواْ وَقُتِلُواْ لَأُكَفِّرَنَّ عَنۡهُمۡ سَيِّـَٔاتِهِمۡ وَلَأُدۡخِلَنَّهُمۡ جَنَّـٰتٖ تَجۡرِي مِن تَحۡتِهَا ٱلۡأَنۡهَٰرُ ثَوَابٗا مِّنۡ عِندِ ٱللَّهِۚ وَٱللَّهُ عِندَهُۥ حُسۡنُ ٱلثَّوَابِ
Pas Alloh du'oi onhoro içoʙat kard, va farmud: Man amali heç mardu zane az şumoro nociz naxoham kard. Ba'ze az şumo az ʙarxe digar hasted. Pas kasone, ki hiçrat kardand va az sarzaminaşon ʙaroi xuşnudii Alloh ʙerun ronda şudand, hatman gunohaşonro meʙaxşam va onhoro voridi ʙihişt mekunam. Bihişte, ki çūjho az zeri on ravon ast, in podoşe az çoniʙi Alloh ast va podoşi nekū nazdi Alloh meʙoşad
Surah Aal-e-Imran, Verse 195
لَا يَغُرَّنَّكَ تَقَلُّبُ ٱلَّذِينَ كَفَرُواْ فِي ٱلۡبِلَٰدِ
Raftu omadi kofiron ʙaroi tiçorat va kasʙ va rizqi farovon va lazzatçūiaşon dar şahrho turo fireʙ nadihad
Surah Aal-e-Imran, Verse 196
مَتَٰعٞ قَلِيلٞ ثُمَّ مَأۡوَىٰهُمۡ جَهَنَّمُۖ وَبِئۡسَ ٱلۡمِهَادُ
Mato'i andake ast, ja'ne mato'i nocize ast va ʙoqī naxohad mond, ʙalki onho kame az on ʙahramand meşavand va ʙa saʙaʙi on muddate tūlonī azoʙ meʙinand. Sipas çojgohaşon çahannam ast va ci ʙad çojgohest
Surah Aal-e-Imran, Verse 197
لَٰكِنِ ٱلَّذِينَ ٱتَّقَوۡاْ رَبَّهُمۡ لَهُمۡ جَنَّـٰتٞ تَجۡرِي مِن تَحۡتِهَا ٱلۡأَنۡهَٰرُ خَٰلِدِينَ فِيهَا نُزُلٗا مِّنۡ عِندِ ٱللَّهِۗ وَمَا عِندَ ٱللَّهِ خَيۡرٞ لِّلۡأَبۡرَارِ
Vale kasone, ki az Parvardigoraşon tarsidand, ʙaroi onhost ʙoƣhoe, ki çūjho az zeri on ravon ast. Dar on çovidona hastand. Va onho kasone hastand, ki dil va guftor va kirdoraşon nek ast. In podoşe az çoniʙi Alloh ast. Va on ci nazdi Alloh ast, ʙaroi nekūkoron ʙehtar ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 198
وَإِنَّ مِنۡ أَهۡلِ ٱلۡكِتَٰبِ لَمَن يُؤۡمِنُ بِٱللَّهِ وَمَآ أُنزِلَ إِلَيۡكُمۡ وَمَآ أُنزِلَ إِلَيۡهِمۡ خَٰشِعِينَ لِلَّهِ لَا يَشۡتَرُونَ بِـَٔايَٰتِ ٱللَّهِ ثَمَنٗا قَلِيلًاۚ أُوْلَـٰٓئِكَ لَهُمۡ أَجۡرُهُمۡ عِندَ رَبِّهِمۡۗ إِنَّ ٱللَّهَ سَرِيعُ ٱلۡحِسَابِ
Ba'ze az ahli kitoʙ hastand, ki ʙa Alloh va on ci ʙar şumo va on ci ʙar onho nozil şudaast, imon dorand va dar ʙaroʙari Alloh furūtan hastand va ojoti Allohro ʙa ʙahoi andak namefurūşand. Va inho dar haqiqat ahli kitoʙ va ʙarxurdoron az doniş va ilm hastand. Podoşi onho nazdi Parvardigoraşon ast. Hamono Alloh zudhisoʙgir ast
Surah Aal-e-Imran, Verse 199
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ ٱصۡبِرُواْ وَصَابِرُواْ وَرَابِطُواْ وَٱتَّقُواْ ٱللَّهَ لَعَلَّكُمۡ تُفۡلِحُونَ
Ej on kasone, ki imon ovardaed! Saʙr kuned ʙar to'ati Parvardigoraton va dar muqoʙili duşmanaton ustuvor ʙoşed va ʙaroi çihod doimo omoda ʙoşed va az Alloh ʙitarsed, to rastagor şaved
Surah Aal-e-Imran, Verse 200